Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bartoňové slaví návrat na zámek v Novém Městě a pořádají výstavu

  8:15aktualizováno  8:15
Rodina textilních průmyslníků a mecenášů Bartoňů-Dobenínů si připomíná výročí dvaceti let, kdy se jim vrátily zámek a pozemky v Novém Městě nad Metují. Rodinné památky a zajímavosti nyní vystavují v nové stálé expozici.

Nové Město nad Metují | foto: Michal Klíma, MAFRA

Zdobí ji rozměrné kolejiště s vláčky z 50. let, spousta fotografií i sbírka lidových krojů. Před dvaceti lety mohla rodina po návratu z kanadské emigrace navázat na předky, kteří se na Náchodsku zapsali řadou podnikatelských a mecenášských činů.

Rod Bartoňů-Dobenínů

V roce 1926 přenocoval na novoměstském zámku prezident T. G. Masaryk . Zleva

V roce 1926 přenocoval na novoměstském zámku prezident T. G. Masaryk .

Bartoňové se už dvě století věnují textilnímu podnikání. Jejich rod se odvíjí od Josefa Bartoně (1803 -1849), který začínal ve Žďárkách u Hronova a zaměstnával tam ruční tkalce. Poté ve Vysoké Srbské vybudoval barvírnu a bělidlo a jeho syn pak začal podnikat v Náchodě. Roku 1912 byli povýšeni do rytířského stavu. Hlavně v první polovině 20. století platili za významné mecenáše, postavili starobinec, ozdravovnu pro zaměstnance, měli nadaci pro zchudlé řemeslníky a studenty, přispívali řadě spolků. Po únoru 1948 emigrovala rodina s dvěma syny do Kanady.
Zpět do Čech se vrátil dnešní majitel s manželkou Pat. Syn Joseph Michael mu pomáhá, dcery Diane a Daniela zůstaly v Americe. Rodina převzala 2 tisíce hektarů lesa, 270 hektarů půdy, zámek, restauraci v Pekle a hrad Frymburk, ten už prodali. Jednu z továren v Náchodě dál provozují, podnikání jim pomáhá udržet provoz zámku.

"Chtěli jsme touto výstavou přiblížit rodinu lidem. Jsou tu momentky, na kterých je současný majitel jako dítě, jak si hraje v zámecké zahradě na písku. Lidi zjistí, že měl vlastně stejné dětství jako jiní," říká správce zámku Ondřej Daněk.

Lidé v expozici uvidí mince a bankovky z doby Rakousko-Uherska a mohou porovnat tehdejší ceny. V době, kdy auto stálo necelé čtyři tisíce korun, roku 1908, si Bartoňové koupili zchátralý zámek s velkostatkem za 2,35 milionu korun.

Svědčí o tom vystavený opis "Smlouvy trhové", kterou uzavřeli s hrabětem Lambergem. Podobnou částku pak ještě vydali za přestavbu zámku na moderní sídlo, kterou svěřili architektu Dušanu Jurkovičovi. Další vystavené dokumenty zachycují, jak Bartoňové po komunistickém převratu o zámek přišli. Jsou tu soupisy majetku pořízené státními úředníky v srpnu 1948.

Do zámku se nastěhovali učňové modré armády

Další soupis zaznamenává každý noční stolek i talířek ve státním zámku, kam se nastěhovalo učňovské drážní středisko.

Současného majitele Josefa Mariana Bartoně-Dobenína připomíná v expozici jeho obleček ze křtin roku 1942. Vystavil tu taky své vláčky, které znovu jezdí.

"Naposledy pan Bartoň viděl rozestavené kolejiště v roce 1958, pak s ním vláčky pořád putovaly v krabicích," říká správce zámku.

K zajímavostem expozice patří sbírka krojů, čepců a ornátů, jež sbírala majitelova babička. Návštěvníci spatří i šaty císařovny Alžběty Sissi ze zelenkavého hedvábí se stříbrnými výšivkami a vlečkou.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.