Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pod dlažbou historického centra Hradce Králové leží tisíce mrtvých

  15:36aktualizováno  15:36
Lidé v Hradci Králové chodí po hrobech dávných obyvatel. Jen v okolí katedrály svatého Ducha jsou jich tisíce, další leží pod dlažbou historického jádra. Archeolog Radek Bláha zkoumá nedávné nálezy z rekonstrukce Bílé věže.

Archeolog Muzea východních Čech v Hradci Králové Radek Bláha. | foto: Tomáš Kubelka

Co jste pod Bílou věží objevili?
U vchodu do věže se podařilo prozkoumat části dvou kostrových hrobů ze středověku až novověku, které patřily ke hřbitovu kolem chrámu svatého Ducha. Další četné lidské kosti v druhotném uložení byly pod bývalou pokladnou. Jsou asi z hrobů kolem kaple, které byly zničeny už před staletími při výstavbě věže a později i barokní kaple svatého Klimenta.

Gotická kaple pod Bílou věží

V lednu dokončili hradečtí archeologové předstihový výzkum v bývalé pokladně pod Bílou věží, která nyní prochází velkou rekonstrukcí. Při tom se podařilo odkrýt část základů gotické kaple, ta byla předchůdcem dnešní kaple svatého Klimenta.

Archeolog Muzea východních Čech v Hradci Králové Radek Bláha tam s kolegy našel kromě koster (více čtěte zde) také četné úlomky nástrojů a keramických nádob ze 13. až 18. století.

Kostra nalezená pod Bílou věží v Hradci Králové (leden 2014).

Kostra nalezená pod Bílou věží v Hradci Králové (leden 2014).

Co se s kostrami děje?
Kosti prozkoumá antropolog, který se pokusí zjistit stáří a pohlaví pohřbených, případně i příčinu úmrtí či stopy po chorobách a zdravotních vadách. Údaje se potom porovnají s poznatky, které už máme ze sondážního výzkumu hřbitova kolem svatého Ducha z roku 2010. Cílem je získat údaje o obyvatelích Hradce od 14. do 18. století, třeba jakého věku se dožívali či jakými trpěli nemocemi.

Kolik hrobů ještě může pod dlažbou historického jádra být?
Jen u katedrály svatého Ducha je několik tisíc hrobů. Bývalý hřbitov kolem je jedním z výjimečných míst hradecké historie, které je třeba pietně uchovat co nejméně poškozené. V historickém jádru jsou i další místa s nálezy hrobů a lidských ostatků z různých období, například u domu U Špuláků a Nového Adalbertina, pod Galerií moderního umění či v Zieglerově ulici. Dalších až několik desítek míst s hroby známe na předměstích.

Nakolik jsou zajímavé hradby severně od náměstí, které čeká oprava?
Bývalé hradební pásmo skrývá pozůstatky opevnění z pozdní doby kamenné, mladší doby bronzové, raného, vrcholného i pozdního středověku a novověku. Jde tedy o území archeologicky velice zajímavé a historicky cenné.

V březnu jste zkoumali na místě budoucího parku Skleněnka za domy v Dukelské ulici.
Ve výkopech pro kabel se podařilo zachytit pozůstatky sídliště ze 13. století. Kromě zlomků keramických nádob tam byly fragmenty strusky, což souvisí s výrobou železa, které se získávalo z bahenních rud. Sídliště je jen částí rozsáhlé předměstské osady mezi dnešními ulicemi Chelčického, Hořickou a Dukelskou. V počátcích města hrála úlohu jeho "průmyslového" zázemí. Vyráběla se tam i keramika. Dosud nenarušené části se skrývají právě pod budoucím parkem a sousedními pozemky.

Jaké "výzvy" vás v dohledné době čekají?
V Hradci Králové jde o Skleněnku, kde očekáváme další nálezy ze 13. století. Zemní práce tu nebudou rozsáhlé, tak zůstane většina nálezů pod parkem dobře chráněna. Park bude i archeologickou konzervou.

Proč je naše město Hradcem Králové, a ne třeba Hradištěm Králové?
To je otázka spíše pro jazykovědce. Hradec znamená vlastně malý hrad, hrazené místo. Hradiště znamená místo, kde hrad nebo podobné opevněné sídlo stával, stejně jako slovo tvrziště je místem, kde stávala tvrz nebo klášteřiště, kde stával klášter.

Co považujete za svůj největší úspěch?
Za důležitý úspěch, samozřejmě nikoliv jen svůj, považuji, že se daří vychovávat mladé kolegy, kteří jednou převezmou naši práci. Bakalářskými či diplomovými pracemi nám také pomáhají se zpracováváním nálezů z našich sbírek. Přinášejí nové nápady a přístupy, a to je v každém oboru nezbytné. Z práce archeologického oddělení mohu zmínit projekt digitalizace archeologických dokumentů, jehož výsledky jsou dostupné širší veřejnosti na internetových stránkách našeho muzea.

Máte nějaký archeologický sen?
Rád bych, aby se všechny výsledky archeologické práce v Hradci za poslední léta podařilo vyhodnotit a výsledky předložit odborné i široké veřejnosti v knize nebo jiným moderním způsobem. To je však práce na dlouhá léta. I poslední souhrnná publikace o hradecké středověké archeologii, která vyšla roku 1995, vznikala více než dvacet let.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.