Ředitelka Evropského vzdělávacího centra Eva Margolienová.

Ředitelka Evropského vzdělávacího centra Eva Margolienová. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Hlavně se nestyďte mluvit a pracujte na sobě, radí šéfka jazykové školy

  • 2
Pro cambridgské zkoušky z angličtiny nemusíte letět až na „ostrovy“. Jako jediná škola ve Východních Čechách je nabízí i Evropské vzdělávací centrum se sídlem v Hradci Králové a Pardubicích. Hlavně se nestydět mluvit, radí jeho ředitelka.

Jen v Královéhradeckém kraji se nyní stovky lidí rozhodují, jaké jazykové kurzy, do kterých se nyní lze hlásit, budou na jaře navštěvovat. A další stovky maturantů zase řeší, jestli na podzim nezkusit roční studium angličtiny nebo němčiny.

Z obrovského množství kurzů a škol si ale není jednoduché vybrat. „Doporučení typu kurzu nejde paušalizovat, každý student má vlastní potřeby a je důležité k těmto potřebám přistupovat individuálně,“ říká Eva Margolienová, ředitelka Evropského vzdělávacího centra, kde můžete jako v jediné jazykové škole v Královéhradeckém a současně Pardubickém kraji získat cambridgské zkoušky z angličtiny.

O jaké kurzy je největší zájem?
O docházkové kurzy angličtiny, které se konají jednou týdně. Angličtina je dlouhodobě nejžádanější cizí jazyk, který Češi studují, a to, že preferují docházku jednou týdně, souvisí s hektickým životním stylem. Lidé jsou hodně pracovně vytížení, a když se ve volném čase své aktivity snaží vyvážit například mezi sport a vzdělávání, častější docházka pro ně jednoduše není komfortní.

Vybírají si lidé kurzy dobře?
Když do jazykové školy dorazí nový zájemce o studium, je nutné zjistit základní informace, které výběr kurzu ovlivní. Jedná se například o cíle studia, dobu, kterou student k dosažení tohoto cíle má k dispozici, motivaci studenta a v neposlední řadě i o finanční stránku. Pokud k nám například přijde paní, jejíž děti se odstěhovaly do zahraniční a ona potřebuje komunikovat s malými vnoučaty v cizím jazyce, doporučíme jí jiný typ kurzu než třeba vrcholovému manažerovi, který má za měsíc zvládnout náročnou mezinárodní zkoušku, nebo studentovi, který má ve škole plno gramatiky a potřebuje se zbavit ostychu z mluveného projevu.

Doporučila byste, aby si každý udělal nějakou jazykovou zkoušku, třeba cambridgské zkoušky z angličtiny? Nestačí, že se prostě domluvím?Cambridge zkoušky jsou prestižní jazykovou certifikací a určitě není potřeba, aby o ně usiloval každý student, který kdy otevřel učebnici angličtiny. Jak jsem již uvedla, záleží na studentovi. Pokud se bude jednat o tu paní, jejíž vnoučata žijí v zahraničí, není v podstatě důvod, aby se stresovala skládáním mezinárodního certifikátu. Na druhou stranu, když už studiu jazyka věnujete svoje úsilí, čas a peníze, je pravděpodobné, že dosáhnete nějakého pokroku. Tento pokrok a vaše jazyková úroveň je bez jazykové certifikace v podstatě neměřitelná. Cambridge English syndikát objektivitu jazykového testování vyvíjí od roku 1913. Má tak oproti jiným zkouškovým syndikátům, zejména v Evropě, obrovský náskok. To je také důvod, proč jsou tyto certifikace uznávané tak širokou řadou zaměstnavatelů, škol, univerzit, úřadů a dalších institucí.

O jakou úroveň je největší zájem a proč?
Největší zájem mezi zkouškami je určitě o Cambridge English First, dříve známé především pod zkratkou FCE. Jedná se o zkoušku na úrovni B2 dle Evropského rámce pro jazyky, tedy o zkoušku pro pokročilé studenty. V poslední době ale pozorujeme zvýšený zájem o zkoušku Cambridge English Advanced, dříve CAE, která je na úrovňovém žebříčku ještě o příčku výše. Obě zkoušky jsou žádané především pro svoji širokou uznatelnost jak v ČR, tak v zahraničí.

Řada lidí si sice udělá zkoušky, ale když se má domluvit s rodilým mluvčím, má potíže…
V momentě, kdy student zkoušku zdárně složí, má prokazatelnou kompetenci k tomu, aby se s rodilým mluvčím úspěšně domluvil. Je potřeba si ale udržovat znalosti aktivní. Jestliže složíte zkoušku a pak tři roky cizím jazykem nepromluvíte ani slovo, je přirozené, že když zazvoní telefon a ze sluchátka nezazní čeština, vyděsíte se a váš projev nebude asi úplně plynulý. Pokud nechcete nebo nemůžete docházet do kurzů, kde budete cizí jazyk dále rozvíjet, pracujte alespoň na tom, abyste o získané dovednosti nepřišli.

Ale jak?
Začleňte jazyk do své životní rutiny. Čtěte příběhy a časopisy, poslouchejte rádio, sledujte pořady v cizím jazyce s titulky, věnujte se na internetu cizojazyčným webovým stránkám, chatujte v cizojazyčných komunitách, scházejte se s přáteli, kteří chtějí jazyk také procvičovat a především - nestyďte se. Jednadvacáté století nabízí nepřebernou škálu možností, jak komunikovat s lidmi a získávat informace, a když máte dostatek sebevědomí, jde vše snáze.

Jak jsme na tom v Česku s cizími jazyky?
Poslední větší sledování bylo v rámci Eurobarometru před dvěma lety a Češi skončili v horší polovině. Dlouhodobě nejlepší výsledky obsazují skandinávské a pobaltské země. Nijak slavně na tom naopak nejsou Maďaři, Italové nebo Angličané. Co považuji za zajímavé, je fakt, že země sousedící s Českem byly hodnoceny jako lepší průměr. Souvisí to možná s celkovým přístupem k cizím jazykům a s otevřeností společnosti. V mnoha zemích, které mají výborné výsledky, je například mnohem vyšší poměr televizního vysílání v původním znění s titulky, než který má k dispozici běžný divák českých televizních kanálů.

Je podle vás úroveň výuky jazyků na základních a středních školách dostačující?
Myslím si, že přístup k výuce jazyků na školách se v posledních letech hodně zlepšil. Vnímáme to i v rámci učitelských seminářů, které organizujeme. I rodiče si více uvědomují, jak důležitou roli znalost cizího jazyka hraje a v budoucnu hrát bude. Bude skvělé, pokud tyto tendence budou dále pokračovat, protože ve srovnání s Evropou máme stále co dohánět.

Je člověk schopný naučit se plynule mluvit jen tím, že měl jazyk ve škole?
Určitě je možné se velmi dobře naučit cizí jazyk, aniž byste vyjel do zahraničí. Vše je o motivaci a o přístupu. Když vyjedete do ciziny na tříměsíční brigádu, kde většina lidí kolem vás budou další Češi, Slováci nebo Poláci, váš progres bude minimální. Když zůstanete na prázdniny doma a denně budete studovat, můžete se výrazně zlepšit.

Doporučila byste rodičům, aby dali děti na roční pomaturitní studium?
Určitě ano. Pokud například neklapne přijetí na vysokou, nebo po maturitě studenti nejsou vyloženě vyhranění ve výběru další školy, je skvělé využít možnost intenzivního studia angličtiny nebo jiného jazyka. V naší jazykové škole se studenty za jeden rok pomaturitního studia pracujeme tak, aby zvládli pokročit o dvě úrovně Evropského referenčního rámce.

Je podle vás v kraji dostatek kvalitních jazykových škol?
Na čem se určitě shodneme, je fakt, že v kraji je jazykových škol opravdu hodně. Jak jsou kvalitní, to je otázka spíš pro studenty. K výběru kvalitní školy mohou napomoci informace například o tom, jak dlouhou má škola historii, jaké má zázemí, lektory, služby pro studenty, doporučení nebo certifikace.

Jaký je v posledních letech trend ve výuce jazyků?
Centrem moderní výuky jsou studenti a rozvoj jejich komunikačních dovedností. V našich kurzech se v základních úrovních věnuje čas osvojení slovní zásoby či gramatických struktur zhruba z padesáti procent a dalších padesát se věnuje mluvení a porozumění. Ve vyšších úrovních, kdy je student v cizím jazyce samostatnější, pak zacílení na komunikaci převládá ve větší míře. Typy kurzů měníme v závislosti na poptávce. Populární jsou jednorázové jazykové workshopy nebo konverzační semináře s rodilými mluvčími.