Jaké to bylo vystoupit před zaplněným zimním stadionem?
Byla to pro mě čest, jsem moc ráda, že se kluci ozvali, abych jim zase zazpívala. Bylo to moc fajn. Nejdříve bylo ticho, ale asi od půlky jsem si všimla, že hradecký kotel zpíval hymnu se mnou, což bylo super.
Kateřina BrzobohatáPřed domácím zápasem hradeckých hokejistů v extraligovém play-off se Zlínem zazpívala českou hymnu, ale poté zase "pelášila" hlídat dceru.  Jednatřicetiletá zpěvačka z Prahy, kterou fanoušci znají jako členku dívčí kapely Holki, je přítelkyní hradeckého útočníka Davida Švagrovského, s nímž má ani ne roční dceru Anabel. |
Partu a náladu v rozhodující části sezony měli z vašeho pohledu hradečtí hokejisté dobrou?
Byla výborná, David byl z kabiny nadšený. Držela jsem doma palce a i když jsem nemohla být na stadionu, protože máme malé mimino, tak jsem to alespoň sledovala v televizi.
To jste zazpívala hymnu a honem spěchala hlídat?
Letos to jinak nejde. V Hradci nemáme nikoho, kdo by nám dceru pohlídal, už takhle nám museli přijet pomoct kamarádi z Pardubic. Ale loni jsem byla na každém zápase.
Hymnu jste před zápasem v Hradci poprvé zazpívala už loni a minulou sobotu podruhé. Jenže obě utkání tým vašeho přítele prohrál. Nedobíral si vás potom doma, že jim nosíte smůlu?
No jistě, David je pověrčivý, takže předpokládám, že pro mě zpívání v Hradci skončilo (smích). Ale na druhou stranu, David pak přišel po zápase, který Hradec prohrál až v prodloužení, s tím, že se s klukama shodli, že jediné hezké na celém dnu bylo to moje zpívání. I holky si mě dobíraly. Říkaly mi třeba, proč jsem u toho zpěvu alespoň nemohla udělat piruetu.
Play-off má úplně jiný náboj. Byly poslední dny hodně emotivní?
David je člověk, který se snaží netahat práci domů, ale teď se to nedalo. Hrozně to prožíval, je pro něj čest, že si ho po zranění z úvodu sezony vytáhli zpátky. Navíc je emotivní a neumí to nechat v kabině. Když se prohrálo, byl nevrlý. Ale jsme spolu už osmou sezonu, tak jsem si zvykla. Stejně jako David musí zkousnout, že máme s holkama v noci vystoupení, já musím chápat, že je někdy po zápase nevrlý.
Jaké to vůbec je žít s hokejistou?
Mě to baví. Je to život, který má řád, tedy alespoň pokud jde o běžný den, kdy jsou pravidelné tréninky. Zároveň je to samozřejmě částečně kočovný život, jste v neustálé nejistotě, jestli ho nevymění a celá rodina se nebude muset stěhovat.
Co byste doporučila ženám, které se teprve učí chodit s profi hokejistou? Třeba jak jej po bouřlivém zápasu play-off uklidnit?
Někdo se o tom chce bavit, někdo má radši klid. Každý je jiný. Je potřeba vyhovět chlapovi podle toho, co má rád. Sám mi asi potvrdíte, že žádný chlap nepohrdne dobrou večeří. Jestli, holky, umíte dobře vařit, dobrým jídlem nikdy nic nezkazíte.
S Davidem máte malou dceru. Souhlasila byste, kdyby chtěla hrát hokej?
Feministky by mě za to zabily, ale já si myslím, že ženská patří za sporák. Když hrají ženy hokej nebo fotbal, nelíbí se mi to. Chlapi na ledě vypadají dobře, ale žena je něžná a s hokejkou na ledě nemá co dělat. Už teď si ale pobrukuje, takže doufám, že po tatínkovi nezdědí hudební hluch. Když bude zpívat, budu ráda, ale do ničeho ji nebudu tlačit. Hokej jí ale klidně zakážu.
Jak vám šlape kapela Holki, se kterou stále koncertujete?
Pořád nás to strašně baví a k mateřské je to pěkně placený koníček. Koncertujeme už 15 let a doufáme, že ještě nějaký ten pátek vydržíme. David mě v tom hrozně podporuje.
