Škroupův dům půjde nejspíš k zemi, památka připomíná dům hrůzy

  • 8
Připomínka prvorepublikového vlastenectví v Osicích na Královéhradecku chátrá. Škroupův dům, který na počest tamního rodáka stojí od roku 1928 díky veřejné sbírce, už nejspíš nemá naději na záchranu. Památku na autora české hymny skladatele Františka Škroupa tak nejspíš spasí už jen zázrak.

Vlastenecké nadšení po druhé světové válce opadlo a dům navržený architektem Josefem Gočárem postupně sloužil různým účelům, od holičství až po klubovnu SSM. Tehdejší budovatelské nadšení příliš nepočítalo s údržbou věcí stávajících a dům postupně zpustl. Osičtí proto čekají na zázrak v podobě solidního investora a nebo na chvíli, kdy se dům sesype a jeho trosky odhrne bagr.

Skeptický totiž začíná být i starosta obce Stanislav Bydžovský, který se za záchranu domu pral v uplynulých dvaceti letech.

„Vždycky jsem byl pro to dům zachránit, ale poslední dobou se na to už dívám realisticky,“ přiznává.

Obec, která má roční rozpočet ve výši 5,5 milionu korun, totiž rekonstrukci zchátralého domu před lety vyčíslila na 13 milionů korun, vzhledem k nynějšímu stavu by podle starosty bylo potřeba ještě minimálně o 7 milionů víc. A ty ves nemá, byť před 15 lety Osičtí zřídili na opravu Škroupova domu nadační fond, na němž chtěli shromáždit potřebnou částku.

Jenže už se nepíše rok 1928, kdy se do Osic na jeho stavbu scházely příspěvky z celé mladé republiky, a tak se na účtu fondu sešlo jen zhruba 140 tisíc korun, z toho největší část vložila sama obec. Příliš nepomohla ani aktivita tehdejšího poslance Jiřího Olivy, který chtěl s prosbou o příspěvek oslovit řadu firem v okolí. To sice udělal, ale přišly předčasné volby, v nichž neuspěl, a s poslancováním skončila i jeho iniciativa.

Obyvatelé obce, se kterými redaktoři MF DNES hovořili, by Škroupův dům rádi viděli opravený a sloužící obci, ale příliš tomu nevěří.

„Nápadů tady bylo už hodně, ale vždycky to ztroskotalo na penězích. Nejlepší by bylo, kdyby se dům opravil a přestěhoval by se do něj obecní úřad, pošta či pamětní síň, protože teď je vše roztroušené po celé vesnici. Ale na tak velkou opravu peníze nejsou,“ řekl mladší muž, který zrovna na rybníce s druhým odhrnoval sníh, aby si měli hokejisté kde zahrát.

Jedním z plánů, jak budovu zachránit, bylo prý i přizvat soukromého investora, který by ji opravil a zřídil v ní něco smysluplného.

„Mohlo tam být třeba bydlení pro seniory, ale také tento plán ztroskotal. Jiný investor zatím zájem neprojevil,“ dodal. Že osické zastupitelstvo shánělo solidního investora, potvrdil i starosta Bydžovský. Takového, se kterým by se dohodli, však nenašli.

Tři lípy jako vzpomínka

„K investorům jsme opatrní, protože bychom neradi dopadli třeba jako ve Starých Ždánicích, kde investor opravil dům a nastěhoval do něj nepřizpůsobivé, kteří ostatní obyvatele terorizovali. Radnice nakonec budovu musela koupit a zbourat a vynaložit další prostředky,“ vysvětluje.

Získat na rekonstrukci honosné vily dotaci, by nejspíš možné také nebylo, neboť drtivá většina dotací je podmíněna spoluúčastí.

Pomoc nejspíše nepřinese ani Královéhradecký kraj, který každoročně vypisuje dotace na opravy památek. „Z námi vypisovaných dotačních programů lze získat částky v řádu statisíců korun. Obnova Škroupova domu však vyžaduje částky mnohem vyšší, pro jejich případné uvolnění z rozpočtu kraje bude nutná politická shoda reprezentantů kraje,“ uvedl šéf památkového odboru na kraji Pavel Mertlík.

Interiér Škroupova domu připomíná dům hrůzy, ze stěn visí kusy malby i tapet.

Dům, který před osmaosmdesáti lety přijeli do obce otevřít tehdejší ministři František Udržal a Milan Hodža s dalšími třemi tisíci hosty, mezi nimiž byli i významní umělci, má svůj osud nejspíš zpečetěn.

„Pokud dům půjde k zemi, na jeho místě alespoň zasadíme tři lípy jako připomínku,“ povzdechne si starosta a dodává, že obec se teď spíš hodlá soustředit na odkup tamní fary od církve.

V budově fary sídlí Škroupova pamětní síň, neboť domek, v němž se skladatel narodil, musel před desítkami let ustoupit rozšiřování budovy základní školy. Všechny dokumenty a památné předměty tak obec veřejnosti zpřístupňuje ve faře, kterou má od církve dlouhodobě pronajatou. Starosta se proto pustil do jednání s biskupstvím a faru by rád viděl v majetku obce.

„Museli bychom ji dát do pořádku, protože ani ona není v dobrém technickém stavu,“ říká Bydžovský a naznačuje, na co by nejspíš putovaly peníze, které se nadačnímu fondu podařilo vybrat na Škroupův dům.