Muži dostali přezdívku "navrtávači", protože do domů, ve kterých nicnetušící majitelé většinou klidně spali, se dostávali nad ránem přes plastová okna a dveře, do kterých vyvrtávali nepatrné otvory.
Spis má přes dvacet tisíc stran. Ačkoli státní zástupce četl rozsáhlou obžalobu díky souhlasu všech stran ve zkrácené podobě, trvalo její čtení a promítání na velkoplošnou obrazovku celý den.
Obžalovaní tak poprvé dostanou slovo nejpíše až v úterý. Piotr Jarosiński, Henryk Roman Kaczanowski, Radoslaw Stanislaw Kukla a Damian Adam Wyrzucki čekají ve vazbě od loňského července, kdy je policejní zásahová jednotka zadržela na hraničním přechodu Králíky - Dolní Lipka na Orlickoústecku a v kempu Rozkoš u České Skalice (video ze zatčení nejdete zde).
S kriminalisty spolupracovat odmítli
Je jim od 20 do 38 let a tři z nich jsou příbuzní, dva z obžalovaných jsou bratři, další je jednoho nevlastní syn.
S kriminalisty spolupracovat odmítli, jen jeden z nich podle státního zástupce krátce vypovídal a obecně promluvil asi o čtyřech případech, ve kterých měl figurovat jako pomocník.
Policistům obávaní navrtávači unikali dlouhé čtyři roky a i když se dosud nepřiznali, svědčí proti nim důkazy.
"Máme mechanoskopické stopy nalezené na místě, tedy otisky kleští a stopy po vrtácích, což byla specifická metoda krádeží. Dále zanechali na místě poměrně dost biologických stop, ale také trasologické a pachové stopy," vyjmenoval důkazy státní zástupce František Jedlička.
Čtveřici obžaloval z celkem 417 skutků, celková škoda přesahuje 12,5 milionu korun. Asi největší kořist získali na Plzeňsku, kde se jim z jednoho domu podařilo odnést trezor s cennostmi v hodnotě více než 1,2 milionu korun.
Brali většinou jen hotovost, platební karty, osobní doklady a šperky, ale v některých případech nepohrdli ani stravenkami, drahými hodinkami, fotoaparáty nebo třeba páskem z krokodýlí kůže za 20 tisíc korun.
Maskovali se, používali sofistikovanou techniku
"Pomocí přinesených kleští prostřihl pletivo plotu, do francouzských dveří vyvrtal otvor vrtákem o průměru osm až deset milimetrů, dosud nezjištěným způsobem je otevřel a vnikl do domu," popsal obvyklý scénář vloupání žalobce.
Někdy šli do akce samostatně, jindy se podle vyšetřovatelů domluvili a do domů se vloupávali společně. Maskovali se, používali sofistikovanou techniku včetně nočního vidění a na vytipované místo činu chodili zásadně pěšky, své vozy nechávali zaparkované na opuštěných místech.
Pokud byli spatřeni, tak už jen na útěku. Z některých domů si neodnesli nic, protože jakmile je vyrušil majitel, okamžitě zmizeli. I tak za nimi ale zůstala škoda, protože únikovou cestu si připravovali tak, že prostříhávali ploty nebo poškozovali branky od zahrad.
"Navrtávači" v číslechČtveřice Poláků ve věku od 20 do 38 let je obžalována z toho, že se od dubna 2009 do července 2013 vloupala nebo se pokusila vloupat do celkem 417 domů. Škoda, kterou způsobili, převyšuje 12,5 milionů korun. Za krádež, porušování domovní svobody, poškození cizí věci a neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku, jim hrozí až desetileté vězení. |
Nejvíce domů vykradli v Královéhradeckém a Pardubickém kraji, ale své oběti si vytipovávali i v ostatních krajích. Udeřili například i v Olomouci, Opavě, Poděbradech nebo Táboře.
Jejich technikou se inspirovala i jiná skupina
V jedné obci většinou stihli během noci vykrást několik domů. Kriminalisté zajistili jako důkazy nástroje, s nimiž domy navrtávali, oblečení a dvě auta, se kterými se přesunovali po celém Česku.
Policie dobře organizovanému gangu původně připisovala, že má na svědomí 859 vykradených domů a škodu převyšující 35 milionů korun.
Pak se ale potvrdilo podezření, že úplně stejným způsobem vykrádá domy ještě jedna skupina zlodějů. Po zveřejnění případu se jejich technikou navrtávání totiž pravděpodobně inspirovala skupina zlodějů z Ostravska, která pracovala nezávisle na té polské (více najdete zde).
