Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vypuštěné rarohy sledovali pomocí vysílaček, zabijákem dravců je vedení

  10:32aktualizováno  10:32
Návrat tří samců raroha velkého do přírody, které koncem června vypustili pracovníci Lesů ČR, neskončil pouhým otevřením vypouštěcí klece. Sokolníci týdny sledovali trojici vypuštěných rarohů velkých. Dva zmizeli v zahraničí, třetí v přírodě nepřežil.

Jeden z vypuštěných rarohů na sloupu elektrického vedení u Stěžer na Hradecku. | foto: archiv Petra Zvolánka

Sokolníci ptáky sledovali pomocí vysílačů, které dravcům připevnili spolu s ornitologickými kroužky. Jde o zařízení, které za dobrých podmínek umožňuje sledovat signál na desítky kilometrů. Sokolník Lesů ČR Petr Zvolánek proto ptáky sledoval také z vrcholu Černé hory, kde je možné signál zachytit až z Krušných hor nebo ze sousedního Polska.

„Jeden raroh se po osamostatnění vydal k Otmuchovským jezerům v jižním Polsku. Druhého zavedl jihovýchodní vítr do Německa. Když přelétl Krušné hory, začal signál jeho vysílače slábnout. Byl to od něj výkon, když se dostal tak daleko. Už se osamostatnil natolik, že se nepotřeboval vrátit,“ říká Zvolánek, který dravce dál na německé území nesledoval.

Fotogalerie

Dravci z Hradce Králové neodletěli hned, ale až zhruba po měsíci, v noci na 19. července. Nejprve se zdokonalovali v letu a lovu. Sokolník jim zprvu do vypouštěcí klece dodával krmení, aby měli dost energie, kdyby se jim nedařilo lovit kořist.

Zatímco první dva samci raroha v přírodě uspěli, třetí takové štěstí neměl. Zvolánek ho sledoval do středních Čech, pták se vydal na Čáslavsko a nějakou dobu pobýval v okolí obce Bílé Podolí. Díky vysílači ho mohl sokolník najít a vyfotit, což by bez sledovacího zařízení nešlo. Raroh váží asi kilogram a ve volné přírodě, kde se nachází řada podobně velkých ptáků, by bylo velmi obtížné konkrétního jedince najít.

„Měli jsme velkou radost z toho, jak dobře si v přírodě vedl. Pak jsme ho ale našli v příkopě s poraněnou páteří. Převezli jsme ho k nám a snažili se ho léčit, ale za tři dny uhynul,“ vypráví Zvolánek.

Zabijácké sloupy. Ale i auta

Lesníci přesně nevědí, co se dravci stalo. Protože ale sedával u silnice, předpokládají, že se mohl srazit s autem. Ptali se proto i místních, zda někdo o srážce s dravcem nemluvil.

„Rádi bychom se dozvěděli více. Proto děláme monitoring, abychom odhalovali možná rizika pro vypuštěné ptáky. Díky sledování jim můžeme zajistit co nejvyšší péči i po vypuštění a pozorovat je při osamostatňování,“ říká předseda českých sokolníků.

Největším nebezpečím pro dravce jsou podle něj sloupy vysokého napětí. Ornitologové jim říkají sloupy smrti, protože starší typy stožárů jsou pro větší ptáky smrtelně nebezpečné. Ve vodičích je napětí 22 tisíc voltů a k výboji stačí, když pták křídly spojí vodič a uzemněnou konstrukci nebo dva vodiče. To při více než metrovém rozpětí křídel není u dravců nic nereálného.

Na novější sloupy se proto instalují vyvýšené lavice, na kterých mohou bezpečně sedět, nebo ochranné hroty, které naopak sezení zabraňují. Sám Zvolánek byl při pozorování jednoho z rarohů svědkem toho, jak proud usmrtil káně.

„Dravec, který později odlétl do Německa, se chvíli zdržoval poblíž Stěžer západně od Hradce Králové. Sedl si tam na sloup elektrického vedení a sám měl štěstí, že se mu nic nestalo. Zahlédlo ho káně a chtělo ho asi vyhnat ze svého teritoria. Když se k němu přiblížilo, raroh odletěl, ale káně se dotklo drátů a rázem spadlo k zemi. Byl jsem od toho asi sedmdesát metrů. Hned jsem se tam rozběhl, ale už bylo po něm,“ popisuje Zvolánek, který stejného raroha později pozoroval také na Jičínsku a díky vysílači ví, že do Německa letěl přes Mnichovo Hradiště, Českou Lípu a Děčín.

Kromě elektrického vedení dravce ohrožují také jiní velcí ptáci jako třeba káně, které může na mladé rarohy či sokoly zaútočit, nedostatek potravy nebo střety s lidmi. Když se totiž dravci nedaří lovit kořist v přírodě, může zaútočit i na chovné holuby či slepice, které jsou pro ně snadnou kořistí.

Podívejte se, jak lesníci vypouštěli odchované rarohy:





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.