Žalobu o určení vlastnictví opočenského kláštera v minulosti podal Řád kapucínů, který se domáhá navrácení areálu v rámci církevních restitucí. Podle řádu ho kraj v roce 2003 získal protiprávně. Na klášter měl být uplatněný blokační paragraf, který zabraňoval převodu někdejších církevních majetků (více čtěte zde).
S tím však nesouhlasí hejtmanství ani Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Zatímco předchozí dvě instance rozhodly ve prospěch řádu, nyní se karta obrací.
„Rozhodnutí Nejvyššího soudu považujeme za přelomové, vítáme ho a dává nám jistou naději, že klášter zůstane v majetku kraje. Podle poslední argumentace odvolacího soudu jsme se měli celých deset let chovat jen jako provizorní správce a čekat, dokud se o klášter někdo nepřihlásí, což nepovažujeme za dostatečné odůvodnění,“ řekl krajský radní pro oblast investic a majetku Josef Dvořák.
Kraj získal klášter od státu, když na něj přešel Ústav sociální péče, který v areálu dříve sídlil. Právě na záměnu pojmů převod a přechod kraj ve svém dovolání upozorňoval.
„Dále kraj upozornil na mylný závěr soudu, že objekt sloužil k zemědělským účelům, ačkoliv ho v roce 2003 od státu přebíral jako Ústav sociální péče a dále na fakt, že soud smetl námitku vydržení,“ uvedla mluvčí hejtmanství Martina Götzová.
Případ by se teď měl vrátit zpět k Okresnímu soudu v Rychnově, který o osudu kláštera rozhodoval už v roce 2014. Otázkou ovšem je další postup kapucínů. Ti chtějí zvážit, zda budou ve sporu dále pokračovat nebo žalobu stáhnou. Rozhodnutí Nejvyššího soudu je totiž pro obecné soudy závazné.
„Musíme zvážit, zda budeme u soudů dva až tři roky absolvovat tutéž žalobu, abychom se dostali k Ústavnímu soudu,“ řekl právní zástupce řádu Tomáš Nahodil, který očekává rozhodnutí o prázdninách. Pokud by Nejvyšší soud předchozí verdikty rovnou změnil, mohl se podle Nahodila celý proces urychlit.
Spor o klášter se otevřel v roce 2013, když kraj zveřejnil záměr na prodej areálu jakožto nepotřebného majetku. Znalec tehdy vyčíslil jeho hodnotu na 8,5 milionu korun.
O areál projevilo zájem město, jenže kraj trval na tržním prodeji. Poté se však o majetek přihlásili kapucíni, kteří by ho po restituci chtěli na město převést bezplatně (více o záměru čtěte zde). Zájem města o zisk nemovitostí trvá i nadále. Starostka proto bude s kapucíny o dalším postupu jednat.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu je důležité i pro další spory, v nichž církve žádají majetek převedený státem na kraje. Vznikl tak precedent, který by měly obecné soudy respektovat.
„Nejvyšší soud ve svém rozsudku předchozí rozhodnutí obou soudů zrušil s tím, že církevní restituce na majetek krajů nedopadají a jejich vlastnictví v rámci církevních restitucí nelze zpochybňovat,“ řekl k rozsudku mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Radek Ležatka.
