Přestože se jejich výtvory nestanou ozdobou galerií, smysl festivalu je trochu jiný - ukázat lidem umění v přímém přenosu. Tlukot kladívek se ozývá už ze silnice protínající zámecký park. Na travnaté ploše před novogotickou kaplí z konce 19. století pracují na několika stanovištích sochaři.
Mohutné pískovcové kvádry už se začínají podobat srdci, slonovi či makovici. Organizátoři celkem nechali přivézt pět tun pískovce z Podhorního Újezdu. Mezi vznikajícími sochami už jsou rozeseté skulptury, které vznikly při předchozích ročnících.
„Tady bude makovice, dole pokroucené listy, tudy povede stonek. Pak tam našroubuju rezavé řetězy a na zadní straně udělám hladkou plochu, na kterou napíšu Baudelairovu báseň Jed,“ popisuje své dílo Pavel Okuněv. Věnuje se především kreslení a vrchlabského sympozia se účastní podruhé.
Kromě krosny a rozložené deky se na zemi povaluje i sada dlát, papíry se skicami, tužky. Vedle vznikající sochy je zaparkované silniční kolo. Když Pavel Okuněv zrovna netluče kladívkem do pískovcového balvanu, sedí na dece a kreslí.
„Je to pro mě životní náplň a jedna z věcí, které si myslím, že mají smysl. Potřeby pro kreslení nosím pořád s sebou. Babička byla sochařka, vždycky jsem k tomu byl vedený a vždycky mě to zajímalo,“ prozrazuje, jak se dostal k sochařině.
Vlasta Stříbrná vytváří o několik metrů dál ze zatím neopracovaného pískovce obří srdce. Pracuje jako překladatelka, sochařská dláta a kladívko drží v ruce teprve podruhé v životě.
„Vybrala jsem si kámen a viděla v něm srdce. Na manuální práci si příliš nesáhnu, líbí se mi, jak ta socha z kamene postupně vzniká. Navíc je to hodně dobré odreagování,“ vysvětluje, zatímco ráznými údery tvaruje kámen.
Hned vedle ní pracuje Tomáš ze Dvora Králové. Postavil si provizorní přístřešek pro případ, že bude pršet. Dvě stě kilogramů vážící kvádr položený na dřevěném stojanu polévá vodou a leští. Má před sebou ještě hodně práce, na festivalu je teprve první den.
Skulpturu, která je zatím v zárodku, tajemně pojmenoval Vzájemné vyvolávaní napětí. Nejprve si vytvořil model z polystyrenu. „Sám jsem zvědavý, jak to dopadne,“ říká muž, jenž dosud pracoval hlavně se dřevem. „Je to protiklad. Dřevo dovoluje podstatně jiné možnosti než kámen,“ upozorňuje.
Do areálu přicházejí další účastníci a stěhují balvany na místo, kde stráví několik dalších dnů. Většina z nich je z Vrchlabí a do zámeckého parku chodí po práci. Přespolní nocují ve velkém stanu. Festival potrvá do konce týdne. V pátek u kaple zahrají kapely MP3 a Do shaska, v sobotu od 15 hodin se uskuteční závěrečná vernisáž.
