Řezbářské sympozium v Hořičkách na Náchodsku.

Řezbářské sympozium v Hořičkách na Náchodsku. | foto: Michal Klíma, MAFRA

V Hořičkách se sešli nadaní řezbáři. V horku tvořili orla i čerta

  • 0
Obří hlava s pohyblivým jazykem, Krakonoš, orel na lovu nebo hlemýžď v nadživotní velikosti. I takové sochy vytesané vždy z jediného kusu dřeva o víkendu vznikly v Hořičkách na Náchodsku. Osm řezbářů tvořilo svá díla v úmorném vedru na místním fotbalovém hřišti. Řezbářské sympozium navštívily stovky lidí.

„Jedná se teprve o druhý ročník a myslím si, že si mezi lidmi získává oblibu. Loni jsme pořádali akci také jako dvoudenní, avšak na návsi, kam přišlo přes tisíc pět set lidí. Letos si také na nezájem nemůžeme stěžovat. Je tu osm kvalitních řezbářů, kteří tvoří z předem připraveného materiálu,“ uvedl jeden z organizátorů akce a řezbář-samouk Josef Kačer z Hořiček.

Inspiroval se ve slovenské Podhájské, kde před lety zcela náhodou navštívil řezbářské sympozium.

„Velmi se mi to líbilo. Jelikož mám vztah ke dřevu, řekl jsem si, že bychom něco podobného mohli zkusit zorganizovat i v Hořičkách. Hořičky byly dříve kulturním a společenským centrem a touto akcí se snažíme, aby opět něco znamenaly. Chceme také vytáhnout děti od počítačů, zkrátka nabídnout lidem zajímavý zážitek,“ řekl osmasedmdesátiletý hořičičský patriot Josef Kačer.

Spotřeba piva je úměrná horku

Řezbáři od pátku do soboty obsadili obecní hřiště. V sobotu dopoledne umělci se svými díly finišovali, aby měli odpoledne hotovo. Byl mezi nimi i šestačtyřicetiletý Jaroslav Pecháček z Hanušovic, který s motorovou pilou v ruce z jediného kusu dřeva tvořil dramatický výjev z divoké přírody.

„Dělám orla na skále a pod ním dva zajíce. Bude se to jmenovat: Špatný den. Mám dobrý materiál, takže je všechno, tak jak má být,“ pochvaloval si Pecháček.

Řezbářům ztěžovalo práci jen tropické horko. Už v sobotu dopoledne teplota vzduchu ve stínu hnala rtuť teploměru vysoko přes dvacet stupňů Celsia. Řezbáři opracovávali dřevěné špalky často vyšší než dospělý člověk pod plátěnými přístřešky, kde byl sice stín, avšak přes den nesnesitelně vedro.

„Spotřeba piva je úměrná počasí, naštěstí to ke zdroji nemáme daleko. Pod přístřeškem je opravdu velmi teplo, odhaduji kolem čtyřicítky. Je to peklo,“ usmíval se jednačtyřicetiletý Robert Musil z Hořic, který pracoval na obří hlavě čerta s pohyblivým jazykem, který trčel z dřevěné tlamy.

Používají přesílené dřevo

„Skici si nepřipravuji, nechávám působit charakter dřeva. Socha je z topolu. A ten jazyk může sloužit dětem jako taková zvláštní houpačka,“ podotkl. Také tento řezbář používá motorovou pilu jako hlavní pracovní nástroj. „Asi tak z pětadevadesáti procent,“ dodal Robert Musil.

Jen několik metrů od něho postával Jan Paďour z nedaleké Jaroměře. Své dílo už dokončil. „Tak tohle je takový menší zahradní šneček z topolu černého,“ ukázal na více než metr vysokou sochu. Jan Paďour pomohl organizátorům sympozia s výběrem materiálu.

„Vybíráme si takzvané přesílené dřevo, které se nehodí ke zpracování na pilách, protože kvůli většímu průměru neproleze pilou nebo katrem. Pan Musil má třeba extrémní špalek. Můj šnek vznikl z kusu dřeva, který měl v průměru přes jeden metr,“ dodal Jan Paďour.

Z osmi soch, které na sympozium vznikly, tři zůstanou v Hořičkách. Budou vystaveny na volných prostranstvích v obci. Fotografie zbývajících skulptur budou umístěny na webové stránce obce a formou dražby se je organizátoři sympozia pokusí prodat. Chtějí tím alespoň z části pokrýt náklady na akci.