Dva úředníci čelí obvinění kvůli povolení dvou apartmánových domů (na snímku...

Dva úředníci čelí obvinění kvůli povolení dvou apartmánových domů (na snímku druhý a třetí zprava) v Okružní ulici ve Špindlerově Mlýně. | foto: Tomáš Kučera, MF DNES

Úředníci odmítli vinu za domy ve Špindlu, místo rodinných vyrostly bytové

  • 32
Trutnovský okresní soud začal řešit případ údajných podvodů kolem výstavby apartmánových domů ve Špindlerově Mlýně. Dvěma úředníkům hrozí až pět let vězení za to, že umožnili jejich stavbu v rozporu s územním plánem. Oba obžalobu odmítli.

U soudu se zodpovídají bývalý vedoucí stavebního úřadu ve Špindlerově Mlýně Petr Kubec a referentka hradeckého krajského úřadu Jana Svobodová. Obžaloba je viní z přečinu maření úkonu úřední osoby z nedbalosti, když v letech 2013 až 2014 ve Špindlerově Mlýně umožnili v rozporu s územním plánem města výstavbu dvou apartmánovým domů.

„V celé věci se cítím nevinná. Kauza vůči mé osobě je vykonstruovaná. Dozvěděla jsem se o tom, když už byly domy před dokončením,“ řekla třiapadesátiletá Jana Svobodová, která pracuje na krajském úřadu 14 let.

„Proběhlo standardní stavební řízení, účastnili se ho všechny dotčené orgány a účastníci. Nikdo neměl připomínek. Stavba probíhala standardně. Více jsme dozorovali stavby, které byly problémové. Proto jsem na to nebral zásadní zřetel. Necítím se být vinen,“ uvedl sedmatřicetiletý Kubec, který opustil stavební úřad ještě před dokončením dvou domů, jenž byly původně plánované jako rodinné s dvěma nadzemními a jedním podzemním patrem.

„Můj nástupce měl projít spis a řešit námitky. Necítím se být za to zodpovědný. V lednu 2014 jsem skončil a už jsem se stavebního řízení neúčastnil. Když jsem odcházel z úřadu, objekty byly ve fázi hrubé stavby, pracovalo se na střeše. Neměl jsem pocit, že by to nabývalo parametrů jiné kategorie, proto jsem proti tomu nic nedělal. Za moji dobu se stavbou nebyl žádný problém, žádný podnět na nesrovnalosti,“ uvedl Kubec.

Domy jsou téměř dvakrát větší, než povoluje územní plán

Kauza se týká dvou spojených apartmánových domů v Okružní ulici ve Špindlerově Mlýně v lokalitě nad aquacentrem naproti skiareálu Medvědín. Podle spisu v letech 2013 a 2014 se v projektu udály změny, které vedly k nabobtnání staveb. Šlo například o protažení střechy a vytvoření parkovacích míst v podzemní části (o případu jsme psali zde).

Obžaloba viní Kubce, že nezákonně povolil výstavbu dvou apartmánových domů na místě, které bylo určené pro zástavbu samostatnými mnohem menších rodinnými domy, které mohly mít maximálně dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a tři bytové jednotky. Výstavba probíhala v letech 2012 až 2014.

Obžalovaný podle spisu vydal územní rozhodnutí a stavební povolení na rodinné domy, u kterých bylo zřejmé, že půdorys každého je větší, než povoluje územní plán města. Každý z rodinných domů měl mít maximálně 150 metrů čtverečních a nyní má každý přes 280 metrů čtverečních. V momentě, kdy investor po vydání stavebního povolení pozměnil projektovou dokumentaci, Kubec údajně firmě tento postup zlegalizoval.

Ve výsledku v lokalitě naproti Medvědínu stojí dva propojené pětipodlažní domy, každý se čtyřmi bytovými jednotkami a dalšími prostory a sousedům zastiňují výhled.

Sousedé v roce 2012, když se začalo stavět, na nesrovnalosti poukázali ve stížnosti adresované nejprve špindlerovskému stavebnímu úřadu. Když neuspěli, obrátili se na nadřízený hradecký krajský úřad. Ani tam k nápravě nedošlo, a proto se v roce 2015 obrátili na úřad veřejného ochránce práv, který naznačil, že mohlo jít o nezákonné jednání.

Pak se do věci vložila policie. Kriminalisté původně prověřovali i investora, ale dospěli k závěru, že stavební firma a ani investor se ničeho nezákonného nedopustili.

Obžalovaná úřednice, která měla stížnost prověřit, podle obžaloby nezákonné rozhodnutí stavebního úřadu ve Špindlu nepřezkoumala a údajně vše zametla pod koberec. Výsledkem bylo, že stavba byla povolena a díky tomu získal investor vyšší zhodnocení nemovitosti při prodeji o 14,2 milionu korun bez DPH.

Kontrolní prohlídka prý byla v pořádku, brání se úřednice

Svobodová se hájí tím, že stížnost sice dostala na stůl, ale byla v situaci, kdy už nemohla cokoliv dělat. Přezkumné lhůty prý už končily a bylo na stavebním úřadu ve Špindlu, aby sjednal nápravu.

„Začali stavět stavbu úplně jinou, a to bez povolení. Proto nevím, o čem se bavit,“ řekla soudu Svobodová.

Od stavebního úřadu si vyžádala spis a nařídila mu, ať zjistí další skutečnosti.

„Stavební úřad provedl kontrolní prohlídku s tím, že je vše v pořádku. Co jsem mohla dělat? Stavební úřad byl nečinný. Vyjádření stavebního úřadu jsem vzala jako fakt,“ uvedla Svobodová a doplnila, že kvůli nesrovnalostem raději stížnost delegovala na Městský úřad v Trutnově.

U soudu vypovídal i architekt objektů Jan Čížek. „Dům, jak byl povolen, tak byl také dokončen. Během stavby došlo ke změně projektu, a to vzhledem ke složitostem místa. Byly protaženy schody do suterénu a půda. Upozornil jsem na to a dál jsem to neřešil, to bylo věcí investora. Když jsem dělal autorský dozor, nesrovnalosti jsem neshledal, hmota byla stejná,“ uvedl Čížek, který připustil, že skutečně nakonec z pohledu stavební normy vznikly nikoli rodinné, ale bytové domy.

Změny schvaloval Kubec, který to u soudu také potvrdil. „Co se týče půdy, která byla nevyužitá, tak stavebník navrhl, že tam bude mezonetový ateliér a nějaké další pobytové místnosti. Nešlo ale o nový byt. Už v té době byl prostor zpřístupněn. Změny jsem schválil. Nikdy jsem neschvaloval čtyři byty. Podobně to bylo s vikýřem, neviděl jsem v tom problém,“ uvedl k jedné změně Kubec.

Lidové noviny před několika týdny přišly se zprávou, že investory objektů byli vlivní developeři Alexandr Seidl a Zbyněk Cejnar. Na nesrovnalosti upozornil úřady bývalý šéf investic společnosti ČEZ Vladimír Schmalz, který má nemovitost v sousedství.