Vše probíhalo poměrně hladce. "Šest z vás půjde jistit lana nahoru na věž, vy dva budete točit koly a my budeme jistit lana dole," uděloval pokyny Petr Růžička, mistr tesař a duchovní otec jeřábu.
Repliku středověkého stroje sestavil spolu se statikem Vítem Mlázovským původně v roce 2007 u příležitosti výstavy Karla IV. na Pražském hradě. Jako předloha jim sloužily hlavně ikonografie, nejstarší vyobrazení pochází z Václavovy bible z let 1390 až 1400.
Obří kola roztáčí lidé chůzí
Velká klec z ručně tesaného smrkového a jasanového dřeva budí respekt, váží totiž přes dvě tuny. Jeřáb dostane na věž materiál potřebný na opravu střechy o hmotnosti až 800 kilogramů. Je neuvěřitelné, že se stroj jen za pomocí lan a kladkostroje dokáže sám vyzdvihnout až do výšky 27 metrů. Uvnitř klece jsou dvě "veverčí kola", která chůzí roztáčejí dva pomocníci.
Na hradě Kost vyzdvihli kopii středověkého jeřábu na Velkou věž.
"Je to jako jít do mírného kopce. Na hradu Točník to do výšky 17 metrů trvalo asi půl hodiny, tady počítáme asi s hodinou," odhadoval ve středu Matěj Novák, který si s sebou do kola nezapomněl vzít láhev s vodou.
Po zhruba čtvrthodině šlapání, kdy se obří jeřáb posunul jen do výšky asi dvou metrů, svoje tvrzení opravil: "Není to mírný kopec, ale tak středně strmý." Zhruba v polovině si pak on i jeho partner vybrali zaslouženou pauzu.
"Jedná se o dlouhodobý experiment. Chceme zjistit, jak takový jeřáb ve 14. století pracoval, jakou má vlastně životnost a kolik jich bylo zapotřebí například při stavbě katedrály," vysvětlil tesař. Stroj se z Pražského hradu dostal na Staroměstskou věž u Karlova mostu, kde pomáhal stěhovat sochy, a posledních několik let pracoval na hradu Točník.
Na věži je potřeba vyměnit krytinu
Tesaři ze společnosti Ars Tignaria ani nečekali, že vydrží tak dlouho. "Když jsme jeřáb na Točníku zase rozebrali, zjistili jsme, že dřevo je ve velmi dobré kondici, takže jsme ho na Kosti zase mohli sestavit jen s drobnými úpravami," popsal Růžička.
Velká věž je vysoká 37 metrů. Říká se jí také Bílá, protože je z pískovcových bloků a když byla nová, tak prý bíle zářila do kraje. Je ale pokrytá krytinou z 50. let minulého století, kterou je nutno vyměnit. Některé trámy ve věži jsou však dokonce původní a pocházejí ze 14. století.
