Pouliční lampy kvůli soli blikají, až zhasnou úplně. Ilustrační foto

Pouliční lampy kvůli soli blikají, až zhasnou úplně. Ilustrační foto | foto: Michal Klíma, MAFRA

Tekoucí sůl ze silnic zhasíná lampy v Hradci Králové

  • 16
Když začne v Hradci Králové tát sníh na prosolených ulicích, některé čtvrti blikají jako na diskotéce. Solný roztok, který je vodivější než voda, způsobuje zkraty v kabelech veřejného osvětlení. Pronikne dírkami v izolaci, která kvůli zkratům postupně prohořívá, až světla přestanou fungovat úplně.

"Nejhorší období je právě v době, kdy po silných mrazech přijde tání. Samotný mráz osvětlení vůbec nevadí, ale okolí silnic je nasáklé solí a kabely tím trpí. Teď budou poruchy na vedení častější," předpověděl Jiří Dušek z Technických služeb.

Během zimy vyráží technici ke zhasnutým nebo blikajícím lampám i několikrát za den.

"Musíme najít místo, kde kabel prohořel, vykopat díru a udělat na něm falešnou izolaci," řekl Dušek.

Sůl může dávat rány i v trolejbusech

Ač se to nezdá, sůl na silnicích může ohrozit i cestující v trolejbusech. Vodivý solný roztok se dostane na schůdky vozu a při nastupování pomůže svézt elektřinu z karosérie.

Takový případ se stal na konci 90. let v Plzni, kde elektrický výboj zasáhl studentku. Odborníci však tvrdí, že u trolejbusů, které jezdí v Hradci Králové, je riziko minimální.

DO DOMŮ SŮL ELEKTRIKU PUSTÍ

Sůl v zemi ničí podle distributorů elektřiny jen kabely pro veřejné osvětlení. Proud, který putuje do domácností, má podle odborníků jinou ochranu.

"Výpadek na trafostanici kvůli zkratu na veřejném osvětlení přísun elektrického proudu do domácností neovlivní. To jde jinou cestou. Nám vadí mokrý a těžký sníh na větvích, které se lámou a padají na dráty," řekla východočeská mluvčí společnosti ČEZ Šárka Beránková.

"U nás by se to mohlo teoreticky stát, když se trolejového vedení dotkne například namrzlá větev stromu. Jinak se to může přihodit jen v Plzni, kde současně jezdí trolejbusy a tramvaje. Tam se může propojit tramvajový pól, který je v zemi, s trolejbusovým, jenž je veden nad zemí," řekl náměstek ředitele hradeckého Dopravního podniku Vladimír Pejřil.

Dodal, že hradecké trolejbusy navíc procházejí před výjezdem důkladnou kontrolou.

"Proměřujeme vozy na takzvaný přechodový odpor. Jakmile jsou vyšší hodnoty, trolejbus nevyjede a vrací se do depa, kde musí oschnout. Pak se znovu změří. Cestujícím tedy žádné nebezpečí nehrozí," uvedl Pejřil.

Podle ředitele hradeckého Dopravního podniku Miloslava Kulicha je nebezpečí minimalizováno novou konstrukcí vozu.

"Nové trolejbusy mají elektrickou část přemístěnu na střechu. U starých trolejbusů, které měly elektriku vedenou spodem, bylo nebezpečí větší," uvedl ředitel.