Auto se zaseklo nad Obřím dolem v Krkonoších (4.5.2014).

Auto se zaseklo nad Obřím dolem v Krkonoších (4.5.2014). | foto: KRNAP

Krkonošský park má tísňovou linku. Impulsem byl řidič jedoucí na Sněžku

  • 8
Správci Krkonošského národního parku zřídili zřejmě jako první ve střední Evropě pohotovostní telefonní linku. Ochranáři reagují na nedávný pokus mladého řidiče vyjet autem na Sněžku. Krkonoše totiž patří mezi nejvytíženější chráněná místa na kontinentě.

Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) chtějí mít větší přehled, co se v chráněném území děje. Na hotline telefonní linku mohou lidé volat, když jsou svědky například požáru či hrubého porušení návštěvního řádu.

„Když návštěvník uvidí, že se v přírodě děje něco špatného, může využít naši novou pohotovostní telefonní linku 737 211 113. Tato služba je od června v provozu non-stop,“ sdělil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Ochranáři reagují na nedávný incident na úbočí Sněžky nad Obřím dolem, kde v ostrém stoupání na turistické stezce uvízl řidič osobního auta, který se snažil vyjet první zónou KRNAP na vrchol nejvyšší české hory (více čtěte zde).

„Impulzem pro zřízení pohotovostního telefonu byl právě tento případ. Ti, co nám to hlásili, tvrdili, že se na nás nemohli dovolat, ale s tím nesouhlasíme. Podle našeho názoru nevyužili všechny možnosti. Každopádně nás to inspirovalo ke zřízení této linky. V Evropě nevíme o žádném národním parku, který by podobnou službu lidem nabízel,“ uvedl Drahný.

„Lidé mají různé nápady včetně vyloženě hloupých“

Není to jediný případ v Krkonošském národním parku, kdy návštěvníci hrubě porušili pravidla. Koncem června skupina třinácti německých řidičů terénních motocyklů vyjela po asfaltce se zákazem vjezdu až na Zlaté návrší v nadmořské výšce 1 400 metrů k Vrbatově boudě na hřebeni Krkonoš. Jako by lidé zkoušeli, co ochranáři v Krkonoších vydrží (více o události čtěte zde).

„Nemyslím, že nás někdo zkouší. Spíše jde o to, že lidé mají různé nápady včetně vyloženě hloupých,“ uvedl Michal Skalka ze Správy KRNAP. Správci parku si jsou vědomi, že se mohou najít i ti, kteří budou linku zneužívat.

„Rozhodně to není žádná informační linka. Pokud ji lidé budou zneužívat, museli bychom to řešit, třeba i zrušením,“ upozornil Drahný.

Krkonoše jsou přetížené, což se promítá do tlaku návštěvníků na přírodu a do porušování pravidel. Českou část Krkonoš ročně navštíví až šest milionů lidí a polskou asi dva miliony. Počet turistů znají správci národního parku poměrně přesně díky sčítačům, kterých je po celých horách okolo třiceti.

Nejvytíženějšími lokalitami jsou už tradičně pramen Labe a Sněžka s vrcholovou plochou velkou přibližně jako fotbalové hřiště. „Jen na Sněžku se pěšky nebo lanovkou dostane za den až deset tisíc lidí, tedy za rok skoro tři čtvrtě milionu,“ podotkl Drahný.

I malé procento turistů představuje riziko

Přitom v Krkonoších bývalo hůř. Třeba koncem 80. let návštěvnost celých Krkonoš včetně polské části dosahovala až 10 milionů lidí za rok. V přepočtu návštěvníků na čtvereční kilometr národního parku jsou dodnes Krkonoše jednou z nejzatíženějších chráněných oblastí v Evropě.

Proto i malé procento neukázněných turistů představuje obrovské číslo. „Pokud by každý desátý návštěvník Krkonoš hodil na značené cestě odpadek, byl by nepořádek na každém metru,“ uvedl Skalka.

Krkonošský národní park byl vyhlášen na ploše 550 kilometrech čtverečních teprve v roce 1963, tedy v době, kdy už několik staletí rozhodně nešlo o uzavřenou divočinu. Správci parku proto musí citlivě vyvažovat zájmy obyvatel s ochrannou přírody.

„Rozhodně není řešením lidi do hor nevpouštět. Zásadní je vysvětlovat, proč národní park tady je, aby si uvědomili, že nám nejde o jejich omezování, a že i tak park nabízí ohromné možnosti při respektování přírody a promyšleném rozvoji celého území,“ dodal Skalka.