Velkým úkolem provozovatelů lyžařských středisek bude propojit areály tak, aby člověk mohl na lyžích přejíždět z jednoho do druhého.

Velkým úkolem provozovatelů lyžařských středisek bude propojit areály tak, aby člověk mohl na lyžích přejíždět z jednoho do druhého. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Pověst Krkonoš mají zlepšit nové silnice, sjezdovky i propojení areálů

  • 8
Přes rok a půl pracovalo více než sto expertů na třísetstránkovém dokumentu, který má zásadním způsobem ovlivnit změny v Krkonoších v nejbližších deseti letech. Dokument sice bude hotový až v březnu, avšak redakce MF DNES už nyní vybrala čtyři problémy, které nejvyšší české hory dlouhodobě trápí.

Připravovaný projekt, který nese název Strategie pro rozvoj Krkonoš, s vybranými problémy také počítá.

"Naším cílem je poskytnout dokument oběma krajům jako základní pilíř politiky dalšího rozvoje Krkonoš," prozradil Jan Sobotka, starosta Vrchlabí a předseda Svazku měst a obcí Krkonoše.

1. Rozbité silnice štvou turisty a brání i investicím

Jestli mají Krkonoše a především oblast kolem Trutnova a Vrchlabí nějaký zásadní problém, pak jsou to především špatné silnice, které brání podnikání i turistice.

Jen Vrchlabí se letos chystá do rozvoje infrastruktury investovat 600 milionů korun ze státní pokladny, což souvisí i s rozšiřováním místní automobilky.

"Letos začneme opravovat silnice mezi Dolní Brannou a Kunčicemi a úsek spojující Horka u Staré Paky se Studencem, kudy míří turisté do zimních středisek," uvedl starosta Sobotka.

Podle Josefa Noska, manažera svazku, který se na nové strategii rovněž podílel, nepřicházejí do regionu kvůli silnicím investoři a tragické je také spojení s polskými městy, a tudíž i s Německem. "Už je potřeba, aby se na tom začalo něco dělat," tvrdí.

Špatný stav komunikací vadí i podnikatelům. "Dopravci a zákazníci se k nám těžko dostávají, špatná dopravní infrastruktura limituje celý region," říká například Rudolf Kasper, který v regionu podniká už přes dvacet let (Více o problému silnic čtěte zde).

2. Pověst Krkonoš jako "snobárny" pro bohaté

Krkonošští hoteliéři dost často od českých turistů slyší velmi nepříjemnou pravdu: "To raději pojedu do Alp, než abych jezdil do předražených Krkonoš."

Tento velký problém Krkonoš si však začínají uvědomovat už i samotní provozovatelé lanovek či hoteliéři, kteří chtějí nepříjemnou pověst zvrátit.

"Chceme se zase stát střediskem pro rodiny s dětmi, třeba areál Mísečky je na to ideální," potvrzuje ředitel lyžařského střediska ve Špindlerově Mlýně Čeněk Jílek, který například plánuje, že v areálu zavede speciální rodinné skipasy.

Majitelé restaurací, hotelů či lyžařských škol zase sázejí na ohromné slevy, v Krkonoších se dají ušetřit tisícovky, aniž by turista musel sedět v nejlevnější promrzlé chatce kilometry od nejbližšího areálu.

"Jen v létě jsme prodali přes osm tisíc slevových karet. Jednu použije její majitel za týden průměrně sedmkrát, rekord je třicet výběrů během sedmi dnů," vypočítává Matěj Dunka, ředitel nového projektu Krkonoše regioncard, který nabízí stovky slev na různé typy služeb po celých horách (Více čtěte zde).

3. Krátké sjezdovky zachrání jen úžasné služby

Kde vybudovat nové sjezdovky a jak mezi sebou propojit areály, aniž by musel lyžař vyskočit z vázání a dojet na lyžích z Černé hory až do Pece nebo do Černého Dolu?

Takové otázky si kladou vlekaři z největšího krkonošského resortu Černá hora-Pec, kteří dobře vědí, že jedině bombastickými službami mohou konkurovat šestikilometrovým sjezdovkám v Alpách.

"Zatím budeme hlavně stavět, nejpozději do čtyř let chceme vybudovat nové sjezdovky, počítáme také se třemi novými lanovkami," netají ředitel resortu Petr Hynek. Investicí číslo jedna je pro ředitele výstavba šestisedačkové lanovky na sjezdovce Javor. Propojit areál, to už ale bude složitější.

I to však vidí Josef Nosek ze krkonošského svazku reálně. "Třeba propojit Pec s Janskými Lázněmi by neměl být problém. Stačilo by tam dát nějaké přibližovací vleky a mělo by to fungovat," myslí si.

4. Gangy zlodějů aut odešly, ale mohou se vrátit

Ačkoliv se zloději drahých aut z Polska díky přísným kontrolám trutnovských policistů na sklonku minulého roku pravděpodobně přemístili do Libereckého kraje, stále hrozí, že se vrátí.

"Polští pachatelé mají v našem okrese na svědomí až devadesát procent krádeží. Víme to, protože jsme jich několik zadrželi přímo při činu a spousta ukradených aut se později našla právě v Polsku. Na úkor jiných činností jsme proto výrazně posílili kontroly poblíž hranic, aby si pachatelé uvědomili, že naše auta už nemají kudy odvézt," uvedl šéf trutnovské kriminálky Petr Čížek.

Ještě za minulý rok evidovali na Trutnovsku 80 případů ukradených aut. Policisté se proto zaměřili hlavně na silnice kolem Pomezních Bud a Královce, kde dříve stály hraniční přechody (Více čtěte zde).