Soudce hradeckého krajského soudu Jan Fifka dostal na stůl první případ církevních restitucí broumovských benediktinů, jež byli před koncem druhé světové války na Náchodsku největším vlastníkem pozemků.
„Možnost smírného vyřešení v této věci tady asi není, že?“ zkusil Jan Fifka na začátku hlavního líčení předejít zdlouhavému jednání, které tato 70 let stará kauza slibuje. Neuspěl. Obě strany sporu potvrdily své rozdílné názory.
„Podmínky ke konfiskaci byly splněny. Správní orgán dobře zvážil důkazy, které měl k dispozici. Dokazování bylo velmi precizní. To, že se nejedná o svévoli, dokazuje i to, že v několika jiných případech v jiných částech republiky benediktinům pozemky vydal. Nezbývá nám v tomto případě, než navrhnout zamítnutí žaloby,“ řekla v jednací síni právní zástupkyně Státního pozemkového fondu Šárka Lindovská.
Podle advokátky benediktinů Aleny Štumpfové neměl státní pozemkový úřad důvod, aby odmítl restituční nárok Benediktinského opatství svatého Václava v Broumově na vydání pozemků na Broumovsku a udělal chybu, když rozhodl na základě opisu výměru tehdejšího ministerstva zemědělství Juliuse Ďuriše z konce roku 1946 (více o rozhodnutí zde).
„Tvrdíme, že ten výměr ministra neexistuje, nikdy nebyl realizován. Byl to pouze opis konceptu, který se nikdy nestal rozhodnutím. O tom předkládáme důkazy, kterými jsou dva ministerské spisy a rozhodnutí zemského národního výboru,“ uvedla Štumpfová.
Podle úřadu ministr Ďuriš v dokumentu údajně popsal kolaboraci broumovských benediktinů s nacisty a následnou konfiskaci majetku.
Na sporném rozhodnutí prý chybí podpis
„Ministr Ďuriš nikdy ten dokument nepodepsal, je tam pouze značka VR, tedy vlastní rukou. Podpis to rozhodně není. Můj osobní názor je, že to bylo svinstvo. Byla zjitřená doba, příležitost získat majetek,“ uvedla Štumpfová.
Před více než půl rokem pozemkový úřad odmítl řádu vydat více než pět set pozemků o rozloze čtyř tisíc hektarů včetně objektů, o které benediktini na Náchodsku přišli v letech 1919 a 1945, tedy ještě před únorem 1948. Úřad argumentoval tím, že majetek se nestal předmětem majetkové křivdy.
Krajský soud se nyní zabývá pouze dvěma původními parcelami řádu, a to v katastru obce Heřmánkovice na Broumovsku o výměře několik stovek metrů čtverečných.
Dnes jsou pozemky rozdělené mezi šest neúplných parcel. Podle úřadů jim je stát v roce 1945 zkonfiskoval na základě poválečných dekretů prezidenta Edwarda Beneše, které nařizovaly zabrání zemědělského majetku Němců, Maďarů a zrádců a nepřátel českého a slovenského národa.
U hradeckého krajského soudu čekají na vyřízení další tři podobné žaloby benediktinů proti rozhodnutí Krajského pozemkového úřadu pro Královéhradecký kraj nevydat řádu jeho historické pozemky na Broumovsku. Také proto bude velmi záležet na tom, jak soud v této kauze rozhodne. Soudce Jan Fifka připustil, že jde o první vlaštovku, která může naznačit, jakým směrem k podobným případům přistupovat.
„Jestli to dobře chápu, tak v případě těch dvou pozemků se jedná o historický majetek řádu a v tom je shoda,“ zeptal se Jan Fifka.
„Ano, s tím problém nemáme. Jde o to, jak o ně přišli,“ řekla Lindovská.
Jde tu o princip, říká advokátka mnichů
Podle úřadu mniši o část nárokovaných majetků přišli už za první republiky při pozemkové reformě započaté vládou tehdejší Československé republiky v roce 1919.
„Státní pozemkový úřad se hluboce mýlí. Zábor podle první pozemkové reformy nerovná se pozbytí majetku. Stát podle zákona o první pozemkové reformě ve 20. letech zabral, ale nestal se jejím vlastníkem. V tomto řízení jde o dva malé pozemky, možná půl hektaru. Jde tu ale o princip,“ dodala Štumpfová.
Církevní restituce budou v příštích letech v Královéhradeckém kraji velké téma. Třeba jen restituční nároky mnišského řádu benediktinů jsou obrovské a například jen na Broumovsku, kde hospodařil od 13. století, jde o čtyři tisíce hektarů pozemků včetně budov.
