Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na rozvoj Kvasin doplácejí ostatní firmy, Škoda tlačí platy a bere lidi

  9:45aktualizováno  9:45
Továrna Škoda Auto v Kvasinách na Rychnovsku mění region k nepoznání. Nejnižší nezaměstnanost v Česku sice vypadá dobře ve statistikách, na překotný rozvoj automobilky však doplácí řada lokálních firem, které jí na pracovním trhu nemohou konkurovat.

Továrna Škoda Auto v Kvasinách | foto: Pavel Bednář, MF DNES

Firmy v celém regionu poukazují na umělé zvyšování mezd, aby jim neutíkali zaměstnanci. Pro ty je naopak výhodou, že když dobře platí automobilka, platit musí i ostatní. V letošním roce, až do Kvasin přiteče několik miliard, bude situace ještě vyhrocenější.

„Průměrná mzda se u nás loni zvýšila proti stejnému období předchozího roku o 18 procent. Je to vyvoláno téměř nulovou nezaměstnaností v regionu a tlakem automobilky i jejích dodavatelů na personální náklady. Letos budeme reagovat na situaci na trhu, ale takto obrovský růst mzdových nákladů si jako pozůstatek starých časů, kdy se všem měřilo stejně bez rozdílu na kvalitu jejich práce, už v žádném případě nebudeme moct dovolit,“ uvedl předseda představenstva firmy Frost Food Jiří Vlček. Společnost vyrábí mražené potraviny a v Rokytnici v Orlických horách zaměstnává 160 lidí.

Přetahovaná o zaměstnance

Firmám nezbývá než zaměstnance dovážet, některé nedostatek lidí řeší zaměstnáváním cizinců hlavně z Polska, Rumunska a Bulharska.

„Nepomáhají ani náborové příspěvky. Jejich výší nejsme schopni konkurovat automobilce. Vzhledem k nedostatku výrobních pracovníků jsme byli nuceni odříci některé nové zakázky, což za dvacet let, co se pohybuji v tomto sektoru, nepamatuji,“ řekl Vlček.

Fotogalerie

O zaměstnance se průmyslové firmy přetahují. Za poslední rok vzniklo v Kvasinách přes tisíc pracovních míst a další dva tisíce by automobilka chtěla zřídit v nejbližší době (více čtěte tady).

Podniky v okolí se dokonce setkaly s tím, že jejich lidé ráno nepřišli do práce, ale nastoupili do automobilky, aniž by počkali na rozvázání pracovního poměru.

Před mimořádnou situací v regionu varují i další lidé z byznysu.

„Statistiky říkají, že s nezaměstnaností pod pět procent už nenajdete člověka, který by chtěl nebo mohl pracovat. V tomto ohledu jsme už v minusu,“ varoval místopředseda Asociace exportérů a předseda představenstva ATAS elektromotory Náchod Otto Daněk. Upozornil, že podobná situace byla na trhu práce před krizí v roce 2008.

Nabírat bude i Karsit

Kdo si naopak nemůže vynachválit automobilový koncern Volkswagen, kam spadá i Škoda Auto, je další z regionálních průmyslových gigantů - jaroměřský strojírenský holding Karsit.

Jako dodavatel náhradních dílů pro automobily získal v létě od Volkswagenu obří zakázku na kovové komponenty, která v nejbližších sedmi letech zvedne firmě roční obrat o téměř miliardu korun (psali jsme tady).

Díky domluvenému obchodu může společnost využít nový závod pro tři stovky zaměstnanců, který letos začne budovat ve Dvoře Králové nad Labem (více zde). Kromě dělníků nabere Karsit také programátory, analytiky, elektroniky či nástrojaře.

Výrobce autodílů Karsit otevřel v Jaroměři na Náchodsku novou lisovnu (9....

„Stamiliony do investic, podpora konsorcia bank a především sériové dodávky od roku 2019 jsou to nejtěžší, co nás čeká. Stroje musí být na místě už v roce 2018, není čas na diskuse ani lavírování, čeká nás hromada práce,“ prohlásil předseda představenstva skupiny Karsit Group SE František Řípa.

Strojírenství a další průmyslová odvětví by letos šlapala možná o něco lépe, kdyby firmy měly dostatek technicky zdatných odborníků. Otázka jak si vychovat perspektivní zaměstnance je jedním z největších společných otazníků skoro u všech větších firem v kraji.

„Chybějí nám pracovníci na technické pozice jak ve výrobě, tak v kancelářích, chybějí nám dělníci, řidiči, elektronici, technologové,“ uvědomuje si personální ředitel Karsitu David Řípa.

Frčí „krádeže zaměstnanců“

„Už dnes máme převážnou většinu zaměstnanců kvalitních, ale celkově jich nemáme dostatek. Nejvíce nám chybí šičky velkoobjemových vaků. Dál se nám obtížně shání zaměstnanci do nepřetržitých provozů,“ přitakává majitel jedné z největších českých textilek Juty Jiří Hlavatý, miliardář a také senátor za hnutí ANO. Nedostatek zaměstnanců zde řeší obdobně jako v dalších velkých firmách - zvyšují platy.

„U technicko-hospodářských pracovníků jsme mzdy navýšili o tři procenta, u dělnických kategorií zatím o pět procent průměrného výdělku. Mzdy zvyšujeme celkově nejméně o osm procent. Cílem je vytvořit pro pracovníky takové podmínky, aby nedocházelo k jejich vykrádání okolními firmami. Důležitá nejenom pro naši společnost je stabilizace zaměstnanců, která často rozhoduje o její úspěšnosti, a proto v této oblasti nemůžeme dopustit žádnou změnu. Fluktuace je velký nepřítel podnikání,“ prohlásil Hlavatý.

V továrně Frost Food postrádají údržbáře, elektrikáře i chladaře. „Ale uvítali bychom i pracovníky na lince,“ podotkl šéf firmy Vlček.

Podle řady odborníků by problém pomohlo vyřešit několik změn ve školství. Vadí jim fakt, že mladým se nechce do technických oborů. Školy i firmy budou i v roce 2017 dělat vše pro to, aby tento trend zvrátily.

Třeba červenokostelecké gumárny Saar Gummi plánují, že i letos budou finančně motivovat učitele, kteří vedou ve školách dobrovolné technicky orientované kroužky (o podpoře jsme psali zde).

Broumovská textilka Veba, která se konečně vzpamatovala z nedávného propadu kvůli válkám a nestabilitě trhů v Africe, zase sází na vlastní učební obor, který byl otevřen na Střední průmyslové škole v Hronově.

Absolventi oboru mají do provozu Veby nastoupit jako plnohodnotní zaměstnanci. „Vedle klasických předmětů se učí i pět, které jsou přímo zaměřené na textil,“ poznamenal vedoucí odboru personalistiky ve textilce Veba Zdeněk Kousal.

Agitace už i ve školkách?

Ředitel hronovské průmyslovky Josef Matyáš uznává, že si stále více firem uvědomuje dopad krize vyplývající z nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců se středním vzděláním a začíná navazovat spolupráci nejen se školami středními, ale některé aktivity nabízí také školám základním, a dokonce i mateřským:

„Dělají to formou exkurzí a dnů otevřených dveří nebo nákupem polytechnických pomůcek a vybavení. Bylo by ještě dobré najít zapálené vedoucí kroužků v řadách zaměstnanců, ať jsou to modeláři, radioamatéři či jinak zaměření nadšenci, kteří by byli ochotni pár hodin týdně věnovat se dětem. To by mohl být návrat těch chybějících vzorů.“

Podle Matyáše děti doplácejí i na neinformovanost a snahu rodičů, kteří svému potomkovi chtějí najít takové budoucí zaměstnání, kde by nemusel pracovat rukama. „Tady možná chybí lepší práce výchovných a kariérových poradců na úrovni základních škol,“ míní ředitel.

Výroba auta v Kvasinách: poskládali jsme 5 tisíc součástek yetiho:





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.