„Je to například areál učňovských škol s Farmaceutickou fakultou Univerzity Karlovy a sousední kolejí Vojenské lékařské fakulty, nebo bytový dům v dnešní Baarově ulici. Ten je dokladem, že panelák nemusí být nudný. Byl to takový experiment - navrhl jsem tam mezonetové byty, dole byl obývací pokoj a o patro výš pak ložnice. V době tuhé normalizace to byla sázka do loterie, jestli se to povede,“ říká oceněný architekt.
Vy jste také ale navrhl první podchod v Hradci Králové.
Bylo jasné, že se podchod u Centrálu musí udělat, dopravní situace k tomu směřovala. Tehdy jsem jel pro inspiraci do Vídně. Bolševici chtěli v podstatě nejlevnější řešení, jen díru do země. Povedlo se mi prosadit podchod vybavený i obchody a záchody. Bohužel se mi nepodařilo prosadit obsloužení čtvrtého kvadrantu křižovatky u dnešní Kačnerky. Byla tam nějaká důležitá stoka, která nešla přeložit.
Jak se vaše nápady za komunistů v době unifikovaných paneláků prosazovaly?
Na jedné straně běžela masová výstavba, ale také se hledaly cesty, jak do budoucna. Mezery pro experimenty zůstaly i přes tu masovou výstavbu bytů. Něco prosadit bylo složité, ale šlo to.
Jak své stavby vnímáte s odstupem let?
Dívám se na ně pořád stejně. Jsou to moje děti a pořád perfektně slouží, není potřeba je přestavovat. Architektura 60. až 80. let by si vůbec zasloučila určitou rehabilitaci. Její současné hodnocení poškozuje to, že vznikla za bolševika. Stavby jsou to ale kvalitní a důležité, jako vývojové stupně architektury města. Dnes tak oblíbené bourání je hrozný omyl. Neděje se to jenom v Hradci, ale i jinde.
Hradec Králové je často považován díky Gočárově koncepci za urbanistický klenot. Dařilo se architektům na Gočára navázat?
Myslím, že se to dařilo i za minulého režimu - všichni mí kolegové ze Stavoprojektu se snažili navázat na Gočárovu koncepci rozvoje města. Ani bolševikům se to nepodařilo zvrátit. Také po revoluci tady vznikly kvalitní stavby: nová vědecká knihovna, přestavba pivovaru na krajský úřad, nebo nové planetárium. Za zmínku stojí také výukové centrum Karlovy univerzity v areálu fakultní nemocnice.
Karel Schmied (84) Své profesi se věnuje už 58 let. Hodně ho ovlivnil Josef Gočár, obdivuje jednoduchost a funkčnost a přitom krásu jeho staveb. Sám se hlásí ke konstruktivismu a funkcionalismu. Dříve se věnoval rekreačně sportu a také byl celý život věrným skautem. Nedávno převzal hradeckou „nobelovku“, Cenu dr. Františka Ulricha, kterou už před ním získali Vladimír Renčín, Soňa Červená, Viktor Fischl či lékař Leo Steinhart. |
Co se vám naopak ve městě dnes nelíbí?
Některé zakázky se dostávají do rukou ne příliš zodpovědných projektantů. Nešťastným příkladem toho je Aupark, kde vznikla obrovská stavba, která zcela prostorově vyčerpává území. Nelíbí se mi poměrně formální tvar té budovy, s obrovským plechovým skladištěm na střeše. Největším neštěstím je křižovatka Koruna, před tím barákem, ty dvě díla se navzájem perou, jsou antagonistické. To je myslím největší ostuda architektury v Hradci z posledních let.
Jak vůbec vnímáte obchodní centra ve městě?
Je to zřejmě společenská nutnost, ale pro město je to neštěstí. Střediska do sebe vtáhnou veškeré požadavky na vybavenost v okolí a kolem pak vzniká vakuum. Takže například Aupark znamenal odumření obchodů na Gočárově třídě, to se velmi těžko poté napravovalo.
Má samospráva možnost podobné projekty ovlivnit ve svůj prospěch?
Myslím, že těžko. Developeři to i díky lobbingu prosadí, mají velmi dobře spočítanou výnosnost podobných projektů a velmi tvrdě za tím jdou. Problém je třeba i okolí Aldisu. Taková stavba si zaslouží kolem víc prostoru, aby vynikla. Jenže pozemky v centru mají cenu zlata a i tam se bude stavět.
Co si myslíte o stavbě admistrativních budov pojišťovny Generali kolem vily Anička?
To je velká otázka. Gočárova třída by si zasloužila, aby Anička zmizela, aby místo ní vznikla nějaká větší budova, která architektonicky propojí Gočárovu třídu. Jenže to pásmo vil kolem okruhu je stanovené už Gočárem. Tam se protínají tyto dvě důležité linie. Je to těžké rozhodnutí, já osobně bych dal přednost linii Gočárovy třídy. Bohužel Anička je památkově chráněná, takže je rozhodnuto.
Co si myslíte o bourání hotelu Černigov ze 70. let, který má nahradit multifunkční objekt s hotelem, obchody a kancelářemi?
Myšlenku zbourání Černigova pokládám za scestnou, je to velice kvalitní architektonický objekt. Černigov je určitou etapou vývoje města, která by měla být respektovaná. Hotel by si zasloužil památkovou ochranu. Nové multifunkční centrum spotřebuje víc místa, znamená z estetického hlediska zlikvidování noblesního Riegrova náměstí, které vzniklo teprve nedávno.
Co historické centrum města?
Velká ostuda je Velké náměstí. Každé město má nádherné náměstí, Hradec tam má obrovské parkoviště. To je smutné. Chystaný projekt se mi líbí, ale město nedokáže rekonstrukci prosadit přes odpor majitelů okolních nemovitostí.
