Marcel Bělík, nový ředitel Hvězdárny a planetária v Hradci Králové.

Marcel Bělík, nový ředitel Hvězdárny a planetária v Hradci Králové. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Hvězdárna s planetáriem je víc než biograf, láká nový ředitel v Hradci

  • 1
Hvězdárnu a planetárium v Hradci Králové povede od 1. března nový šéf Marcel Bělík. Na kopec Sv. Jana chce přitáhnout výstavy a koncerty, ale také hodlá vyrazit s dalekohledem mezi lidi.

Po svém jmenování jste řekl, že chcete hvězdárnu přiblížit lidem i tím, že do ní přitáhnete kulturu. Jak si to představujete?
Mám plno kontaktů v kulturní sféře. Například moje spolužačka je koncertní umělkyně, která se kdysi nabízela do Úpice, kde jsme se o podobné propojení hvězdárny s kulturou už pokoušeli.

Vedení hvězdárny v Hradci Králové

Dlouholetý ředitel Hvězdárny a planetária v Hradci Králové František Hovorka se rozhodl odejít do penze.

Krajští radní jmenovali jeho nástupce, bývalého šéfa hvězdárny v Úpici Marcela Bělíka (1966). Ten má před sebou velký úkol: dovést ke zdárnému konci výstavbu nového digitálního planetária. Hotovo má být v listopadu.

Vizualizace budovy nového hradeckého planetária

Bělík je rodák z Jaroměře, vystudovaný chemik, astronomie byla jeho velkým koníčkem už od dětství. Po vysoké škole pracoval v různých odvětvích, nějaký čas míchal barvy v koželužně. V úpické hvězdárně začal pracovat v roce 1991, jejím ředitelem se stal v roce 2011. Od 1. března 2014 povede Hvězdárnu a planetárium v Hradci Králové.

A mělo to úspěch?
Veliký. Pozvali jsme si tam na africké odpoledne africkou kapelu ze Zimbabwe a sklidilo to ohromný úspěch.

Astronomové z Úpice za zájemci jezdili třeba do nedaleké zoo ve Dvoře Králové nad Labem. Půjde něco podobného provést i v Hradci?
To v každém případě. Je to hrozně důležité přilákat diváky, protože některým se nechce chodit až na kopec. Je dobré vyjet na náměstí, do zoo, do kina, tam lidi seznámit s dalekohledem a nalákat je, aby na kopec Svatého Jana za námi přišli, protože tam bude lepší obraz. A vůbec větší zážitky.

Mají hvězdárny vůbec ještě smysl, když si na internetu můžeme prohlížet záběry i z NASA?
Mají. Návštěva hvězdárny je způsob, jak trávit volný čas. A nemusí jít jen o informace, ale lze si přístroje prohlédnout, osahat, vyzkoušet. A příchozí tu mohou provádět i drobnou vědeckou činnost, což je dobrá věc třeba pro studenty. Ti si ve spolupráci s hvězdárnou mohou nasbírat první zkušenosti třeba s publikováním nebo s experimenty, což se jim hodí při dalším studiu.

A co pro starší?
Pro dospělé už je hvězdárna kulturním zařízením. Někdo chodí do kina a někdo na hvězdárnu. Na rozdíl od biografu, kde se jen podíváte na film, nabízí hvězdárna komplexnější zážitek. Můžete si osahat dalekohledy, poslechnout přednášku, prohlédnout fotografie nebo zajít do planetária.

Hvězdárny většinou bývají obleženy ve dnech, kdy se děje něco významného, třeba velké zatmění Slunce. Co je tam k vidění, když na nebi není nic mimořádného?
Náš měsíční program v Úpici pokaždé zabral minimálně jednu stranu A4. Většinou jsme nabízeli tři čtyři různé akce. Ve větším prostoru a ve městě, jako je Hradec, určitě jsme schopni nabídnout ještě širší výběr akcí.

Cítíte na královéhradecké hvězdárně větší možnost vaší vlastní realizace než v Úpici?
Určitě, je to pro mě skoro až výzva. Hvězdárna je větší, je v krajském městě, osloví víc lidí, teď staví nové planetárium. Na druhou stranu je to krok jinam, tím nemyslím zpátky. Úpice je víc ve tmě, kolem je přírodní areál a jsou tam úplně jiné možnosti, co návštěvníkům nabídnout.

Nebojíte se, že v Hradci budete víc přikovaný k ředitelské židli a k papírování?
Toho se bojím, zvlášť teď, kdy se dostavuje planetárium a bude se ještě dolaďovat. Doufám ale, že po úvodních měsících se vše rozběhne a já se budu moct věnovat i propagaci astronomie.

Jak dlouho jste zvažoval, že zkusíte zabojovat o křeslo ředitele v Hradci?
Že současný ředitel jednou půjde do důchodu, se vědělo. Stejně to ale přišlo náhle, takže na moc velké úvahy nebyl čas. Lidi z astronomického světa mi říkali, abych do toho šel. Nakonec rozhodnutí padlo asi za 15 minut.

Chcete hradeckou hvězdárnu vést jen jako popularizační centrum, nebo se plánujete zaměřit i na výzkum?
Hradec má jeden hendikep, a tím je výrazné městské světlo, takže nejdou dělat moc velké prohlídky oblohy. Návštěvníci ale rádi zajdou tam, kde se něco děje, kde probíhá výzkum. Prohlédnou si třeba zařízení, které nonstop rádiově sleduje meteory. Lidé by sem neměli chodit jako do kina, ale jako na pracoviště, které má smysl. A to už se vracíme k tomu, že lidé všechno najdou na internetu. Jenže na internet to musí někdo napsat. Vědecká pracoviště tam poskytnou třeba grafy. My jsme ale ti, kteří je popíšou tak, aby byly pro lidi zajímavé.

A kdy se dočkáme nového planetária, které u hvězdárny roste?
Podle plánů by mělo být hotovo v listopadu 2014.