Kontejner Diakonie Broumov na snímku z Ostravy-Zábřehu, kdy do něj v roce 2015 vlezla žena a hasiči ji zachraňovali.

Kontejner Diakonie Broumov na snímku z Ostravy-Zábřehu, kdy do něj v roce 2015 vlezla žena a hasiči ji zachraňovali. | foto: Městská policie Ostrava

Diakonie Broumov musela propouštět. Nestíhá svážet kontejnery s oděvy

  • 3
Sociální družstvo Diakonie Broumov má ekonomické problémy a muselo propustit víc než třetinu zaměstnanců. Tratí kvůli silnější koruně i vyšší minimální mzdě. Podnik se zaměřuje na sběr použitého šatstva, azylové bydlení a zaměstnávání sociálně znevýhodněných lidí.

Podnik končil už loňský rok se ztrátou kolem 2 milionů korun. Propustil 40 zaměstnanců, takže nyní jich má 120. Podle vedení družstva klesly výnosy ze zpracování textilu tak, že to ohrožuje podnik. A vzestup nákladů nedokáže ovlivnit.

„Zpevňování eura pro nás znamená snížení příjmů jak v Evropské unii, tak i mimo ni. Minimální mzda od ledna stoupla a o dalším zvýšení se uvažuje. To jsou pro nás kleště, měsíčně ztrácíme kolem 200 až 300 tisíc korun,“ vysvětluje ředitel dopravy, výroby a obchodu Diakonie Broumov Pavel Hendrichovský.

Podnik přitom prodává kolem 70 procent textilu do zahraničí, už skoro dvacet let dodává zboží do afrických zemí. Podle ředitele je problém, že některé státy zavedly pětatřicetiprocentní clo na textil a zřejmě chystají ještě další zvyšování. Poptávka po zboží družstva kvůli tomu v Africe klesla.

Podnik se propadu snažil čelit propouštěním a vyšším množstvím přetříděného materiálu, ale efekt to nepřineslo. Důvodem je i to, že ve sběrných kontejnerech diakonie končí ze dvou třetin použité oděvy, které si lidé nakoupili levně u vietnamských obchodníků. Družstvo si za takové zboží z druhé ruky nemůže říct o lepší cenu.

Diakonie provozuje po republice síť 750 kontejnerů na použitý textil. Sváží ho auty nebo po železnici do Broumova, kde se třídí. Ročně vytřídí asi 6,5 tisíc tun textilu a dalšího materiálu. Malou část, jen asi 4 procenta, pak diakonie prodává ve svých bazarech. Má 21 obchodů v regionu a 3 v Praze.

Kvůli sezonnímu zájmu o zboží musí firma držet asi tisíc tun textilu ve skladech. Jen samotný svoz textilu vyjde družstvo na 2,50 korun za kilogram, platí řidiče, závozníky, naftu i vagony.

Pytle s věcmi se kupí u kontejnerů

Nižší počet zaměstnanců družstva se projevil tím, že drhne svážení kontejnerů. Například v červenci byla potíž s přeplněnými kontejnery v Náchodě či Polici nad Metují. „Nenoste mi věci do obchodu, nemám z toho žádnou radost, že se mi to tady kupí. Nechte je ležet před kontejnerem,“ odbývala tamní prodavačka redaktorku.

Družstvo poskytuje azylové bydlení a zaměstnává asi 15 procent lidí v obtížné sociální situaci. Dotace na to nečerpá, platí vše z vydělaných peněz.

Vedení se již obrátilo na některá ministerstva, zda by jeho činnost podpořila, stát však odkázal, ať podnik jedná se Svazem měst a obcí. Družstvo tvrdí, že dokáže vytřídit a předat k dalšímu zpracování až 90 procent darovaných věcí, které by jinak mohly skončit na skládkách.

„Mělo by se přemýšlet, že to co děláme, je vlastně předcházení vzniku odpadů. Tato komodita by se měla začít podporovat. Není problém získat dotaci na investice, potíž je dostat peníze na činnost. U nás se jedná o ruční práci a ta je drahá. Když nemáme lidi, nemá kdo třídit textil. Ten skočí na skládkách,“ myslí si Pavel Hendrichovský.

Podle něj je nyní družstvo stabilizované, výhled je však za této situace jen asi do října či listopadu. Situace je prý nejhorší za čtyřiadvacet let, kdy družstvu nejdříve předcházelo občanské sdružení.

Podnik už hledá oporu i u dalších zpracovatelů textilních materiálů. Zkusí jednat s obcemi, protože díky sběrným kontejnerům vzniká méně komunálního odpadu. Možností je prý i obdoba poplatku za zpětný odběr. Stačilo by prý, kdyby nakupující připlatili na kilogram textilu o 4 koruny víc, zpracovatelům by pomohlo, kdyby z toho dostali aspoň polovinu.