Zámek Opočno přestavěli Colloredové na přelomu 17. a 18. století v barokním slohu.

Zámek Opočno přestavěli Colloredové na přelomu 17. a 18. století v barokním slohu. | foto: ČCCR - CzechTourism

Průlom po 24 letech: soud se bude znovu zabývat restitucí zámku Opočno

  • 14
Krajský soud v Hradci Králové povolil obnovu řízení v restituční kauze týkající se zámku Opočno na Rychnovsku. Od roku 1991 o něj usiluje dědička původních majitelů Kristina Colloredo-Mansfeldová. Stejně rozhodl už rychnovský okresní soud, proti jeho verdiktu se však odvolali památkáři.

Okresní soud v Rychnově kývl na obnovu řízení loni v říjnu. Soudce Ondřej Rott tehdy uvedl, že obnova řízení byla povolena, protože Ústavní soud dospěl k závěru, že listiny, které žalobkyně předložila, by jí mohly přinést příznivější rozhodnutí ve věci (více najdete zde). 

Soudy v Rychnově, Hradci Králové i Nejvyšší soud obnovu řízení dříve zamítly, ale Ústavní soud loni v březnu stížnosti, kterou podala Colloredo-Mansfeldová, vyhověl (více čtěte zde).

Historie zámku

Opočenský zámek vybudovali na místě středověkého hradu Trčkové z Lípy. Posledním rodovým vlastníkem byl Adam Erdman Trčka, který byl v roce 1634 zavražděn společně s Albrechtem z Valdštejna. 

Poté byly trčkovské majetky zkonfiskovány a Opočno získal důstojník císařské armády Rudolf Colloredo. Colloredové na přelomu 17. a 18. století přestavěli zámek v barokním slohu.

A k názoru ústavních soudců dnes přihlédl i soudce hradeckého soudu Igor Pařízek: „Žalobkyně předkládá dva nové důkazy, o kterých v původním řízení nevěděla, a které prokazují židovský původ jejího otce a její babičky.“ 

Jeho rozhodnutí je pravomocné, možné je pouze dovolání k Nejvyššímu soudu. Právní zástupce Colloredo-Mansfeldové Tomáš Nahodil dopoledne řekl, že rozhodnutí krajského soudu bylo posledním kamínkem v mozaice, který byl potřeba k tomu, aby proběhlo opětovné projednání restituční kauzy. 

„Novými důkazy prokazujeme poslední z podmínek, která je nutná pro restituci opočenského zámku. To znamená částečně židovský původ, respektive rasovou persekuci rodiny Collloredo-Mansfeldů,“ řekl Nahodil.

Památkáři nesouhlasí, zámek podle nich patří státu

Právní zástupce památkářů Miloš Hošek naopak řekl, že majetek byl konfiskován po právu a měl by zůstat státu. Hošek připustil, že památkáři ve věci zřejmě podají dovolání. 

„Předpokládám, že musíme využít všechny procesní nástroje, které právní řád umožňuje,“ řekl Hošek. 

Dědička se obnovy řízení domáhala na základě údajně nového důkazu, který nemohla uplatnit v původním řízení. Výpis z Almanachu židovské šlechty z roku 1913 podle ní dokazuje, že její babička byla židovského původu a že konfiskace majetku nacisty v roce 1942 měla nejen politické, ale také rasové pozadí.

Zámek zabavený nacisty převzal po skončení války stát na základě Benešových dekretů. Rodina po roce 1948 emigrovala. Colloredo-Mansfeldová se vydání zámku domáhá od roku 1991, a celý areál se dokonce načas dostal do jejího vlastnictví. Ústavní soud ale poté vrátil spor na začátek a soudy nakonec přiřkly zámek opět státu (více najdete zde).

Vleklé soudní spory vedla Colloredo-Mansfeldová také o mobiliář zámku, avšak neuspěla (podrobnosti najdete zde). I o vnitřní vybavení zámku se nyní hodlá dědička znovu soudit, protože se podle jejího advokáta jedná o stejný právní základ.

,