Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Plány na boj s extrémním suchem: obnovení rybníků i stavba přehrad

  12:20aktualizováno  12:20
Začnou se v okolí Hradce Králové po několika staletích obnovovat rybníky jako ochrana před suchem? Nedostatek vody oživil i letité myšlenky na stavbu velkých přehrad.

Labská přehrada u Špindlerova Mlýna v Krkonoších. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Historické sucho, které v srpnu trápilo většinu regionu, „otrávilo“ i mnoho obyvatel v podhůří Orlických hor a Krkonoš, kde je vody dost. Tropické klima jen s minimem srážek totiž oprášilo plány prvorepublikových vodohospodářů na stavbu nových přehrad, kvůli kterým by lidé přišli o domy i půdu.

Materiál ministerstva životního prostředí nazvaný Adaptační opatření pro snižování dopadů klimatické změny, který má redakce MF DNES k dispozici, ale obyvatelům Pěčína, Lukavice, Babí a Fořtu dává zároveň naději. V boji o vodu by v budoucnu mohl pomoct obor, ve kterém region kdysi vynikal, ale po kterém většinou nezůstalo ani památky - rybníkářství.

„Malé vodní nádrže by měly být přednostně koncipovány v místech, která se již k akumulaci vody dříve využívala, například v místech zrušených rybníků s využitím starých hrází či jejich zbytků,“ stojí v ministerském „návodu“, kterak se bránit suchu.

Přestože si to lze jen stěží představit, Hradec Králové, jemuž podle expertů v poměrně blízké budoucnosti hrozí akutní nedostatek vody, se před několika staletími podobal Benátkám.

Ještě v první polovině 18. století bylo v bezprostředním okolí města kolem 200 hektarů rybníků. Dodnes se například v Malšovicích zachovala hráz jednoho z největších hradeckých rybníků, další nyní již dávno zaniklé byly ve Svinarech, Ruseku, v Kuklenách či ve Smiřicích a nad někdejší velkou soustavou rybníků dnes vede několikakilometrový úsek dálnice D11, který se musel vinou podzemní vody opravovat.

Ve (staro)nových rybnících, které by sloužily jako zásobárna Hradce pro suchá období, by se podle plánu ministerstva nesměly chovat ryby ani být přírodními plovárnami.

Mezi největší plusy takového řešení dokument zmiňuje velmi účinnou lokální pomoc, minusem je naopak poměrně dlouhá doba realizace a nejasná kvalita vody.

„Obnova rybníků podle mě není nejlepší nápad, protože to většinou jsou mělké nádrže, které zadrží poměrně malý objem vody. Navíc nejsou ovladatelné, což je největším rizikem při povodních. Navíc významně ovlivňují klima, ale také další prvky, třeba výskyt komárů a hmyzu. V krajině, kde je velké množství rybníků, se komáry nedaří trvale zpacifikovat a dopadem jsou nálety do blízkých obcí a měst. Není to úplně promyšlená politika,“ myslí si hydrolog a nezávislý ekolog Jiří Klicpera.

V původních plánech bylo 17 nádrží

Rovněž budování velkých nádrží má svá pro a proti. Na území Královéhradeckého kraje původně figurovalo hned 17 vhodných lokalit, v novém generelu chráněných území jsou „jen“ čtyři, zato je kolem nich pořádně ostrá diskuse.

Například v Pěčíně převládá názor, že stát plány přehodnotil a přehrada se tady stavět určitě nechystá. Podle nejnovějších zpráv je ale naopak už pro Pěčín připravená studie nádrže rozlohou srovnatelné s větším rybníkem.

V nedaleké Lukavici má vzniknout vodní dílo s rozlohou téměř 70 hektarů, v Babí se uvažuje o šedesátihektarové přehradě a zdaleka největší má být ve Fořtu u Rudníku (134 hektarů).

Zatímco starostové dotčených obcí stavbu nádrží kategoricky odmítají anebo jsou přesvědčení, že tento problém se bude řešit nejdříve za několik desítek let, Jiří Klicpera význam nových přehrad vyzdvihuje.

„Jako ochrana před suchem je příkladní ta v Pěčíně, protože má zadržovat velké množství vody především pro Hradec Králové. Chápu argumenty, že kvůli stavbě by se museli vystěhovat lidé, ale nové nádrže budou do budoucna každopádně potřeba, třeba i jako ochrana před povodněmi. Kdyby taková opatření neudělali naši předkové, povodněmi bychom dnes trpěli mnohonásobně víc. Je to velké téma, je potřeba zachovat chladný rozum a nenechat do toho mluvit politiky, kteří tomu nerozumí,“ zdůrazňuje Klicpera.

Nejblíže je suchý poldr v Mělčanech

„Velmi mne mrzí, že se opět začíná debata smršťovat na miliardové přehrady, ačkoliv nás trápí povodně a sucho v ploše celého povodí. Podle mě je tedy třeba věnovat zásadní péči o zemědělskou půdu, lesy, mokřady i o revitalizace vodních toků. V krajině máme také celou řadu odvodňovacích soustav z dob komunistické éry honby za zemědělskou půdou za každou cenu,“ netají se odporem k přehradám a odvodňovacím opatřením hradecký zastupitel a krajinný ekolog Martin Hanousek.

Patrně nejbližší protipovodňovou stavbou v kraji je suchý poldr v Mělčanech u Dobrušky, i když se proti územnímu rozhodnutí odvolaly čtyři subjekty - majitelé pozemků a také organizace Jaro Jaroměř. Poldr by měl stát kolem 530 milionů korun a jeho základem bude 520 metrů široká hráz s výškou skoro 14 metrů.

„Podle mě by lepší než suchý poldr byla ovladatelná nádrž, ale chápu, že je to spíš otázka financí. Poldr je sice dobrá věc, ale jsou s ním i špatné zkušenosti, například z Moravy, kde se přímo uvnitř začalo stavět s vírou, že povodeň nepřijde a poldr poté zcela ztratil svou funkci,“ dodává Klicpera.

„My jsme sice chtěli opravdovou záchytnou nádrž na vodu i pro období sucha, ale díky aspoň za suchý poldr,“ říká starosta Dobrušky Petr Tojnar.





Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.