Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ohrožení tetřívci tokají, ochránci Krkonoš vyjednali klid i u boudařů

  12:33aktualizováno  12:33
V Krkonoších právě začínají tokat ohrožení tetřívci obecní, jejichž počet stále klesá. Při posledním sčítání jich tu napočítali 116 samců. V době, kdy kohoutci zápolí o slepičku, potřebují absolutní klid. Ochránci přírody upozorňují, že rušit je mohou nejen zvědaví pozorovatelé, ale i zásobování hřebenových bud.

Tetřívek obecný | foto: Archiv Správy KRNAP

Tetřívci jsou silně ohrožený druh a v Krkonoších jich je čím dál méně. "Při sčítání krkonošských tetřívků v roce 2001 jsme zjistili 135 tokajících samců, v roce 2005 128 samců a v roce 2011 už jen 116 samců, tedy o 14 procent méně," uvedl Jiří Flousek, zoolog Správy KRNAP.

Tetřívek obecný

Latinsky Tetrao tetrix. Je jedním z nejvzácnějších druhů, který žije na území Krkonošského národního parku. Žije zde pouze 116 samců. Sčítají se tokající samci, neboť sčítat plaché a téměř "neviditelné" samice je podle ochránců přírody prakticky nemožné.

"Jsme si vědomi jedinečnosti této naší populace. Proto již řadu let podnikáme kroky k vytvoření vhodného prostředí pro jejich přežití," reagoval ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka.

Kromě toho, že rozvolňují přehoustlé mladé porosty, aby v nich tetřívek mohl hnízdit i tokat, vysazují břízu a jeřáb a obnovují původní vodní režim a komunikují také se správci chat.

"Navíc se snažíme s provozovateli objektů na hřebenech hor domluvit, aby průjezdy přes tokaniště směřovali do doby, kde tetřívky nebudou rušit," dodal ředitel Správy národního parku.

Tetřívci tokají například v oblasti Pančavské a Labské louky a mezi Výrovkou a Klínovými Boudami. S provozovatelem Labské i Luční boudy, který při zásobování přes obě lokality projíždí, se už ochránci domluvili, že budou jezdit pouze přes den od osmi do sedmnácti hodin.

Proč počet tetřívků neustále klesá? Hlavní důvody jsou tři:

1úbytek vhodných stanovišť

"Postupné zarůstání imisních holin snižuje plochu vhodných biotopů, ale tetřívkům v Krkonoších stále zbývá dostatek prostoru především v ledovcových karech a nad horní hranicí lesa, částečně i na výše položených lučních enklávách," vysvětlil zoolog Flousek.

2nárůst počtů jejich přirozených nepřátel

Do stále vyšších nadmořských výšek stoupají divoká prasata a rostou i jejich počty. Zvyšuje se také počet lišek, protože u nás už vymizela vzteklina a stavy lišek tak nesnižuje toto onemocnění. Lišky a prasata žerou na zemi hnízdícím tetřívkům vajíčka i kuřata.

3nadměrné rušení člověkem

"Přispívají k němu zejména zimní nelegální aktivity, například pohyb mimo vyhrazené turistické trasy, nebo skialpinismus a horolezení v ledovcových karech, kde tetřívci tráví spoustu času především v zimním období, protože tu nad sněhovou pokrývku často vyčnívají jehnědy a pupeny vrb a jeřábů, důležitá složka jejich potravy," upřesnil Flousek.

Krkonoše spolu s Krušnými horami jsou zřejmě poslední oblasti v České republice, o nichž se odborníci domnívají, že tu má tetřívek perspektivu zachování dlouhodobě udržitelných populací.

"Domnívám se, že v Krkonoších má tetřívek největší perspektivu na přežití, a troufnu si i tvrdit, že krkonošská populace je z výše uvedených důvodů klíčová pro jeho přežití v celé České republice," dodal Flousek.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.