Krizový manažer Josef Šimurda má k regionu vřelý vztah. Pochází z Rokytnice nad Jizerou a dlouho pracoval v nedalekém Vrchlabí.

Krizový manažer Josef Šimurda má k regionu vřelý vztah. Pochází z Rokytnice nad Jizerou a dlouho pracoval v nedalekém Vrchlabí. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Problémy nevznikly za měsíc, hodnotí předchůdce nový šéf Janských Lázní

  • 3
Josef Šimurda, kterého v pondělí ministr zdravotnictví pověřil záchranou léčebny Vesna a lázeňství v Janských Lázní, vysvětluje, proč odešel z předchozích postů v nemocnicích a proč se lázně musí zaměřit i na dospělé.

Oslovil vás s nabídkou přímo ministr Leoš Heger?
Byl jsem osloven, jestli bych byl ochoten takto spolupracovat, tak jsem po krátkém přemýšlení souhlasil.

Je možné, že vás ministr povolal právě proto, že z regionu pocházíte a znáte ho?
Proč mě tam pan ministr vyslal, na to se zeptejte jeho. Myslím si ale, že spíš viděl mé profesionální kvality. Je to však moje domněnka, třeba je to úplně jinak. Situaci ale znám, ke Krkonoším mám vztah dobrý. Spoustu let jsem bydlel ve Vrchlabí.

Josef Šimurda

Narodil se před 51 lety v Rokytnici nad Jizerou. Vystudoval Vysokou školu dopravy a spojů v Žilině. Působil jako přednosta železniční stanice ve Vrchlabí.

V letech 1993 až 2003 zastával různé manažerské pozice v soukromé sféře. Ředitelem náchodské nemocnice se krátkodobě stal v roce 1998. Vedl ji i v letech 2004 až 2007. Od dubna do října 2007 řídil soukromou nemocnici ve Vrchlabí, v letech 2008 až 2010 působil jako šéf krajské nemocnice v Pardubicích.

Je členem ODS. V politice působil v letech 2006 až 2010 jako zastupitel Náchoda a v letech 2008 až 2010 jako zastupitel Královéhradeckého kraje.

Sledoval jste poslední vývoj Janských Lázní a Vesny?
Neměl jsem čas. Přiznám se, že jsem byl dlouhou dobu mimo region. Ne že bych o tom úplně nevěděl, je to významná věc, ale dopodrobna jsem se tomu nevěnoval.

Jaký k Vesně a lázním obecně máte vztah?
Shodou okolností jeden můj kamarád prodělal dětskou obrnu. Právě na něm mohu posoudit, jací klienti se v lázních léčí. Hodnotím ji proto jako kvalitní.

Už jste s někým z Janských Lázní jednal?
S nikým jsem nejednal. Podle informací, které mám, je situace opravdu krizová a bude to vyžadovat velký kus práce, aby se lázně podařilo stabilizovat a udržet kvalitní péči.

Budete se při záchraně inspirovat u jiných lázní, které byly v obdobných problémech?
Plán záchrany musí být individuální, záleží vždy na konkrétních podmínkách. Vstupuje do toho spousta kritérií. Na druhou stranu ale podmínky pro lázně jsou do jisté míry společné. Inspiraci z jiných zařízení se nebráním, naopak ji budu vyhledávat, protože každá zkušenost se hodí.

Dokážete už teď posoudit, kde bývalý ředitel udělal zásadní chybu a kdy nastal zlom?
Přesnou analýzu si udělám opravdu až po nástupu, protože přístup k datům momentálně nemám. Zároveň si budu muset na místě promluvit s lidmi. Problémy ale nejsou záležitostí posledního měsíce. Tam, kde jsme dneska, je důsledek dlouhodobějšího vývoje a dlouhodobějších chyb ve vedení lázní.

Váš předchůdce tedy měl začít transformovat lázeňská lůžka na rehabilitační už mnohem dříve?
Stoprocentně. Já jsem se tedy víc pohyboval v akutním zdravotnictví, ale i v něm je vidět, jak se vyvíjí medicína. Jsou nové léčebné postupy, všechno se zintenzivňuje, zkracuje. Nemocnicím se tak v mnoha oborech zmenšuje počet pacientů. I v nich je evidentní, že se za posledních deset dvacet let počet dětských pacientů rapidně změnil. Tento vývoj se týká i lázní. Řada léčeben zaměřených na dětské pacienty se snažila zaplnit svoji kapacitu i v jiných segmentech péče, například dospělými pacienty. To je věc, kterou by do značné míry měly dělat i Janské Lázně. Teď ale nedokážu posoudit, do jaké míry se tam snažili získat pacienty z jiných věkových skupin.

Pokud se lázně dostaly do takové situace dlouhodobými chybami, lze je zachránit za několik měsíců?
Musíme se o to pokusit, nic jiného nám nezbývá. Je potřeba se skutečně snažit kapacity naplnit tak, aby provoz začal být rentabilní a využilo se i schopností kvalitních zaměstnanců a know how, které v regionu je. Musíme udělat všechno pro to, aby se to podařilo.

Počítáte třeba i s tím, že se záchrana podařit nemusí?
Tu variantu si nepřipouštím. Tím ale neříkám, že je vyloučena, ještě nevím přesně, jaký tam je stav. Je potřeba, aby funkčnost, prosperita a know how byly zajištěny i do budoucna.

Bude součástí záchrany lázní i propouštění, které nedávno avizoval odvolaný ředitel? Mělo to být zhruba 80 lidí.
Já vůbec v tuto chvíli nechci hovořit o propouštění. Třeba to potřeba bude, třeba ne. To je věc, o které se nedá hovořit takhle od stolu, musí se vyhodnotit skutečně na místě. Zásada je taková, že je potřeba využít každého schopného pracovníka, protože lidé jsou základem prosperity každé firmy, lázně nevyjímaje.

Doposud jste působil jako šéf ekonomického oddělení Zdravotnického holdingu Plzeňského kraje, který se v poslední době potýká s až půlmiliardovou ztrátou. Proč jste to dopustil?
Holding tvoří sedm akciových společností, což je šest nemocnic a holding, který je všechny zastřešuje. Ta ztráta se týká všech těch subjektů dohromady.

Částka je to ale vysoká, jak to budete řešit?
To je otázka na odpovědné pracovníky Plzeňského kraje, kteří budou muset rozhodnout. V tuto chvíli o žádném koncepčním rozhodnutí nevím, ale je pravda, že valná hromada bude až v červnu. Situace je obtížná, protože nástupem krize v roce 2009 došlo k dopadu na příjmech zdravotního pojištění a pojišťovny začaly snižovat tržby nemocnicím. Dovolím si tvrdit, že situace je obtížná všude, jen někde se projevuje víc a někde míň.

Necítíte se, že opouštíte potápějící se loď?
Ne. Holding jako potápějící se loď určitě nehodnotím. Takhle to není. Péče je v Plzeňském kraji poskytována kvalitně a není potřeba hovořit pesimisticky. Věřím, že kraj se dokáže s tou situací vyrovnat.

Názory na vás jsou v kraji rozporuplné. Byl jste odvolán ze dvou nemocnic, z jedné údajně kvůli ekonomickým problémům. Myslíte si, že jste ten pravý, kdo by měl zachraňovat Janské Lázně?
Ředitelé přicházejí a odcházejí a většinou bývají odvoláni. To už k managementu patří. Když se podíváme po republice, je to na denním pořádku. V mém případě vždycky, kam jsem přišel, byla situace extrémně obtížná. To s sebou samozřejmě nese různé komplikace. Nikdy jsem nenastoupil do nemocnice, kde by všechno šlo jak po drátkách a já si tam jen chodil pro výplatu. Dovolím si tvrdit, že ve všech případech jsem odvedl práci, za kterou se nemusím stydět. Nikdy jsem ale neodcházel z důvodu, že bych zhoršil ekonomiku nemocnice nebo její situaci.

V pardubické nemocnici se ale podle tehdejší krajské radní Markéty Tauberové za dobu vašeho působení schodek zdvojnásobil.
To neříkáte dobře, to tak není. To, že to někdo řekl, ještě neznamená, že to tak je. Já jsem byl odvolán kvůli potížím v komunikaci s vedením kraje, nikoliv kvůli ekonomice. To je rozdíl. Z jakých důvodů jsem byl odvolán, já mohu dokázat.