Průmyslová zóna CTPark už stojí na okraji Hranic na Přerovsku.

Průmyslová zóna CTPark už stojí na okraji Hranic na Přerovsku. | foto: CTPark Hranice

Nová komerční zóna u Hradce vyroste na ruinách slovanských mohyl

  • 4
Na kraji Hradce Králové začne brzy růst nový byznys park. Po dokončení nabídne plochu pro nové kanceláře, sklady i výrobny, které by Hradci mohly přinést nová pracovní místa. V místě teď pracují archeologové, kteří tam našli pozůstatky vzácného pohřebiště.

Více než 21 tisíc čtverečních metrů plochy pro kanceláře, výrobu či sklady nabídne nový CTPark, který už brzy začne růst na okraji Hradce Králové při výpadovce na Třebechovice pod Orebem.

Po dokončení archeologického průzkumu a získání stavebního povolení začne na pozemku růst stavba business parku, který by měl už na jaře příštího roku nabídnout 8 tisíc čtverečních metrů prostorů.

Územní rozhodnutí existuje už léta, chybí ale stavební povolení

„Hradec Králové nabízí i díky univerzitě kvalifikované zaměstnance, kteří se mohou uplatnit v oborech vědy, informatiky nebo managementu. Region má navíc dlouholetou průmyslovou tradici a nabízí vynikající dostupnost do všech strategických směrů Evropy,“ vysvětluje výběr lokality Remon Vos, ředitel společnosti CTP, která park staví.

Po dokončení by měla být nájemní plocha velká 21 tisíc metrů čtverečních, na které by měla být kombinace kancelářských, skladovacích i výrobních prostor. Podle webových stránek investora bude jedna z prvních budov, které na místě vzniknou, sloužit České spořitelně.

„Územní rozhodnutí k této stavbě existuje už zhruba šest let, ale dosud na ni není vydáno stavební povolení,“ říká hlavní architekt města Petr Brůna s vysvětlením, že investorský záměr je v souladu s plánovaným využitím místa.

Stavba ještě nezačala růst, ale už má své odpůrce.

„Nepatří to tam, takový záměr vyžaduje kapacitní dopravní napojení, a to zde chybí. Nic na tom nezmění, že je na papíře severní tangenta, po dobu životnosti této stavby to bude jezdit vše přes město. Toto patří k dálnici na západ města. A upozorňuji, že lokalita o pár metrů vedle, takzvaný Dehetník, je přírodní chráněnou lokalitou,“ říká hradecký architekt Jan Čížek.

Archeologové odkryli slovanské mohyly

Lokalita Dehetník je podobně jako přírodní památka Na Plachtě bohatá zejména na různé druhy nočních motýlů. Plocha, kde vyroste byznys park nyní patří archeologům, kteří bývalé pole rozkopali a našli v něm pozůstatky slovanských mohyl našich předků z doby Velkomoravské říše.

Nejnovější objevy archeologů na Hradecku

Před několika měsíci narazili archeologové v Plotištích nad Labem na 7 tisíc let staré pozůstatky místa, kde se naši prapředkové scházeli k náboženským a společenským obřadům.

Pohřebiště z doby bronzové a raného středověku našli i pod budovanou dálnicí D11 (fotogalerii naleznete zde).

Tisíce středověkých hrobů pak leží pod dlažbou Velkého náměstí.

Hroby z 10. až 13. století nalezli archeologové pod náměstím 28. října v Hradci Králové.

Že v poli na kraji Slezského Předměstí stávaly mohyly, do nichž staří Slované pohřbívali své mrtvé, svědčí několik velkých žlabů, které archeologové našli pod ornicí.

„Jsou ve tvaru téměř uzavřeného kruhu a jejich průměr je mezi 12 až 15 metry, hluboké jsou od 10 centimetrů až po 1,5 metru a liší se i jejich šířka, která je od jednoho do čtyř metrů,“ popisuje archeolog Radek Bláha z Muzea východních Čech.

Žlaby jsou tvořené dírami v písčitém podloží a jsou vyplněné odlišně zbarvenou zeminou. Archeologové je proto nyní fotografují a zakreslují. Pro budoucí počítačovou rekonstrukci poslouží i letecké snímky, které si nechali udělat.

„Z toho všeho se pak pokusíme spočítat, kolik naši předkové na místě vytěžili zeminy a jak vysoké mohyly byly. Tak se i dozvíme, jestli na místě stály 200, 300 nebo třeba 500 let, než zanikly,“ říká Bláha.

Ten odhaduje, že pozůstatky mohyl by mohly být z 9. století, tedy z raného středověku, kdy ještě na našem území nebylo zakotveno křesťanství.

Pomoci archeologům s datováním mohyl by mohly i ohořelé kusy dřeva, které v některých žlabech našli a u nichž teprve budou zjišťovat jejich funkci. Dřevo mohlo být součástí konstrukce mohyl, mohlo držet nádoby s popelem zemřelých či být součástí pohřební hranice.

„Dřevo se pokusíme datovat radiokarbonovou metodou, která by nám měla náš odhad upřesnit,“ věří archeolog.