Fotopast zachytila rysa v Janovicích asi kilometr západně od Adršpašsko-teplických skal. (leden 2013) | foto: Josef Franěk

Fotopast zachytila rysa ostrovida na Broumovsku, zanechal i stopy

  • 6
Na Broumovsku poslední dobou přibývá stop, které za sebou nechává vzácný rys ostrovid. Vůbec první obrazový záznam se podařilo zachytit nedávno, kdy plaché zvíře vyfotila u Adršpašsko-teplických skal fotopast.

Unikátní snímek pořídil začátkem ledna uživatel honitby Josef Franěk v Janovicích asi kilometr západně od Adršpašsko-teplických skal. Jedná se pravděpodobně o první obrazový záznam rysa v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko.

Stopy rysa ostrovida v Bučnici nedaleko Adršpašsko-teplických skal.

"Nejistým údajem je nález stop v okolí Šonova v roce 2004. Postupně se však přidala věrohodná pozorování z okolí Ostaše, Adršpašsko-teplických skal a Broumovských stěn," uvádí Petr Kuna ze Správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko

Za posledních šest let evidují celkem patnáct podobných nálezů. Kromě stop nebo třeba nalezené kořisti s typickými znaky pro rysa jsou to i ojedinělá pozorování.

"V loňském roce se na konci zimy podařilo rysa vyfotografovat na cestě pod Velkou Hejšovinou v sousedním národním parku Góry Stolowe," sdělil Kuna.

Podle něj se jedná spíše o migrující jedince na trase mezi Krkonošemi a Jeseníky, kde je početnější populace rysa. Jeho lovecký areál je totiž rozsáhlý a může dosahovat až několika stovek kilometrů čtverečních. Rys ostrovid se vyskytuje hlavně v oblasti Šumavy nebo Moravskoslezských Beskyd.

"Není však vyloučeno, že divočejší skalní oblasti Broumovska se do budoucna stanou součástí trvalejšího teritoria jednoho nebo dvou rysů. Z hlediska ochrany přírody je příznivé, že rys ostrovid zde nepůsobí závažné škody na zvěři ani na domácích zvířatech," podotýká Kuna. 

Vlci a medvědi na Broumovsku

Podle průzkumu Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v roce 1966 byl poslední medvěd na Policku uloven v roce 1663, v oblasti Broumovské kotliny v roce 1685. Ojedinělé bylo pozorování medvěda hnědého v létě v roce 1994 v Broumově. S nejvyšší pravděpodobností se jednalo o zatoulaného jedince až z Jeseníků nebo karpatské oblasti.
Vlci se v Broumovském výběžku udrželi nejméně do poloviny 18. století. Ještě na počátku 20. století byly v lesích patrny pozůstatky vlčích jam. Ty sloužily jako zemní past k chytání a zabíjení vlků. Odtud i název Vlčí rokle v Adršpašsko-teplických skalách. O výskytu vlků na Broumovsku v současnosti nejsou žádné ověřené údaje mimo ojedinělé pozorování v roce 1978 z Libné u Adršpachu.