Benediktini byli před 70 lety na Náchodsku největším vlastníkem pozemků.
Soudní jednání chvílemi připomínalo debatu historiků. Soudce Jan Fifka přečetl několik stran dobových dokumentů z roku 1946 a 1947, které umožnily nahlédnout do pohnuté minulosti Broumovska těsně po skončení druhé světové války. V jednom dokumentu z prosince 1946 jsou třeba podrobnosti z jednání vlády, jejímž předsedou byl Klement Gottwald.
„Dohadovali se, jestli se má pokračovat v konfiskaci církevního majetku. Vyústilo to v to, aby se převzetí zemědělského majetku odložilo,“ shrnul jeden z důkazů Fifka.
Proti sobě u soudu stojí dva zásadně rozdílné názory. Podle Státního pozemkového fondu bylo správné, když správní orgán vydání pozemků zamítl.
„Pokud existovala pochybnost o tom, jestli žalobci lze nemovitosti vydat, učinil správní orgán dobře, když vydání zamítl. Správní orgán dobře zvážil důkazy, které měl. Dokazování bylo velmi precizní,“ řekla právní zástupkyně pozemkového fondu Šárka Lindovská (o rozhodnutí čtěte zde).
Podle advokátky benediktinů Aleny Štumpfové neměl krajský pozemkový úřad důvod, aby odmítl restituční nárok benediktinského opatství v Broumově na vydání pozemků na Broumovsku. A udělal chybu, když rozhodl na základě opisu výměru tehdejšího ministerstva zemědělství Julia Ďuriše z prosince roku 1946.
Tento sporný dokument adresovaný tehdejšímu páterovi broumovského kláštera Američanovi Johnu Cherfovi soudce přečetl. Američtí benediktini převzali správu kláštera po skončení války.
Z dokumentu vyplynuly důvody ke konfiskaci zemědělského majetku v březnu roku 1945 na návrh Národního výboru v Broumově. Řád byl prý „zrádcem československého státu“ a řeholníci i někteří civilní zaměstnanci kolaboranti (o dokumentu jsme psali zde).
„Jedná se o text psaný na stroji pod hlavičkou ministerstva zemědělství. Je pod tím podpis ministra Ďuriše,“ uvedl soudce Jan Fifka.
Na rozdíl od Lindovské, která výměr označila za důležitý dokument, právní zástupkyně benediktinů upozornila, že to není dokument, na jehož základě mohl stát pozemky zkonfiskovat. Nehledě na to, že nebyl vůbec adresátovi odeslán.
Dokument nikdy nebyl pravomocný
„Není to rozhodnutí. Jde o čistopis konceptu založeného v dříve psaném spise. Nicméně tento čistopis musel sledovat osud samotného spisu, kde je jasný příkaz neexpedovat. Byla to předem připravená akce. Jednalo se o tři a půl tisíce hektarů majetku a hladoví chrti viděli svoji příležitost, tak po tom pochopitelně šli. Bylo to svinstvo. Byla zjitřená doba, příležitost získat majetek,“ uvedla Štumpfová.
Podle ní proces konfiskace vůbec nezačal. Důkazem je prý to, že žádný výměr stát nevydal, nemohl být tedy ani doručen a nestal se pravomocným.
Spor o pozemkyKrajský soud se zabývá pouze dvěma původními parcelami řádu, a to v katastru obce Heřmánkovice na Broumovsku o výměře několik stovek metrů čtverečních. Pozemky jsou rozdělené mezi šest neúplných parcel. Podle úřadů jim je stát v roce 1945 zkonfiskoval na základě poválečných dekretů prezidenta Edwarda Beneše, které nařizovaly zabrání zemědělského majetku Němců, Maďarů a zrádců a nepřátel českého a slovenského národa. Od roku 1950 klášter sloužil jako koncentrační tábor pro kněze a řeholníky různých řádů zřízený komunistickým režimem. Rozhodnutí soudu v této kauze bude velmi důležité, protože na vyřízení čekají další tři podobné žaloby benediktinů proti rozhodnutí Krajského pozemkového úřadu pro Královéhradecký kraj nevydat řádu jeho historické pozemky na Broumovsku. |
„Nemohlo dojít k vydání výměru, protože šlo jen o začátek procesu konfiskace. Pracovalo by na tom mnoho úředníků, byly by prováděny soupisy majetku, inventarizace, vypracován plán přídělů, to vše se řídilo pokyny ministerstva a zákonem. Těžko předpokládat, že by se doklady o tak rozsáhlé činnosti nikde nedochovaly,“ uvedla Štumpfová.
V jednom ze čtených přípisů z Národního výboru v Broumově, který měl potvrdit nároky na konfiskaci, bylo i to, že v klášteře řeholníci ukrývali zbraně a sympatizovali s nacisty. Pikantní však je, že ve stejném dokumentu se píše o tom, že není nikdo, kdo by to potvrdil.
„Ani benediktini, ani čeští zaměstnanci se k tomu nemohou vyjádřit, protože utekli nebo byli odsunuti,“ uvádí se v dokumentu z května roku 1946.
Před několika měsíci pozemkový úřad odmítl řádu vydat více než pět set pozemků o rozloze čtyři tisíce hektarů včetně objektů, o které benediktini na Náchodsku přišli v letech 1919 a 1945, tedy ještě před únorem 1948. Úřad argumentoval tím, že majetek se nestal předmětem majetkové křivdy.
