Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chtěli zadržet vodu v krajině, narazili na nesmyslnou byrokracii

  9:16aktualizováno  9:16
Pro svůj nápad vrátit koryto Bučnického potoka do stavu, v jakém naposledy bylo před mnoha desítkami let, sdružení nadchlo ekology i hejtmanství. Užitečný projekt přesto ztroskotal. Na byrokratickém aparátu.
(Ilustrační snímek).

(Ilustrační snímek). | foto: Archiv MF DNES

V čele sdružení Živá voda úspěšně bojoval za zákaz těžby břidlicového plynu. Nyní chtěl v praxi dokázat, že stavba velkých přehrad jako odpověď na sucho je prý velký omyl. Přestože se Jiří Malík probil přes nejrůznější povolení a správnost jeho argumentů potvrdila i poměrně čerstvá studie ministerstva životního prostředí nazvaná Adaptační opatření pro snižování dopadů klimatické změny, tuhý byrokratický aparát jeho projekt „semlel“.

Na začátku byla myšlenka na revitalizaci toku Bučnického potoka v Kladském pomezí. Sdružení si říčku vybralo jako učebnicový příklad toku zničeného umělým narovnáním a spoutaného betonovým opevněním.

Křišťálová Lupa 2015

Cílem bylo nejen vytvořit podmínky pro vznik tůní, ale hlavně vrátit potok do původního stavu včetně meandrů a zlepšit schopnost krajiny zadržet vodu.

Pokus i přes velmi slibný rozjezd skončil špatně. Sdružení si vydupalo stavební povolení, dotace od kraje i Operačního programu životního prostředí i souhlas vlastníků půdy, ale když převod odkýval i stát, pozemkový fond veškerou snahu zničil roční lhůtou na přenos půdy.

„To byl konec, protože za tu dobu by nám například propadlo stavební povolení. Ta akce je nyní v šuplíku. My s tím sice ještě něco zkusíme udělat, ale nutnou podmínkou je, aby stát zjednodušil administrativu. Ten proces je tak neuvěřitelně náročný, že je skoro nemožné jej dotáhnout do konce,“ říká Jiří Malík, někdejší zástupce vedoucího Správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko.

Projekt předběhl dobu

Paradoxní přitom je, že sdružení svou revitalizaci Bučnického potoka jako by ušilo na míru navrhovaným opatřením státu na boj proti suchu.

„Přírodě blízká opatření, podpora přirozených rozlivů v ploše povodí, budování malých vodních nádrží, pozemkové úpravy a změna zemědělského a lesního hospodaření přispívají nezanedbatelnou měrou k dlouhodobému zvýšení zásob vláhy v půdě. Realizace napomáhají řešit problematiku sucha a současně přispívají podstatným způsobem k řešení problematiky protipovodňové ochrany,“ stojí v manuálu ministerstva životního prostředí (více zde).

Příbuzný projekt kvůli podobným důvodům sdružení nevyšel ani v Horních Teplicích. Také tady byla v plánu revitalizace potoka, avšak návrh prý zůstal bez povšimnutí ležet na Povodí Labe.

„Společnost řeší velké průšvihy a na tyto drobné akce, které jsou přitom klíčové, se nedostává. Měli jsme stavební povolení a skvělý projekt, který by zadržel vodu, jež by tekla celoročně. A dnes? Koryto potoka vysychá,“ konstatuje Malík.

Jeho motivací jsou i plány na stavbu nedalekých přehrad v Babí (60 hektarů) a Fořtu u Rudníku (134 hektarů), které sice existují už řadu desítek let, ale oprášilo je letošní sucho.

Přehrady tlačí betonová lobby

„Když přijde problém se suchem, nebo naopak povodněmi, vynoří se betonová lobby, která brojí za přehrady nebo alespoň poldry. Přitom by to mělo být naopak a nejdříve by se měla revitalizovat krajina. Největší zásobárnou vody na střeše Evropy nejsou vodní nádrže, ani řeky či rybníky, ale pokud by to správně fungovalo, byly by to nivy a zemědělská půda. Měli bychom se pokusit vrátit remízy, mokřady na odvodněnou zemědělskou půdu, vytvořit systém menších nádrží a na posledním místě poldry. Ale přehrady v žádném případě,“ zdůrazňuje Malík.

Stoprocentní zastání však předseda sdružení Živá voda nemůže hledat dokonce ani mezi ekology. Tak moc se názory na stavbu přehrad liší.

„Jako ochrana před suchem je příkladní přehrada v Pěčíně, protože má zadržovat velké množství vody především pro Hradec Králové. Chápu argumenty, že kvůli stavbě by se museli vystěhovat lidé, ale nové nádrže budou do budoucna každopádně potřeba, třeba i jako ochrana před povodněmi. Kdyby taková opatření neudělali naši předkové, povodněmi bychom dnes trpěli mnohonásobně víc,“ uvádí hydrolog a ekolog Jiří Klicpera.

„Jestliže chceme vodu udržet, jiné východisko než výstavba nádrží není,“ přidává se na jeho stranu i ředitel Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové Zdeněk Šiftař.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Podchlazená seniorka z Police nad Metují v termozábalu v záchranářském...
Seniorka ležela hodiny v ledovém potoce. Záchranáři jí naměřili 26 stupňů

Záchranářský vrtulník letěl ráno pro podchlazenou seniorku do Police nad Metují na Náchodsku. Žena ležela hodiny v ledovém potoce. Našel ji tam student, který...  celý článek

Velkou oporou je Haně Kleinerové její manžel Cedric, díky němu se Wintonova...
Jedna z Wintonových dívek našla příbuzné a v Hradci slaví devadesátiny

V Hradci Králové se narodila a prožila šťastné dětství, než ji vyhnali nacisté. Hana Kleinerová, jedna z Wintonových dětí, se do rodného města pravidelně vrací...  celý článek

Hamburger s karamelizovanou cibulí
Opilá řidička usnula při čekání na hamburger, probudila ji až policie

Policejní hlídku musela zavolat obsluha hradeckého řetězce rychlého občerstvení kvůli ženě, která v noci usnula v autě u výdejního okénka. Když se vzbudila,...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.