Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chovali se protinacisticky, zastal se Colloredů znalec ve sporu o zámek

  16:58aktualizováno  16:58
Krajský soud v Hradci Králové znovu začal řešit dlouholetý restituční spor v kauze zámku Opočno. Znalec označil chování rodiny Colloredo-Mansfeldů za druhé světové války za silně protinacistické.

Zámek Opočno | foto: Michal Klíma, MAFRA

Opočenské panství zabrali rodu Colloredo-Mansfeld nacisté a komunisté si zámek už nechali. Dědička původních majitelů pozemky a lesy už dříve dostala zpět, o opočenský zámek spor stále trvá.

Odvolací řízení u hradeckého krajského soudu připomínalo přednášku z historie. Předsedkyně senátu Dana Mazáková se snažila získat od soudního znalce co nejvíce informací, jestli říšské úřady za druhé světové války zabraly majetek rodině Colloredo-Mansfeld z rasových důvodů a proč o majetek nepřišla hned na počátku války.

„Seznámil jsem se s nálezem Ústavního soudu z roku 2004 a jako historik jsem byl velmi překvapen výkladem pojmu rasová perzekuce. K rasové perzekuci nemuselo docházet jen kvůli příslušnosti k židovské rase, ale i kvůli tomu, jak se jednotlivec k Židům vymezoval. Pokud se někdo k Židům v období nesvobody pozitivně vymezoval, šlo o osobní statečnost, protože taková osoba byla hozena do jednoho pytle s lidmi židovské rasy,“ uvedl znalec Jan Boris Uhlíř, který se vyjadřoval hlavně k tématu židovské otázky v letech 1939 až 1945 na území protektorátu.

Opočenské panství zabrali otci dědičky, doktoru Josefu Colloredo-Mansfeldovi v únoru 1942 nacisté jako nepříteli Říše. Soudy řeší, zda otec Kristiny Colloredo-Mansfeldové přišel o majetek z rasových důvodů. Podle památkářů o tom důkazy dědičky nesvědčí (argumenty pro a proti rasové perzekuci čtěte zde).

Fotogalerie

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou jim dal za pravdu a loni nárok Colloredo-Mansfeldové zamítl (více čtěte zde).

„Odvolání jsme podali, protože soud prvního stupně si nesprávně vyložil dosavadní závěry Ústavního soudu, a to zejména pokud jde o podmínku stoprocentní potřeby prokázání rasové diskriminace. Majetek by měl být navrácen,“ uvedl právní zástupce Kristiny Colloredo-Mansfeld Jakub Fröhlich.

Z historických dokumentů podle znalce Uhlíře vyplývá, že za války rodina Colloredo-Mansfeld byla silně protinacistická navzdory tomu, že říšské úřady měly za cíl českou šlechtu zlikvidovat.

„Pokud okupační orgány zjistily, že je někdo Žid a má majetek, tak bez ohledu na hodnotu přistoupily na konfiskaci z důvodu rasové příslušnosti,“ uvedl znalec.

U soudu zaznělo i to, že babička Josefa Colloredo-Mansfelda byla v seznamu šlechty židovského původu. Okupační úřady se o rodinu Colloredo-Mansfeldů zajímaly velmi intenzivně už od samého počátku.

„Rodina byla postižena jako jedna z prvních. Čtrnáct dní před Mnichovem se zástupce rodiny Colloredo-Mansfeld účastnil setkání české šlechty u prezidenta Beneše. Šlechta se za období nesvobody chovala vlastenecky a většina byla za to postižena,“ uvedl znalec.

Dědička původních majitelů Kristina Colloredo-Mansfeldová se domáhá zámku, budov a pozemků od roku 1991 podle zákona o mimosoudních rehabilitacích. Tam je i ustanovení, že oprávněnou osobou je i ten, kdo měl nárok na majetek podle Benešova dekretu číslo 5 z roku 1945 zneplatňujícího některé majetkové úkony z doby okupace. Muselo jít o majetek zabavený z důvodu rasové perzekuce, který stát po únoru 1948 nevyrovnal.

Zámek připadl rodině, ale musela ho vrátit

Soudní přetahovaná o unikátní renesanční zámek v Opočně na Rychnovsku mezi dědičkou původních majitelů Kristinou Colloredo-Mansfeldovou a státem trvá od září 1995. Většina rozsudků byla v neprospěch Colloredo-Mansfeldové.

Výjimkou byl červen 2002, kdy Okresní soud v Rychnově nařídil vydání zámku i přilehlých pozemků a budov Colloredo-Mansfeldové a také květen 2003, kdy odvolací krajský soud potvrdil, že stát má dědičce zámek a pozemky vrátit.

Památkáři neuspěli s dovoláním k Nejvyššímu soudu a až Ústavní soud v lednu 2005 zrušil verdikty okresního a krajského soudu a vrátil celou věc zpět rychnovskému soudu. Poté následovala série rozhodnutí v neprospěch Colloredo-Mansfeldové.

Předloni se kauza po několika letech opět vrátila na samý začátek poté, co Ústavní soud vyhověl stížnosti podané Colloredo-Mansfeldovou, která upozorňovala, že jí obecné soudy upřely právo na spravedlivý proces. Následně obnovu řízení povolily rychnovský i hradecký soud.

Ve svém verdiktu však rychnovský soud přiřkl zámek opět státu. Pětasedmdesátiletá malířka žádá kromě zámku také přilehlý anglický park, letohrádek, starou hájovnu a historický trakt na Trčkově náměstí. O rozsáhlé sbírky se bude případně znovu soudit. Krajský soud odročil líčení za účelem vynesení rozhodnutí.





Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.