Je to prý teď velký hit, na ubytování v bungalovech se čeká měsíce. Jezdí sem Češi i cizinci, webové stránky lákají na zcela ojedinělý zážitek, který ocení hlavně děti.
Na safarikemp v královédvorské zoo, který se pyšní atmosférou Afriky a inspiraci hledá v afrických národních parcích a zahradách, zní z mnoha stran samá chvála.
Rozjeli jsme se proto do Dvora Králové, abychom na vlastní kůži zjistili, co je pravdy na tom, že dovolená na okraji zahrady s cizokrajnými zvířaty může být lepší než zájezd do Chorvatska.
V české "Africe" jsme nakonec strávili odpoledne plné zvláštních kontrastů i lehce dobrodružný večer, který musel hlavně nejmenší rekreanty velmi bavit.
Ale popořádku. Dvorský safarikemp láká na ubytování ve stanech, v hotelu, v karavanu i bungalovech.
Člověka hned napadne, že tak je to vlastně v každém kempu, takže mě nečeká po příjezdu nic mimořádného. Nechybí ani běžná recepce se stylovými africkými malbami lovců a dalších domorodců, s nimiž se pak setkáváme prakticky všude.
Žirafy odděluje od rekreantů jen plot
Jenže pak to začne. Vcházím do kempu, který je na rozdíl od mnoha jiných rekreačních míst v zemi plný stanů i lidí. Začíná být jasné, že se jim tady vážně musí líbit.
Pohled je to přímo odzbrojující. Pán ve středním věku posedává na křesílku u stanu, na grilu připravuje maso a zeleninu a jen o několik metrů za ním vše pozoruje hlava s dlouhým krkem.
To odpolední nudu zabíjí zíráním na lidi žirafa. Jsou tři a od rekreantů je dělí jen plot. Na ceduli čtu, že se dívám na žirafy Rothschildovy a síťované.
"Mám je nejradši, byli jsme i na safari," říká šestiletý Jaroslav Komín a ve výběhu sleduje strnulé pštrosy dvouprsté, dovádějící zebry Chapmanovy i pasoucí se antilopu koňskou.
V dáli slyším zařvat lvici. Jejich řev je v přírodě slyšet až na osm kilometrů daleko. My jsme od nich jen několik desítek metrů, a ačkoliv jsou zavřené, jde z toho patřičný respekt. Najednou jsem v Africe.
Večeřet u stanu a sledovat africká zvířata, to je skutečně netradiční letní program. Ještě větším kontrastem je však pro mě nový vykachličkovaný bazén s krytou vířivkou, ze kterého lze také hledět na faunu.
Lidé se koupou, zvířata pasou
Luxus západu a kousek divoké přírody černého světadílu tu spolu koexistují na několika málo čtverečních metrech. Mokré děti odbíhají od vody a jdou se podívat na žirafu a kontrast ještě dotváří všudepřítomný zvířecí pach.
"V sedm ráno zvířata mají krmení. I my jsme proto s dětmi vstali a najedli se zároveň s nimi," směje se Věra Andělová z České Lípy, která bydlí s rodinou ve stanu.
Kdo se nekoupe nebo nefotí zvířata, leze po prolézačce ve tvaru nosorožce, dospělí hrají plážový volejbal.
Slon, lev, nosorožec, antilopa, zebra, gorila, levhart, buvol. Nejde jen o zvířecí celebrity dvorské zoo, ale i o názvy bungalovů, vůbec nejexkluzivnějšího způsobu, jak v safarikempu bydlet.
Řada luxusních chýší se střechou budí dojem, že je jen ze slámy. Bydlení v létě si musíte zamluvit už na jaře.
Krásný pokoj, který by si nezadal se čtyřhvězdičkovým hotelem, zdobí kresby s africkými motivy, fotky zvířat i svítící obraz s žirafami v přírodě. Prvoplánová a povrchní snaha o autentičnost za každou cenu pro bohatší? Klienti to vidí jinak.
"Skutečně to tu působí africky, až jsme se divili. Původně jsme se rozmýšleli, jestli se neubytovat v hotelu, ale teď jsme rádi, že jsme si nakonec vybrali právě bungalov. Líbí se mi i venkovní posezení s přenosným grilem," hodnotí Romana Prokopová, která přijela na pár dní s rodinou z Lanškrouna.
Průvodce vše vtipně popisuje
Bydlení v safarikempu
|
Když slunce vystřídají komáři, je čas na jednu z nejatraktivnějších částí programu v zoo. Spolu s dalšími návštěvníky odcházíme z kempu na noční projížďku safari.
Nasedáme do otevřeného autobusu, kde sedí několik desítek lidí. Vítá nás průvodce a ošetřovatel v jednom.
Vozidlo krokem vyjíždí na skoro hodinovou cestu, při které se před námi ze tmy objevují gepardi, zebry či antilopy. Průvodce vše, co vidíme, vtipně popisuje do mikrofonu a reflektorem se snaží zvířectvo nasvítit.
Podaří se nám zahlédnout třeba mrchožravé čápy, pakoně i osla somálského.
"Tady jsou ovce, ale já se snažím najít dahome. Ale už je tu jen zajíc a liška, chybí nám jen budulínek," glosuje zvířecí odborník.
Jako u vytržení jsou hlavně děti, které nevydrží sedět na místě a ve tmě hledají lesknoucí se oči šelem. "A pozor, máme tu gepardy!" ozve se do mikrofonu.
To už jsem na špičkách taky a snažím se zahlédnout gepardí mláďata, o kterých se v poslední době tolik mluvilo.
Část zahrady se jmenuje Serengeti. Podle slavného parku
Jurský park to sice není, ale i já jsem v tu chvíli zase malým klukem. Aby také ne, vždyť vjíždíme do části zoo zvané Serengeti podle věhlasného afrického národního parku.
"Buvoli jsou agresivní, extrémně nebezpečná zvířata, jejichž chov si dovolí jen velmi málo zahrad. Mají na svědomí vůbec nejvíc úmrtí v zoo," ukazuje průvodce na partu rohatců.
To zebry se vůbec nebojí a k autobusu přicházejí tak blízko, že si na ně můžeme sáhnout. Dveře safari se zavírají, výlet do srdce černého světadílu pro dnešek skončil.
