Pavel Kalina u svého činžáku v hradeckých Kuklenách.

Pavel Kalina u svého činžáku v hradeckých Kuklenách. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Muž se soudí kvůli plotu před svým domem, radnice ho postavila načerno

  • 1
Vlastník činžovního domu v Hradci Králové se soudí s městem kvůli plotu, který mu radnice postavila před domem, navíc bez stavebního povolení. Plotem obklíčila oprýskaný činžák v Kuklenách a jeho vlastníkovi tak brání nejen v opravách, ale i v prostém užívání.

Pavel Kalina se s městem soudí již rok a plot stojí dál, přestože stavební odbor magistrátu zahájil správní řízení s odborem správy majetku a Hradec tak de facto sám sobě nařídil plot odstranit, případně podat si žádost o dodatečné povolení stavby (o stavbě plotu jsme psali zde).

Teď se ukázalo, že spor, který přerostl v osobní válku vedení města s majitelem domu, pro radnici zavání porážkou. MF DNES má k dispozici kupní smlouvu z roku 2001 na prodej areálu někdejší koželužny za 6,8 milionu korun, ze které jasně vyplývá, že vlastník má zřízené takzvané věcné břemeno chůze a jízdy ke svému domu přes pozemky radnice.

„Město sice podepsalo, že akceptuje smlouvu o zřízení věcného břemene, ale neudělal se poslední právní akt, tedy podání na katastr. Proto se musíme soudit,“ vysvětluje Kalina, jehož někteří hradečtí představitelé považují za pouhého spekulanta, který chtěl koupí starého činžáku a jeho směnou přijít k podstatně lukrativnější nemovitosti.

Chceme chránit jeho majetek, tvrdí město

Náměstkyně primátora Romana Lišková (HDK) odmítá, že by plot byl důsledkem „války“ mezi městem a vlastníkem domu. Stavba plotu má podle ní prozaický důvod.

„Slouží k ochraně majetku pana Kaliny. Demolovala se bývalá koželužna, to území stále ještě není dořešené a my jsme jen chtěli zabránit tomu, aby do demoličního prostoru měl kdokoli přístup. Pan Kalina má volný přístup ke své nemovitosti,“ konstatuje náměstkyně pro oblast správy majetku.

„Kdyby nám město nebránilo v užívání, přece bychom nevedli soudní spor o odstranění plotu,“ argumentuje vlastník, za kterého se postavili i někteří zastupitelé.

„Od města to považuji za šikanu pana Kaliny. Paní Lišková nám podala informaci, že nikde není žádný problém, vše je v pořádku a vlastníkovi bychom neměli vyjít vstříc, protože nemá věcné břemeno. Jenže majitel vzápětí doložil smlouvu, kde je vše jasně napsané a vůbec to neodpovídá informacím, které jsme dostali my, zastupitelé. Mám velmi vážné obavy, že město ten soudní spor prohraje a jsem pevně přesvědčen, že by mělo vlastníkovi naopak vyjít vstříc a napravit to,“ upozorňuje Martin Hanousek (ZPH a SZ).

„Vlastník si dovolil kritizovat primátora a náměstkyni Liškovou, o kterých je známé, že vše berou v příliš osobní rovině a pak dělají naschvály. Nemá a ani to s nimi nebude mít lehké,“ uvádí pod podmínkou anonymity jiný zastupitel.

I když Kalina městu poslal 16 let starou kupní smlouvu včetně uvedených věcných břemen, Lišková o ní prý nic neví.

„To považuji za důkaz její nekompetence, protože jako šéfka majetku neví, co město koupilo a jaké z toho má vyplývající povinnosti. Město koupilo nemovitost a mělo by vědět, že tam bylo uvedeno věcné břemeno,“ domnívá se Kalina.

Plot zůstane, dokud nebude revitalizace

Plot kolem činžáku zanedlouho „oslaví“ první výročí. Jestliže město jeho odstranění nedostane příkazem shora, nejspíš na svém místě zůstane i po demolici koželužny.

„Areál se připravuje na další výstavbu. Dokud nebude v ukončeném stavu, je potřeba ten prostor chránit,“ vysvětluje Lišková.

„V tom případě tam bude asi hodně dlouho. Já si myslím, že do 10 let se tam stejně nekopne,“ říká Kalina, který plánuje přejít do protiútoku.

„Protože primátor zastupitele a veřejnost neustále mylně informuje o tom, že tam nejsou zřízena věcná břemena, vyzvu ho k odstoupení a oficiálně mu sdělím, že žalobou proti městu budu chtít náhradu škody,“ avizuje Kalina.

„Výzva k odstoupení bohužel nemá naději,“ domnívá se ale zastupitel Hanousek.

Hradec Králové nechal bývalou koželužnu zbourat kvůli plánu na revitalizaci Malého Labského náhonu a vzniku nové relaxační zóny (psali jsme zde). Činžák z první poloviny 19. století měl padnout kvůli stavbě parkoviště, město se však s Kalinou nedohodlo na směně.

„Zjistili jsme, že k úpravě prostoru ten činžák nepotřebujeme,“ uzavírá Lišková.