Česká znalkyně vína Helena Baker.

Česká znalkyně vína Helena Baker. | foto: MAFRA

Kvalitou se Hradec vyrovná vinařským velmocem, říká česká znalkyně vín

  • 0
Nejznámější česká znalkyně vín Helena Baker žila více než pětadvacet let v zahraničí, kde už v 70. letech přičichla k tomu, co se stalo její celoživotní vášní. Hradci Králové, který usiluje o obnovu vinohradu, dává naději na kvalitní úrodu a kvituje i zdejší vinařské akce.

Helena Baker absolvovala prestižní londýnskou akademii Wine and Spirit Education Trust a je doposud jediným absolventem této akademie a zároveň členem Institutu Wine & Spirits z České republiky. V závěru minulého týdne se v Hradci Králové zúčastnila prvního ročníku Svátku vína na soutoku a také tradiční soutěže Hradecký pohár vína. V rozhovoru pro MF DNES doporučuje, jak mohou vínu propadnout naprostí začátečníci.

Vaše vinařské zkušenosti se počítají na desítky let a desítky zemí světa. Jak byste hodnotila vinařský potenciál Hradce Králové?
Hradeckého poháru vína se zúčastňuji od jeho první edice a s potěšením zjišťuji, že je v tomto městě a jeho okolí obrovský zájem o víno. Pořádají se tu různé vinařské akce a degustace. Kromě Hradeckého poháru vína je to například Vinobraní na Kuksu a Burgundský festival vín. Mám tady dokonce i malou skupinu milovníků vína, kteří se mnou jezdí za vínem do Francie, Itálie a Německa.

Může Hradec konkurovat velkým vinařským akcím?
Pokud máte na mysli Hradecký pohár, tak samozřejmě ano. Představují se na něm totiž vína z Čech a Moravy, napříč Evropou i z celého světa. To znamená nejen z Francie, ale také z Itálie, Španělska, Portugalska a od Argentiny a Chile přes Jižní Afriku až po Austrálii. A jelikož se pravidelně zúčastňuji světových soutěží jako členka mezinárodní poroty za hranicemi České republiky i v zámoří, mohu směle prohlásit, že kvalitou vín se Hradec všem těmto vinařským velmocem vyrovná.

Na rozdíl od jižní Moravy či Prahy, kde je v průběhu roku v průměru o několik stupňů tepleji, než ve zbytku republiky, leží Hradec sice v Polabí, ale zase ne tak daleko od Krkonoš. Jak kvalitní víno by v takové lokalitě mohlo vzniknout?
Réva vinná se dnes pěstuje i mimo tradiční vinohradnické oblasti a vinice existují i v tak drsných klimatických podmínkách, jaké jsou například v severní Anglii, Švédsku, Norsku, Polsku a Finsku. V takových lokalitách je třeba pouze vysadit vhodné odrůdy, a tak proč ne i v Hradci Králové? Ostatně Polabí se na svém horním toku může pyšnit vinicí Kuks, zatímco na jeho dolním toku v sousedním Německu severně od Drážďan leží jedny z nejsevernějších poloh vinařské oblasti Saska, které dávají vysoce kvalitní vína a sekty, například Schloss Wackerbarth, který se nachází nedaleko pohádkového zámku Moritzburg, kde se filmovaly Tři oříšky pro Popelku.

Jakou strategii byste doporučila úplnému vinařskému začátečníkovi, který zná jen bílé a červené?
Pokud se takový začátečník chce stát „amatérem vína“ v pravém slova smyslu, ať si určitě vyhledá nějaký klub vínomilců, přečte si pár vinných blogů a najde si akce, na kterých vína představují například samotní vinaři či dovozci, nebo se zúčastní degustací ve své oblíbené vinotéce. Dalším krokem může být účast na jednom z kurzů o víně a sommelierství, které se u nás v poslední době uskutečňují, a také se vydávat na poznávací cesty zavínem u nás i v zahraničí.

Mezi námi laiky je docela populární burčák. Jaký je váš pohled na tento nápoj?
Není burčák jako burčák (smích)! Já ten nápoj samozřejmě také ochutnávám, ale jen ze spolehlivých zdrojů - nejlépe svůj vlastní. Od pokoutních prodejců někde u silnice bych si ho nikdy nekoupila.

Existují nějaké zásadní poučky či návod, podle nichž dokáže i laik koupit vhodné víno pro danou příležitost?
Každý, kdo má zájem se o ušlechtilém nápoji, jakým je víno, něco dozvědět, by měl mít základní knihovničku s vinařskou tematikou. Existuje celá řada ročenek, encyklopedií a průvodců, kde se o snoubení vín v gastronomii píše velmi obsáhle. Alternativně za účelem takových informací doporučuji zabrousit na internet.

Jste absolventkou Wine & Spirit Education Trust Academy. Kam všude vám takovéto vzdělání otevírá dveře?
Když jsem se po více než čtvrt století vrátila ze zahraničí do České republiky vyzbrojena diplomem WSET, pozval mě zakladatel prestižního spolku The Prague Wine Society, doktor Duncan Weston, abych se stala technickou poradkyní této asociace, která pořádala pro své členy degustace vín na vysoké úrovni, organizovala školení o výběrových vínech z celého světa a exkurze do vinařských oblastí u nás i v zahraničí.

Jak náročné bylo dosažení takového certifikátu?
Byly to tři roky intenzivního studia a psaní esejí o vínech z celého světa zakončené písemnými a praktickými zkouškami, přičemž posledně zmíněné se dají popsat: „Degustuj jako detektiv a obhajuj jako advokát.“

Jak jsou na tom Češi s vinařskou kulturou? Pivní se v posledních letech začíná zvedat díky tomu, že lidé cestují, a že po republice otevírají nové a nové minipivovary. Je to tak i v oblasti vína?
Za posledních patnáct let se mnoho změnilo k lepšímu. Naši vinaři se po mnoha letech probudili, začali tvořit moderní vína, která jsou konzumenty žádaná, a postupně posbírali zkušenosti i v zahraničí. Tak jako móda i víno často mění své trendy. V 90. letech minulého století byla velmi „in“ například barikovaná vína, tedy s příchutí dubu, což je odvozeno od francouzského slova barrique neboli dubový sud. Dnes se zapálený enofil bude spíš pídit po přírodních vínech, jak je dělali naši předkové. Existuje již celá řada butikových vinařství, která se takovými technologickými postupy zabývá a jsem ráda, že si tato vína našla svoji cestu a své příznivce i zde v Hradci Králové.