Před náchodským soudem mluvil obžalovaný Oldřich Cinka téměř šeptem a svého činu litoval. Trval ale na své verzi, že nepoužil násilí a že ho čtyřiatřicetiletá Radka P. k činu sama vybídla.
"Připadalo mi, že jí to nevadí. Nečinil jsem na ni absolutně žádný nátlak," vypověděl dvaašedesátiletý řidič pravidelné autobusové linky na Náchodsku. Vzápětí dodal, že mu žena připadala omámená: "Jen na mě koukala, jako by byla pod vlivem omamné látky."
Radka P. ale byla podle své výpovědi pouze rozespalá a v šoku. "Byla jsem po noční, dala jsem si do uší sluchátka a usnula jsem. Když jsem se probudila, byli jsme už s autobusem v ulici za rohem," popsala své překvapení žena, která prý nestihla vystoupit s ostatními cestujícími na nádraží v Polici nad Metují.
Jinak ale vypovídal obžalovaný. Radka P. podle něj nevystoupila s ostatními vědomě a řekla mu, že má hodinu čas. Pak si k němu údajně sedla na přední sedadlo, což pochopil jako její zájem. Že se jí dotýkal a snažil svléknout, nepopíral.
"Snažil jsem se jí sáhnout a olíznout prso," přiznal soudci, ale vzápětí dodal, že nebyl vzrušený. "Ve svém věku pohlavně vůbec nežiju a ani nevím, co je vzrušení," řekl sotva slyšitelně dvaašedesátiletý muž, který neměl obhájce. Kvůli incidentu přišel o práci, po 40 letech spokojeného manželství žije sám a přestaly s ním komunikovat i obě děti.
Soudce ovšem nepřesvědčil. Ten uvěřil verzi poškozené ženy a uložil muži dvouletý trest s podmínečným odkladem na tři roky. Obžalovaný i státní zástupce se na místě vzdali práva na odvolání.
"Verze obžalovaného je vnitřně nelogická a nedává smysl. Šlo nejspíše o mimořádný zkrat, jinak vede spořádaný život," vysvětlil své rozhodnutí soudce Pavel Ruml a přiklonil se k názoru státního zástupce, který ve své závěrečné řeči použil rčení "příležitost dělá zloděje".