Začala tím, že vzala skrytou kameru a vydala se se svojí babičkou na předváděcí akce. Chtěla odkrýt, jak ziskuchtiví prodejci nabízejí nejčastěji seniorům pod značným psychickým nátlakem hrnce, vysavače a další výrobky, většinou mnohonásobně předražené.
"Neuvěřitelné! Prostě neuvěřitelné, na to se nedá nic jiného říct," usmívá se ani ne rok poté režisérka, která jakoby stále nemohla vstřebat, co se jí podařilo.
Asi se vás na to ptají často: byl to pro vás nejdivočejší rok v životě?
Kupodivu mi tuhle otázku ještě nikdo nepoložil. Ale když o tom přemýšlím, je to přesně tak. V životě jsem nezažila tak divoký rok plný zvratů. Byl to nejzásadnější a nejintenzivnější rok v mém životě.
"Protišmejdský zákon" schválila Poslanecká sněmovna i Senát, podepsal jej prezident. Sjednotila jste českou politickou scénu. Zdá se, že jste docílila nemožného...
Je to naprosto úžasné, 184 poslanců bylo pro, nikdo proti. I prezident s tím souhlasil a svůj podpis neodkládal. Když jsme s tím začínali, nikdy bych si netroufala tvrdit, že se něco takového podaří. Bylo to spíš zbožné přání. Nebylo by ale fér, kdybych si všechny zásluhy nechala pro sebe. Během celého roku do toho vlaku naskočili další lidé, kteří na tom mají taky velkou zásluhu. Jak se cítím? Jsem jako Alenka v říši divů, že se to povedlo.
Budeš o hladu, křičí na důchodce filmoví Šmejdi:
Tak to budou asi hezké Vánoce, že? Pocit zadostiučinění, konečně z vás může spadnout ta tíha...
Je to tak a já nelituju ničeho z toho, co se stalo. Prožila jsem bolestivé chvíle, několikrát jsem to chtěla vzdát. Říkala jsem si, že bych vše vyměnila za to, abych měla trochu duševní rovnováhy a klidu. V jednu chvíli se na mě navalilo hned několik strašáků, včetně těch soukromých, které se pak se mnou táhly. Teď jsme ale na konci cesty a já cítím pocit obrovského štěstí a neskutečný vděk všem, kteří se na boji proti šmejdům podíleli.
Co letos dokázala Silvie Dymáková* V dubnu šel do kin dokument Šmejdi, který odtajnil praktiky firem na předváděcích akcích. * Od srpna musí pořadatelé předváděcích akcí České obchodní inspekci hlásit dopředu místo konání, datum, časový harmonogram a nabízené zboží. * V září hradečtí zastupitelé po mnoha jiných městech hlasovali jednomyslně pro návrh, který zakazuje pořádání prodejních akcí v prostorách, jež patří městu. * Jako vůbec první zákon schválila 10. prosince nově zvolená Sněmovna novelu zákona na ochranu spotřebitele namířenou proti podvodným praktikám při předváděcích akcích. Hlasovalo pro ni sto procent přítomných poslanců. Novelu schválil i Senát, v pátek ji podepsal prezident.  Za znalecké posudky nádobí zaplatila Silvie Dymáková okolo 20 tisíc korun. |
Náš fotograf vás fotil v kostýmu anděla. Připadáte si tak? Svým úsilím jste pomohla mnoha lidem.
Je v tom vtipná symbolika. Až doteď jsem vždycky byla na všech karnevalech za čerta. Ale je pravda, že jsme několika lidem pomohli. A to je fajn.
Co byste poradila lidem, kteří by také chtěli udělat dobrý skutek, ale třeba ani nevědí, jak na to?
Možná to bude znít pateticky, ale já jsem do toho šla srdcem. Třeba si budou lidé klepat na čelo, ale tak to prostě je. Věděla jsem, že je to správně. Všem bych poradila, že není potřeba dělat velké věci, začít můžete od těch nejzákladnějších, třeba umět se na sebe usmívat. I taková zdánlivě marginální věc může mít obrovskou moc, kolikrát větší než nějaký politický zásah.
Prodejci na předváděčkách se ale taky nejspíš na lidi usmívali...
To máte pravdu. Úsměv nebo dobrý skutek musí být upřímný, jen tak může vzniknout řetězová reakce, která se vám v dobrém vrátí.
Potkáváte další takové "anděly" kolem sebe?
Jako anděle teď vidím hlavně moji rodinu, která mě celou dobu podporovala. Jsem členem kruhu dobrovolníků v charitě a tam taky vidím řadu lidí, kteří sami prošli extrémně složitými životními zkušenostmi, ale dokázali se z toho sebrat a teď pomáhají druhým. To jsou pro mě andělé: dobré skutky z radosti, bez očekávání, že jim to něco přinese.
Projít peklem si museli i senioři z vašeho filmu Šmejdi. Jste s nimi stále v kontaktu?
Voláme si, naposledy jsem je všechny viděla asi před třemi týdny. Když potřebují s něčím pomoct, snažím se jim vyhovět. U jedné paní jsem teď ještě řešila staré resty s nepřehlednými splátkami. Ale nemůžu bohužel zachránit všechny.
Štědrý den klepe na dveře. Jaký letos bude? Proč mám pocit, že ani Vánoce nebudete trávit jako dřív?
Ano, budou velmi netradiční. Vždy jsme drželi klasický model, večeře s přítelem a rodiči, kapr a podobně. Ale letos to bude jiné. Celý ten divoký rok způsobil, že jsme se s partnerem rozešli. A protože jsem teď sama, půjdu hned ráno na Štědrý den do azylového domu, kde budu pro lidi bez domova připravovat štědrovečerní večeři. Pak jdu za rodiči a večer odjedu na letiště do druhé části azylového domu, kde budu pomáhat ubytovávat bezdomovce. Je to něco, co jsem si vždycky chtěla zkusit.
Vzal vám ten rok kromě partnera ještě něco jiného? Změnila jste se?
Dokázala jsem si vyřešit spoustu věcí, které jsem měla v sobě nebo je ani nechtěla vidět. Řekla bych, že jsem se hodně naučila a vyzrála. Jsem teď snad i dospělejší.
Už dříve jste také zmínila, že vám prodejci z předváděcích akcí vyhrožovali. Jak to zpětně vnímáte?
Teď už je to v pohodě. Cítím se silná, dobře se mi dýchá a spí. Tenkrát mi psali, že by mě nejraději viděli na dně Labe, že budu rybičkám chutnat, snášela jsem spoustu urážek i přes Facebook. Psali mi, že jsem hnusná a blbá, a že moje mozková kapacita nestačí na to, abych obsáhla celou tu problematiku. Měli mě za komunistickou režisérku, která chce jen zakazovat a cenzurovat.
Jiní vás naopak vnímají jako celebritu...
Občas mě lidé na ulici poznají, ale rozhodně to není nic masového a já rozhodně žádná celebrita nejsem. Někdy mě lidi zdraví, ale přitom nevědí, kam mě zařadit. Zdraví tvář, ale nevědí, kdo jsem. Sláva má navíc někdy jepičí život, sejde z očí, sejde z mysli.
A budou Šmejdi 2? Hádám, že jsou i další témata, kterým byste se chtěla věnovat?
Nyní dokončujeme půlhodinový dokument, který se jmenuje Fenomén Šmejdi. Nejsem jeho režisérkou, ale aktérkou. Dokument ukazuje to, co s sebou šmejdi do Česka přinesli. Co se týče mě samotné, zatím nevím. Ale až se rozhodnu, určitě to nebudu říkat nahlas, zase to budu třeba několik let tajit a pak s tím vyběhnu. Stále mě baví ten princip někam se infiltrovat se skrytou kamerou, to je super.
Přesto se zeptám - je někdo další kromě šmejdů, kdo by stál za pozornost?
Velmi zajímavým tématem jsou exekutoři. Ale neříkám, že právě tímto směrem se pustím.
