Římskokatolická farnost v Holohlavech na Hradecku, jejímž filiálním kostelem v minulosti byla dnes již odsvěcená kaple ve Smiřicích, si nárokuje zejména oltářní obraz Klanění Tří králů od Petra Brandla, který byl v českých zemích jedním z hlavních představitelů vrcholného baroka.
Obraz je od roku 2005 národní kulturní památkou a jeho hodnota se odhaduje na desítky milionů korun. Kromě něj žádá církev o navrácení i dalších uměleckých děl, například Brandlova obrazu svatého Blažeje z bočního oltáře.
„Dokládáme to opatřeními státních orgánů z roků 1949 a 1950, kdy stát neměl zájem na kulturních a kultovních památkách a tento obraz společně s dalšími movitými věcmi obrazně řečeno hodil na krk místnímu duchovnímu správci,“ řekl právní zástupce farnosti Stanislav Hykyš.
Děkanství své nároky opírá o zákony z října 1949 o hospodářském zabezpečení církví, které jim odebraly všechny majetky kromě kostelů a farních budov. Dalšími důkazy jsou podle Diviše dopisy a doklady z let 1949 až 1990, v nichž zástupci památkářů, církve, obce a dalších institucí opakovaně uvádějí, že jde o církevní majetek.
„Stát vždy s farností jednal jako s vlastníkem, po dobu čtyřiceti let vedl církev v evidenci památek jako vlastníka. Když si chtěl obraz půjčit v roce 1968 na brandlovské výročí, uzavřel s ní smlouvu o výpůjčce,“ upozornil Hykyš.
Je to nehoráznost, říká starosta
S tím však radnice ve Smiřicích nesouhlasí. Podle její argumentace šlo v roce 1949 pouze o změnu správce a nikoliv vlastníka. V dopisech a dokumentech podle ní jde jen o tvrzení či usnesení, která nejsou podložená dokumenty. Starosta Smiřic Luboš Tuzar poukázal také na to, že církev si nárokuje jen mobiliář, nikoliv samotnou kapli.
„Považujeme to za nehoráznost a věříme, že soudy nám budou nakloněny. Oltářní obraz si nechala namalovat kněžna Šternberková, která za něj zaplatila Brandlovi 1 500 zlatých krátce po dostavbě kaple. Je zcela evidentní, že to byl šlechtický majetek, který prošel několika rody, pak přešel na stát a ze státu na obec,“ řekl starosta Luboš Tuzar.
Zámek s kaplí patřil před první světovou válkou Habsburkům, v roce 1921 přešel na stát a kapli později získalo město. V letech 1973 až 2002 v ní probíhala rozsáhlá rekonstrukce.
Soudkyně Ivana Dušáková ve středu poukázala na to, že spor nesplňuje parametry zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, protože ten se nevztahuje na majetek měst a obcí. Uvedla však, že jej lze chápat jako obecnou žalobu o určení vlastnictví.
Podle ní církev dosud nedoložila jasný důkaz, kdy byl obraz převeden do jejího majetku, tedy čí byl před rokem 1949. Jednání proto odročila na říjen, kdy by už ve věci mohlo padnout rozhodnutí.
