Dramaturgyně hradeckého Klicperova divadla Jana Slouková.

Dramaturgyně hradeckého Klicperova divadla Jana Slouková. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Festival oslaví dvacetiny divoce, láká dramaturgyně Klicperova divadla

  • 0
Festival Divadlo evropských regionů, desetidenní fiestu všech podob divadla, za níž stojí hradecké Klicperovo divadlo i Drak, čeká na konci června jubilejní 20. ročník. "Oslavíme to důstojně a v rámci našich finančních možností i ve velkém stylu," slibuje dramaturgyně Jana Slouková.

Festival slaví 20. výročí, připravujete něco mimořádného?
Snažili jsme se, aby náš festival oslavil svou "dvacítku" důstojně a v rámci našich finančních možností i ve velkém stylu. Co se týká programu, můžu zmínit například letošní rozšíření počtu zahraničních účinkujících, novinkou bude několik speciálních besed se zahraničními dramatiky i domácími tvůrci, jako tradičně uvedeme to nejlepší z českých regionů a pár speciálních projektů navrch.

Mezinárodní festival Divadlo evropských regionů

Nejživelnější divadelní fiesta v zemi, která každoročně nasčítá padesát tisíc diváků, oslaví 21. až 30. června v Hradci Králové 20. ročník. Divadelníci přijedou do Hradce z Izraele, Kosova, Vídně, Paříže či Tunisu, hvězdnost zajistí třeba herec Martin Huba.

Tentokrát za dramaturgií všech scén hradeckého Klicperova divadla, které spustí festivalový předprodej ve Švehlově ulici 5. května v 9 hodin, stojí dramaturgyně Jana Slouková.

Dramaturgyně hradeckého Klicperova divadla Jana Slouková.

Festivalová dramaturgie padla na vás, když ředitel Ladislav Zeman onemocněl?
Pan ředitel, každoroční tvůrce festivalu, bohužel onemocněl v momentě, kdy se festival teprve začínal chystat. Stihl ale domluvit dva tradiční a diváky oblíbené hosty - Divadlo Husa na provázku a Divadlo Na Zábradlí a progresivní projekt na motivy díla Václava Havla Antiwords. Zbytek pozvaných inscenací se už odehrával z pověření pana ředitele v mojí režii. Účast v prostorách Klicperova divadla se vyšplhala na šest zahraničních inscenací, třináct představení z české scény, pět inscenací Klicperova divadla, dvě tlumočené besedy se zahraničními dramatiky, dva mimořádné speciály a jedno exkluzivní Povídání v Podkroví jako dárek divákům.

Co je podle vás letos největší peckou? A největším jménem?
Co se týká slavných jmen, nedržíme se při zdi, a tak mohou diváci na jevišti či v ulicích potkat třeba Miroslava Donutila, Matouše Rumla, Norberta Lichého, Veroniku Gajerovou, Martina Hubu, Emílii Vašáryovou, Božidaru Turzonovovou, Jana Hřebejka a mnoho dalších. Žádná z festivalových inscenací nebyla vybraná náhodou a každá je z určitého hlediska "peckou". Pro každého je tu něco, stačí si jen vybrat.

Je něco, na co se obzvlášť těšíte?
Na všechno! Vážně! Z čistě osobního hlediska se moc těším na dvě inscenace režiséra Daniela Špinara, protože mám pro jeho divadelní vidění světa velkou slabost - Hamlet a Marie Antoinetta. V té navíc titulní roli hraje naše Pavlínka Štorková. Velkým zážitkem bude jistě Amadeus v režii Vladimíra Morávka, ale těším se i na komorní hudební monodrama Psáno do písku, samozřejmě také na všechny naše zahraniční hosty, je toho zkrátka moc.

A co inscenace, kdy se třeba obzvlášť těšíte na reakce publika?
Jsem velice zvědavá, jak zafungují zahraniční hosté. Například vídeňský Volkstheater přiveze inscenaci komedie Floriana Zellera Pravda. Vybrala jsem to schválně, protože v minulosti jsme měli na repertoáru v Besedě dvě hry tohoto mladého autora - Ten třetí a Kdybys umřel. I hra Pravda je komedie o vztazích dnešních pětatřicátníků. Právě překládám hru na titulky, a moc se u ní bavím. Věřím, že stejně tak se nevěrnickým patáliím v podání rakouských divadelníků budou smát i diváci.

Mohla byste prozradit něco víc o zahraničních dramaticích, kteří přijedou?
Jsem moc ráda, že k nám do Hradce zavítají dva autoři a režiséři, kteří po skončení "svých" představení budou divákům k dispozici na tlumočených besedách. Jde o Yehezkela Lazarova, izraelského dramatika, režiséra a herce, který je autorem hry Iglú, a o Regise de Martrin-Donos, francouzského dramatika, režiséra a herce, který je autorem hry Bitva s Diderotem. Myslím, že je to skvělá příležitost dozvědět se víc o divadle těchto zemí a samozřejmě možnost dát okamžitou zpětnou vazbu po zhlédnutém představení. Oba jsou ve svých zemích velmi populární a navíc velcí fešáci. Dámy, připravte si památníčky.

Tipy MF DNES

Nenechte si ujít na 20. ročníku festivalu Divadlo evropských regionů 21. - 30. června:

Peter Shaffer: Amadeus. V hlavních rolích Miroslav a Martin Donutilovi. Režie: Vladimír Morávek, Divadlo Husa na provázku Brno

Christopher Hampton: Úplné zatmění. Městské divadlo Mladá Boleslav

William Shakespeare: Hamlet v režii Daniela Špinara. Švandovo divadlo Praha

Alena Kastnerová, Jan Borna: O líné babičce. Divadlo v Dlouhé Praha

Jeton Neziraj: Demolice Eiffelovky. Qendra Multimedia Prishtina

Régis de Martrin-Donos, Muriel Brot: Bitva s Diderotem. Badoc Theatre Paris

Florian Zeller: Pravda. Volkstheater Wien

Jan Mikulášek, Dora Viceníková: Šedá sedmdesátá aneb Husákovo ticho. Divadlo Na Zábradlí Praha

David Adjmi: Marie Antoinetta. Režie: Daniel Špinar, v titulní roli hostující Pavlína Štorková

Ivan Vyrypajev: Ilúzie. Hrají: Emília Vašáryová, Božidara Turzonovová, Martin Huba a Dušan Jamrich. Slovenské národné divadlo Bratislava

Kompletní program najde na www.klicperovodivadlo.cz

Co další zahraniční hosté?
Jsem pyšná na to, že se letos podařilo do Klicperova divadla pozvat větší množství zahraničních souborů. Velmi mi v tom pomohla má cesta na festival do Tel Avivu, kde jsem navázala zajímavou spolupráci a kontakty. Na hlavní scéně přivítáme vůbec poprvé hosty z Rakouska - vídeňský Volkstheater s už zmiňovanou "vztahovou komedií" Floriana Zellera Pravda. Dramaturg Volkstheatru, Hans Mrak, bude také čestným hostem celého festivalu. Na hlavní scéně uvidíme jako každý rok i hosty ze Slovenska, zvolila jsem inscenaci Ilúzie ze Slovenského národního divadla. V komorní hře, spíše podobné přátelskému setkání a povídání na téma Láska, vystoupí slavní bardi Martin Huba, Emília Vašáryová, Božidara Turzonovová a Dušan Jamrich.

Zbytek zahraničních souborů vystoupí v komorní Besedě?
Ano, na zahájení to bude izraelské divadlo z Tel Avivu s hrou Iglú, komedií o svérázné lásce dvou mladých lidí. Viděla jsem ji v Izraeli a byla jsem nadšená. Divadlo z kosovské Prištiny k nám přiveze inscenaci Demolice Eiffelovky, absurdní komedii o lásce, nahotě a islámu, kterou čtyři herci v různých rolích předvádějí pomocí úžasných divadelních prostředků. Tato inscenace s úspěchem hostuje po celé Evropě. Nechybí ani zmiňovaná francouzská Bitva s Diderotem, fiktivní setkání slavného filosofa s mladíkem naší současnosti. Rozhodně se nebojte žádných filosofických disputací. Je to hra vtipná a originální. Vskutku mezinárodní je pak maďarsko-rumunsko-česká inscenace White coffee - činoherně pohybový projekt na téma xenofobie a rasismu. Všechna zahraniční představení se odehrají samozřejmě v originále s českými titulky.

Podle čeho jste vybírala třináct českých inscenací?
Snažila jsem se vybrat věci, o kterých jsem sama přesvědčená, že jsou kvalitní a zároveň by mohly být pro diváka atraktivní. Věřím, že se to podařilo. Samozřejmě totiž nezapomínám na to, že neděláme festival jen jako přehlídku pro odbornou veřejnost. Musíme myslet na hradeckého diváka, který plní naše sály, ale zároveň mu chceme nabídnout to nejkvalitnější, co se během roku na českých scénách urodilo.

A co to bude letos?
Morávkův Amadeus s otcem a synem Donutilovými, boleslavské Úplné zatmění s Petrem Mikeskou oceněným Thálií, inscenace na motivy dětských televizních bavičů a jejich profesionálních deformací P. Š. T., Hamlet s Patrikem Děrgelem - Objevem roku na letošních Radocích, představení Divadla v Dlouhé pro celou rodinu O líné babičce, Maryša z brněnského HaDivadla, zajímavý pohybověpantomimický projekt Antiwords, jako obvykle hostíme i "Bezruče", tentokrát s Čechovovým Strýčkem Váňou, chebské divadlo zase s monodramatem o Laďce Kozderkové Psáno do písku, v rámci Dne Divadla N.a Zábradlí uvedeme Mikuláškova Šedá sedmdesátá a projekt Miloše Orsona Štědroně v režii Jana Friče Velvet Havel. Přijede kladenská Marie Antoinetta s hostující Pavlínou Štorkovou v titulní roli a Kdo se bojí Virginie Woolfové z Divadla Rokoko se skvělou Veronikou Gajerovou. Myslím, že je to lahůdka za lahůdkou.

Všechno jste to sama viděla, nebo dáte na doporučení?
Viděla jsem ty inscenace naživo nebo na DVD, u těch, na které jsem se nedostala, protože jsem v té době zároveň dramaturgovala dvě inscenace našeho divadla a připravovala sezonu, takže to bylo vskutku hektické, jsem dala na doporučení, protože přeci jen český divadelní rybníček není největší a všichni se víceméně známe. Samozřejmě jsem pak ale nepodcenila ani ohlasy běžných diváků, sledovala je na internetu.

Zůstává tedy zavedená tradice, že Evropské regiony jsou živelnou oslavou všech forem divadla?
Ano, to rozhodně! V Klicperově divadle letos nabídneme i další speciální projekty, nejen klasická představení. Zorganizovala jsem například Tuniský den, v němž bude V Podkroví prezentace divadelní kultury této pro nás exotické země, bude beseda s profesorem literatury z University Sfax, dále nám studenti herectví z tuniské divadelní akademie předvedou scénické čtení z Karla Čapka a po několik dní festivalu pořádáme workshopy tuniského tance pro děti. Vladimír Morávek a jeho hosté "rozžijí" zase Havlův dvoreček s debatním pořadem Kabinet Havel, jako dárek našim divákům jsem připravila speciální Povídání V Podkroví s Janem Hřebejkem a možná se dočkáme i besedy s Petrem Zelenkou, spojené se křtem knižního vydání jeho her, ale to je zatím v jednání. Nebudou chybět samozřejmě ani tradiční pohádky a koncerty na Letní scéně - a to mluvím "jen" o festivalové části pod hlavičkou Klicperova divadla, pestrost se pochopitelně navýší skvělým programem v Divadle Drak a na Open airu.

Jak si festival obvykle užíváte vy?
Zběsile, akčně, naplno. Letos jistě akčněji než obvykle. Budu si přát, aby diváci odcházeli z představení spokojeni, aby divadelní kritici neměli výtky ke složení programu, aby bylo hezké počasí a účast hojná, zkrátka aby ty svoje dvacetiny ten náš festivalový jubilant oslavil velkolepě, divoce a nezapomenutelně.