Nad Hradcem po více než třiceti letech zakroužila stíhačka MiG-15

  • 87
Do vzduchu dnes v Česku po více než třiceti letech vzlétla legendární stíhačka MiG-15U. Jediný tuzemský letuschopný exemplář dala na hradeckém letišti dohromady skupinka nadšenců. Start mírně zkomplikovalo počasí.

„Čeká se na lepší počasí, zatím vadí nízká oblačnost,“ hlásila po 13. hodině reportérka z hradeckého letiště, kde na první let legendární stíhačky čekalo asi 60 lidí, včetně pamětníků, kteří letoun kdysi pilotovali.

Historie letounů MiG-15 v Česku

První sovětské letouny MiG-15 přiletěly do Československa v květnu 1951 a v Hradci Králové létaly tyto stíhačky patřící do 30. stíhacího a bombardovacího leteckého pluku zvaného „Ostravský“ až do roku 1982.

První let měl čtyřiapadesátiletý polský pilot Slawomir Hetman naplánovaný na jedenáctou hodinu. Nad letištěm ale v tu chvíli byla dost nízká oblačnost, nezbývalo tak nic jiného než čekat.

Až zhruba v půl druhé odpoledne se letoun předvedl v celé své kráse a hlučnosti. Při prvním pokusu se ale od ranveje neodlepil.

„Jenom jsme testovali brzdy, mají nové obložení, takže prokluzují a musí se trochu opálit,“ vysvětlil spolumajitel letounu Roman Svoboda, který bude MiG-15 v budoucnu rovněž pilotovat. Je to druhý letuschopný MiG-15 v celé Evropě, ten první mají v Polsku.

Po zhruba půlhodinové údržbě brzd a vyvážení letadla vyrazil Hetman na druhý pokus. Během několika vteřin se vznesl nad hlavy diváků. Po dlouhých dvaatřiceti letech.

„Tak teď má teprve ten správnej zvuk,“ vydechli před hangárem piloti-veteráni, kteří na MiG-15 v Hradci Králové létali do roku 1982.

Po přistání a srolování zpět k hangáru vypuklo kolem letounu veselí, technici, kteří stíhačku dávali od března šroubek po šroubku dohromady, se radostí objímali a majitelé přijímali od přítomných gratulace.

„Je to úleva,“ vydechl po přistání s úsměvem na rtech Josef Miřácký, který je jedním z majitelů letadla. „Největší nervy byly, jestli to dostaneme zpátky na zem, ale povedlo se. Že na první pokus nevzlétneme, to bylo plánované, protože některé věci jsme si nemohli vyzkoušet za vyšší rychlosti. Musely se prověřit brzdy, převážit a přihodit se do letadla 20 kilo, protože se pilotovi zdálo, že se tomu chce nahoru dřív než by mělo,“ popsal Miřácký mouchy, které před ostrým startem ještě vychytávali.

„Let byl velmi dobrý, letadlo je pěkné,“ usmíval se po přistání Hetman, který má na letounu MiG-15 nalétáno dva tisíce hodin. Ze země premiéru letadla z roku 1955 sledoval i bývalý stíhací pilot a instruktor Míťa Milota, který je i autorem knihy o legendárním letounu „Létal jsem patnáctku“.

„Sice mu bude už dvaaosmdesát, ale myslím si, že kdyby mě na to pustili a dali mi takových osm okruhů, tak si myslím, že bych to odlítal,“ mrkal spiklenecky Milota, který na stíhačce v Hradci od roku 1953 nalétal 1 200 hodin. „Z toho mám asi 500 jako instruktor na škole.“

Stíhací letoun stavěli z dílů dovezených z USA

Hradečtí nadšenci ze sdružení Czech Flying Legends koupili letoun rozložený na díly od soukromého sběratele v USA v roce 2013. Celý další rok trvalo, než vyřídili všechna potřebná povolení pro převoz do České republiky.

„Letoun byl vyroben v Aero Vodochody roce 1955 a létal v polské armádě na základně Biała Podlaska nedaleko běloruských hranic,“ říká organizátor celé akce Josef Miřácký.  

„Časově je to náročný koníček, éro jsme přivezli 28. března a od té doby na něm každý den intenzivně pracujeme, soboty, neděle, pořád. Vše se muselo do šroubku rozebrat, udělat prohlídky všech dutin, defektoskopie. Máme totiž odpovědnost vůči lidem, kteří budou pod námi na zemi. To, co by se mohlo pokazit, jsme proto nahrazovali novými komponenty,“ uvedl už dříve Miřácký.

Stroj dávali v hangáru dohromady certifikovaní technici z Polska, kteří s ním mají dlouholeté zkušenosti (na časosběrné video se můžete podívat zde). 

Sovětský MiG-15 se stal legendou uznávanou po celém světě, stal se oblíbeným strojem pro výcvik vojenských pilotů a dodnes ho má ve výzbroji Severní Korea. Osudným se stroj stal pro Jurije Gagarina, který se v něm zabil 27. března 1968 za dosud ne zcela vyjasněných okolností (více najdete zde)

,