Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kvůli možné restituci stát zmrazil milionové dotace pro zámek Opočno

  8:45aktualizováno  8:45
Zatímco hospitál v Kuksu a benediktinský klášter v Broumově letos dostaly na opravy skoro 700 milionů, zámek v Opočně ani na podstatně nižší dotace nemá nárok. Stát totiž všechny připravované investice do památky zmrazil, neboť se možná znovu rozběhne restituční spor s dědičkou Colloredo-Mansfeldů.

Dcera posledního majitele Kristina Colloredo-Mansfeldová se soudně domáhá zámku i sbírek od roku 1991. Od té doby stát omezil výdaje jen na to nejnutnější. | foto: ČCCR - CzechTourism

Ústavní soud dal v březnu Kristině Colloredo-Mansfeldové novou naději na restituci zámku v Opočně a Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou v září rozhodl o obnově řízení (více čtěte zde).

Renesanční zámek kvůli tomu letos přišel o přislíbené dotace ve výši 26,5 milionu korun. Obnova letohrádku, dvora a jízdárny budou muset počkat do doby, než bude o vlastníkovi zámku jasno. Stát přitom začal s opravami teprve v posledních sedmi letech a dal do nich přes deset milionů korun.

„Máme už hotový projekt na celkovou rekonstrukci letohrádku za 18 milionů korun, a dokonce máme i stavební povolení, ale Ministerstvo kultury pozastavilo čerpání peněz na investice. Protože se uvažovalo o dotaci z norských fondů, nešlo by dodržet pětileté období, kdy bude památka v rukou státu. Podobně jsme přišli o 8,5 milionu korun na pokračování rekonstrukce dvora a jízdárny. Loni tam šlo na opravu krovů a střechy 3,5 milionu,“ řekl kastelán státního zámku Opočno Josef Jirák.

Pokud soudy obnoví řízení o restituci, může to znamenat pro zámek další roky nejistoty.

„Je smutné, že dotace nejdou pro samotnou památku a řeší se, kdo je její majitel. Přitom zkušenosti s restituovanými zámky jsou dobré, třeba v Častolovicích. Opočenskému zámku by prospělo, kdyby už měl nezpochybnitelného vlastníka. Podle mého názoru je jedno, kdo to bude, ale ať se stará,“ uvedl Daniel Jezbera z výboru Sdružení ochránců památek ve východních Čechách, které se zabývá spíše opomíjenými památkami.

Ostatní památky v kraji jsou na tom s finanční podporou lépe. Státní zámek v Náchodě letos dokončil celkovou opravu Velké věže za 8,5 milionu korun.

Barokní hospitál v Kuksu, který je také v majetku státu, získal na opravy z dotací 440 milionů korun, pro návštěvníky se otevře příští rok. Klášter v Broumově sice vlastní benediktinský řád, ale na oživení asi pětiny areálu jde nyní 248 milionů korun.

Opravy se odsouvají na neurčito

Památkáři v Opočně chtěli zřídit v letohrádku z roku 1602 novou kavárnu a expozici o kratochvilném životě šlechty.

Chtěli tam umístit obrazy s náměty španělské drezúry koní, repliky hudebních nástrojů, loveckých pomůcek a zbraní, navíc by si tam návštěvníci zahráli historické stolní hry. Plánované opravy se však nyní odsouvají na neurčito a stát dá peníze jen na nejnutnější údržbu.

„Národní památkový ústav se i nadále bude snažit pečovat o zámek v Opočně jako řádný hospodář a vynakládat finanční prostředky na obnovu a údržbu objektu i zámeckého parku do rozhodnutí soudu. Pochopitelně o větší investiční prostředky navázané na dotační tituly například Evropské unie nebudeme moci žádat,“ uvedla mluvčí územní památkové správy na Sychrově Lucie Bidlasová.

Podle ní památkáři nemohou garantovat podmínku, že se po dobu udržitelnosti projektu nezmění vlastník.

Národní památkový ústav se proti zářijovému verdiktu rychnovského soudu o obnově řízení rozhodně odvolá. Ten není zatím pravomocný. „Chceme využít všech procesních nástrojů, které nám právní řád dává,“ dodala mluvčí.

Dcera posledního majitele Kristina Colloredo-Mansfeldová se soudně domáhá zámku i sbírek od roku 1991. Od té doby stát omezil výdaje jen na to nejnutnější. 

Soudy sice vydaly zámek dědičce, ale po čtyřech letech ho v roce 2007 zase musela vrátit. Teprve od této doby stát začal s podstatnými investicemi.

Do oprav šlo v posledních letech 9 milionů

Do oprav zámku v posledních sedmi letech celkem šlo přes 9 milionů korun, z toho restaurování obrazů vyšlo na milion a obnova zeleně v parku na 1,8 milionu. Další částky památkáři vynaložili na zaměření areálu a na projekční práce pro jízdárnu a letohrádek.

V roce 2008 se například opravovalo topení v rozlehlém palmovém skleníku a v provozním zázemí, o rok později vznikly nové toalety pro návštěvníky, průběžně se opravovaly střechy.

Pět let trvaly práce na obnově síně zvané tabulnice s renesanční hřebínkovou klenbou, kterou zámek otevřel letos a pronajímá například pro svatby.

Kvůli sporům s dědičkou přišel státní zámek loni asi o šedesát obrazů a musel je nahrazovat jinými plátny. Kristina Colloredo-Mansfeldová s bratrancem Jeromem vysoudili už dříve 68 obrazů ze sbírky po jejich dědečkovi.

Kdo se staral o zámek Opočno?

  • 1945 až 2003 - zámek zkonfiskovaný Němci připadl po druhé světové válce na základě Benešových dekretů československému státu 
  • červenec 2003 až duben 2007 - stát musel vydat zámek dědičce rodiny, spravovala ho však jen necelé čtyři roky 
  • 2007 až 2014 - zámek se vrátil do péče státu, ale soudní pře se nyní může znovu obnovit

Poté, co se dědička nedohodla s památkáři na pronájmu letohrádku pro kulturní akce, odvezla svou část obrazů na zámek Dobříš a následoval ji i bratranec. Z jeho sbírky už zůstává v Opočně jen kolem pěti obrazů.

Pokud soudy obnoví restituční spor o zámek, dědička bude muset doložit, že Velkoněmecká říše zkonfiskovala majetek jejího otce v roce 1942 z důvodu rasové perzekuce. Památkáři to zpochybňují. Pokud by dědička získala zámek zpět, podle advokáta Tomáše Nahodila by se poté snažila získat soudně i cenné vnitřní sbírky.

Zámek má za sebou úspěšnou sezonu

Opočenský zámek má za sebou letos velmi úspěšnou sezonu. Za deset letošních měsíců je mezi státními památkami v kraji v návštěvnosti Opočno na druhém místě za Ratibořicemi, prohlédlo si ho už skoro 56 tisíc lidí, loni jich za celý rok přišlo 43 tisíc.

Například jen zářijová Hradozámecká noc s kostýmovanými prohlídkami přitáhla 480 návštěvníků a dalších 180 lidí se přišlo podívat na renesanční tance (více o návštěvnosti památek čtěte zde).

Podle kastelána letos ovlivnila vzestup návštěvnosti mírná zima, deštivý srpen a zřejmě i uzavření hospitálu v Kuksu.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.