Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kurdský aktivista je na svobodě, soud respektoval v Itálii udělený azyl

  11:07aktualizováno  12:58
Krajský soud v Hradci Králové pustil na svobodu Kurda Nazmiho Sahina. Za mřížemi byl přes dva měsíce. Policie cizince zadržela loni 24. listopadu v centru Hradce na pokyn Interpolu. Ten mezinárodní zatykač vydal na žádost Turecka. Tamní úřady Kurda označily za nebezpečného člověka napojeného na teroristy.

„Propouští se z předběžné vazby,“ řekl předseda senátu krajského soudu Jiří Mádr. Jakmile překladatelka rozhodnutí soudu Sahinovi tlumočila, rozzářil se. Po skončení líčení se objal se svojí sestrou, která rozhodnutí přihlížela.

„Jsem moc šťastná. Bratr se ničeho nezákonného v Turecku nedopustil. Podmínky v tureckých věznicích jsou velmi špatné, ani se to nedá vylíčit,“ uvedla sestra, která žije v Německu. Tam budou také směřovat jeho první kroky po propuštění z vazební věznice.

Fotogalerie

„Nejdříve pojedeme do Německa, kde si bratr odpočine, a pak ho dovezeme zpět do Itálie,“ dodala.

Nazni Sahim opustil brány vazební věznice v Hradci Králové po dvou hodinách. Osobní věci si odnášel v papírové krabici k autu s německou registrační značkou.

„Budu žít tam, kde je demokracie,“ pronesl před budovou soudu Kurd, kterého loni obhájkyně označila za disidenta.

O propuštění Nazmiho Sahina z vazby, ve které byl od konce loňského listopadu, rozhodl hradecký krajský soud. Státní zástupce u soudu uvedl tři důvody, proč Česká republika muže do Turecka nevydala a propustila na svobodu.

„První z nich byl ten, že jednání, které je součástí popisu skutku, není podle našeho právního řádu trestným činem. Dále šlo o záležitost s politickým aspektem a v neposlední řadě, postavení pana Sahina v Turecku by mohlo být ohroženo, ať už během trestního stíhání nebo respektive v jeho případě při výkonu trestu odnětí svobody,“ uvedl státní zástupce Radek Soukup.

Podle úřadů v EU, které Sahina prověřovaly, se nepodařilo prokázat, že by byl členem teroristické organizace nebo by ji podporoval.

„Podle zákonů ČR nelze skutek, kterého se měl v Turecku dopustit, kvalifikovat jako trestný čin,“ uvedl Mádr.

Turecký soud v únoru roku 2009 poslal Sahina na 6 let a 3 měsíce do vězení za zločin „členství v ozbrojené teroristické organizaci“. Hned poté ale muž odjel do Itálie, kde požádal o politický azyl. Rozsudek tureckého soudu nabyl právní moci až v prosinci 2012.

Z Chovancova „teroristy“ disident

Podle tureckých úřadů se zločinu dopustil tím, že v březnu roku 2007 se ve východotureckém městě Van setkal v jednom z bytů s několika lidmi. Policie do bytu vtrhla a v kapse jednoho z mužů našla dopis, jenž prý dokazoval, že Sahin je zapojen do teroristické organizace. Ta měla údajně za cíl „ovlivnit sociální a společenské vztahy ve městě Van“. Státní zastupitelství ve Van viní Sahina také z toho, že byl členem maoisticko-komunistické strany (MKP HKO), která je pouze v Turecku na seznamu teroristických organizací.

Kromě toho měl být v kontaktu i s lidmi, kteří rozšiřovali zakázaný časopis propagující kurdskou kulturu, a také byl údajně zapleten do rozšiřování protistátních letáků na univerzitě, kde studoval.

„Cílem organizace MKP HKO je svrhnout ústavní pořádek a zavést socialistické zřízení, které zahrnuje diktaturu proletariátu. Cílem je změnit charakter republiky, její politickou, sekulární a ekonomickou soustavu,“ četl předseda senátu Jiří Mádr z dokumentů, ve kterých byly argumenty tureckých úřadů.

Sahin v roce 2010 v Itálii zažádal o humanitární ochranu a tvrdil, že nebyl v žádné teroristické organizaci. Cizince si postupně prověřily příslušné úřady EU a dospěly k závěru, že není důvod k vydání zpět do Turecka, kde by mu hrozilo mučení. V dubnu 2013 mu Italové udělili status uprchlíka.

Mezinárodní zatykač platí dál

Předseda senátu Sahinovi na závěr přesto doporučil, aby si s sebou po Evropě vozil doklady z České republiky, protože mezinárodní zatykač platí dál.

„Na území České republiky můžeme udělat opatření, aby u nás nebyl znovu zatčen. Dokud však turecká strana zatykač nestáhne, tak v jiných zemích EU se může znovu do problému dostat,“ dodal Soukup.

Podle něho také Sahinův více než dvouměsíční pobyt v českém vězení nebyl přehnaně dlouhý, a to i přesto, že už začátkem prosince italské úřady sdělily české straně, že má v Itálii status uprchlíka.

„Nutno si uvědomit, že minimálně čtyřicet dní jsme čekali na materiály z Turecka, které měly zhruba 60 až 70 stran. Pak to tlumočník velmi rychle v řádu dnů přeložil a hlavně nevyžadovala se jen zpráva z italské ambasády, ale řada dalších zpráv. Takže dvouměsíční přípravné řízení nepovažuji za nadstandardně dlouhé,“ uvedl Soukup.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.