Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Colloredo-Mansfeldům svitla naděje na zámek Opočno, soud obnoví řízení

  11:38aktualizováno  12:18
Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl, že povolí obnovení řízení v kauze navrácení zámku Opočno. Dědička původního majitele Kristina Colloredo-Mansfeldová o něj usiluje 23 let.

Zámek Opočno | foto: Michal Klíma, MAFRA

Samosoudce Ondřej Rott rozhodoval o vydání zámku Opočno už poněkolikáté. Věc je podle něj nyní znovu na počátku. „Bude na zdejším soudu, aby znovu vyhodnotil všechny dosud předložené důkazy i nově předložené důkazy,“ konstatoval poté, co povolil obnovení řízení.

Zatímco v roce 2002 rychnovský soudce nařídil vydat majetek dědičce, která uspěla s dovoláním k Nejvyššímu soudu po předchozích zamítavých rozsudcích, v roce 2005 ho přiřkl na popud Ústavního soudu zase zpět památkářům.

Dědička uspěla až u Ústavního soudu

Kristina Colloredo-Mansfeldová se pokoušela obnovit řízení kvůli novým důkazům už před šest lety, ale nevyhověl jí okresní, krajský ani Nejvyšší soud. Uspěla až letos v březnu u Ústavního soudu (více čtěte zde). Ten vrátil věc do Rychnova.

„Není to překvapení, pokládali jsme argumenty z nálezu Ústavního soudu za jasné interpretační vodítko. Soud neměl jinou možnost, než věc znovu nařídit,“ reagoval advokát dědičky Tomáš Nahodil.

Dědička chce zpět zámek i mobiliář. Tvrdí, že její rodina byla rasově perzekvovaná a konfiskace zámku v Opočně v roce 1942 nebyla jen z politických, ale i rasových důvodů.

U Ústavního soudu Nahodil argumentoval právě tím, že rodina zažívala rasovou perzekuci už před druhou světovou válkou a že Kristinina babička Berta figuruje v Almanachu židovské šlechty z roku 1913 jako židovka.

Památkáři takový důvod odmítají a židovský původ rodiny zpochybnili nově předloženým důkazem. Výpis z matriky zaslaný konzulátem v New Yorku dokládá křesťanský sňatek Bertiny matky v katolickém kostele z roku 1884.

„Pro obnovení řízení nebyl podle nás důvod, ale Ústavní soud rozhodl, že je. Majetek nebyl konfiskován z důvodu, že by Colloredo-Mansfeldové byli židovského původu,“ reagoval advokát památkářů Miloš Hošek a dodal, že ještě neví, zda se proti novému rozhodnutí odvolají.

Zámek si vyhlédli Němci

Otec dědičky doktor Josef Colloredo-Mansfeld přišel o opočenský velkostatek v únoru 1942, kdy mu ho zkonfiskovali Němci jako nepříteli Říše.

Rodina s dcerkou se musela vystěhovat do Rozběřic na Královéhradecku. Josef pracoval jako pomocný dělník během totálního nasazení v letech 1943 a 1944 a později jako úředník.

Jeho bývalý majetek připadl státu po druhé světové válce podle Benešova dekretu číslo 12 z roku 1945. Československý stát nemovitost zkonfiskoval už jako majetek Německé říše. Úřady mu později zámek nevydaly.

Památkáři poukazovali už dřív na to, že Colloredo-Mansfeld potvrdil ve svém životopisu ze srpna 1945, že podepsal dotazník Fragebogen, jímž se pokoušel získat říšské občanství v roce 1940. Jeho originál se však nikdy nenašel.

Hrabě i s manželkou a dcerou odešel koncem roku 1947 do emigrace napřed v Rakousku a pak v Kanadě. Josef Colloredo-Mansfeld zemřel v lednu roku 1990 v Salcburku.

Část majetku dostala zpět

Třiasedmdesátiletá malířka Kristina Colloredo-Mansfeldová žádá kromě ceněného zámku také přilehlý anglický park, letohrádek, starou hájovnu, historický trakt na Trčkově náměstí. O rozsáhlé sbírky se bude případně znovu soudit.

Značnou část majetku přitom získala již dřív. Roku 1997 se jí vrátil dům zvaný důchod v Opočně, kde zřídila i vlastní lesní správu. Stát jí vydal téměř 5 tisíc hektarů lesa v Orlických horách, opočenskou oboru i pozemky například na Královéhradecku.

S bratrancem Jeromem vysoudila 68 obrazů ze sbírky po jejich dědečkovi. Její část obrazů visela v Opočně až do ledna 2013, ale poté, co se Colloredo-Mansfeldová nedohodla s památkáři na prodloužení smlouvy o výpůjčce, převezla je na zámek Dobříš (více čtěte zde), který rodina vlastní od roku 1998. Jerome ponechal v Opočně asi pět obrazů.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.