Lidé v Česku přijdou podle hudebního kritika spíš na Tomáše Kluse, než na zahraniční kapelu, jejíž písně neznají. V kraji vystoupil Klus naposledy na srpnovém koncertě ve Výravě.

Lidé v Česku přijdou podle hudebního kritika spíš na Tomáše Kluse, než na zahraniční kapelu, jejíž písně neznají. V kraji vystoupil Klus naposledy na srpnovém koncertě ve Výravě. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Lidé si chtějí zpívat české hity, cizina je nebere, říká kritik Špulák

  • 9
"Zvát zahraniční kapely namísto české špičky se festivalům stále nevyplatí," říká hudební kritik Jaroslav Špulák po letní sezoně. Ve východních Čechách podle něj vyrostla festivalová základna, která jinde není. Chválí Festivalpark, trutnovské Bojiště i tradici a za letošní vrchol považuje koncerty Karla Gotta a 30 Seconds To Mars.

Hudební scénu sleduje podrobně publicista, kritik a také rodák z Broumova Jaroslav Špulák. Ve východních Čechách podle něj začali festivaly dělat lidé, kteří jim dali tvář a založili dlouholetou tradici.

"Mimořádně velká návštěvnost hudebních akcí, které se konají přímo v Hradci, je daná plochou Festivalparku. Hip Hop Kemp má minimálně evropský nebo středoevropský dopad, Rock for People je zase opravdu velký festival na české poměry," říká.

Jaké jsou další důvody, proč se festivalům v kraji daří?
Ve východních Čechách jsou i historicky dobří promotéři. Sešlo se tu hodně lidí, kteří začali akce pořádat už před mnoha lety a vydrželo jim to. Trutnovský festival je typický příklad. Funguje už řadu let a stále u návštěvníků obstává. V Trutnově na Bojišti mají také výhodu technického zázemí, to v Hradci se přece jen staví festival víc na zelené louce.

Hudební publicista Jaroslav Špulák

Souvisí s úspěchem i žánrová ukotvenost místních akcí?
Jistě. Víme z minulosti, že třeba na letišti bylo víc pokusů udělat festival a mnohé se nepovedly. Druhá věc je tradice a značka. Lidé už vědí, co od nich mohou čekat. Vezměte si Trutnov, který kromě prvního dne ani dopředu nezveřejňuje podrobný program. Přesto si mohou být jistí, že tam každý rok zhruba těch deset tisíc lidí přijde. Více se jich tam snad ani vejít nemůže.

Jaroslav Špulák

Narodil se v roce 1967 v Broumově. Je hudební publicista, který od roku 2003 pracuje v kulturní rubrice deníku Právo. Od devadesátých let prošel redakcemi hudebních časopisů Rock & Pop a Bang! Špulák je také autorem několika hudebních publikací. S Petrem Korálem napsali encyklopedii československého rocku Ohlasy písní těžkých (1992), s Michalem Husákem rockovou encyklopedii 90. let Yeah! 1990 – 2000 (2001). V roce 2004 knižně zaznamenal desetiletou historii festivalu Rock for People.
Zdroj www.spulak.cz

Mnozí si na festivaly koupí lístek dokonce rok předem, aniž by věděli o jediné kapele, která tam vystoupí...
A to je přesně sen mnoha festivalů. Na území Česka a Slovenska se to v podstatě podařilo jen Pohodě, kde dávají lístky do prodeje, aniž by museli spěchat s vyhlašováním velkých jmen. Krok podobným směrem dělá pomalu i Colours of Ostrava. Když jsem sledoval diskuze na webu Rock for People, tak jsem si všimnul, že tady lidé stále hodně diskutují o tom, kdo tam bude hrát a proč. Teprve pak se rozhodují.

Letos snad víc než kdy jindy vsadili pořadatelé na české kapely. Nevyplatilo by se jim pozvat větší počet zahraničních jmen?
Nevyplatilo. Dokládá to třeba letošní Sázavafest, který větší množství druholigových zahraničních kapel měl, ale když jsme dělali před vstupem anketu s lidmi, na co se těší, tak nikdo neřekl jedinou zahraniční kapelu. Jmenovali hlavně ty české. Lidé je totiž znají, zazpívají si s nimi písničky, a to se jim u cizích kapel kromě těch úplně nejslavnějších prostě nestane. A já nejsem moc optimista, pokud jde o znalost národa v hudební poprockové scéně. Jenže opravdu známé kapely jsou velmi drahé a pořadatelé si je dovolit nemohou. Letos se navíc výrazně projevil odliv mnoha sponzorů.

Kolik stojí na festivalu průměrně známá zahraniční kapela ve srovnání s českou špičkou, jako je třeba Kryštof nebo Tomáš Klus?
Pořád jsou dvojnásobně až trojnásobně dražší. Pokud jde o českou špičku, ta dnes stojí do 200 tisíc korun. Nelze do toho počítat pouze Kabát, ten je dražší.

Když byste měl vyjmenovat vrcholy letošní festivalové sezony v kraji, které by to byly?
Komerčním vrcholem byl jednoznačně úspěch Karla Gotta na Rock for People. Diváci moc dobře věděli, že si lístek na Gotta nikdy nekoupí, a Karel Gott to věděl taky. Zároveň věděl, že se mu tento tah vyplatí. A stalo se. Uměleckým vrcholem pro mě bylo vystoupení 30 Seconds to Mars, a to z toho důvodu, že všechno bylo tak, jak má. Zpěvák výborně zpíval, což se naposledy při koncertě v Praze nestalo. Důležité pro mě je, že ona patetičnost v jejich zvuku, která je tam přímo hmatatelná, se nemíjí účinkem. Je to kapela, které se daří přimět i děti, co na ně chodí, aby přemýšlely o tom, jestli je kolem nich všechno v pořádku.

Když se bavíme o koncertech v kraji, víte o nějakém současném zdejším talentu?
Myslím si, že v nejbližší době by na sebe mohla výrazně upozornit kapela Mother's Angels z Litomyšle. Dělají velmi chytrý, česky zpívaný pop.