Továrna Juta ve Dvoře Králové nad Labem

Továrna Juta ve Dvoře Králové nad Labem | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Textilkám v hradeckém kraji se daří, můžou za to trávníky a brokát

  • 0
Některé firmy v Královéhradeckém kraji drtí krize, a tak musí ve velkém propouštět. Jiné však hlásí rekordní zisky a jedou naplno. Záleží zejména na oboru, ve kterém firmy podnikají. Nejvíce se daří textilkám. Hitem té největší, Juty ve Dvoře Králové, jsou umělé fotbalové trávníky.

V Královéhradeckém kraji dominují dvě textilky: broumovská Veba a Juta ve Dvoře Králové nad Labem. Právě Juta je v Česku vůbec největší a letos očekává růst tržeb o 13 procent na rekordních 5,6 miliardy korun.

Růst Juty táhne program pro stavebnictví, například hydroizolační fólie a podstřešní membrány. Její výrobky jsou populární ve Velké Británii, Německu a Francii a její zisk by měl z loňských osmi milionů korun stoupnout na 180 až 190 milionů. Mimo EU se Juta letos zaměřila na získání nových odbytišť v Maroku, Číně, Kanadě, Malajsii a Íránu. Co však firmu trápí, je byrokracie spojená s vývozem do třetích zemí.

"Za každé kulaté razítko o potvrzení původu zboží musíme platit 520 korun a najezdit 80 kilometrů. Celkem jsme museli pro razítko do Hradce Králové sto čtyřicetkrát. Jak najdete nové trhy mimo EU, stát vás hned potrestá," komentuje situaci generální ředitel a vlastník Juty Jiří Hlavatý. Nové trhy lze v současné ekonomické recesi podle něj získat jen na úkor konkurence: především lepší kvalitou, servisem a cenou. Juta vyváží přes 80 procent produkce a nyní se hodlá více zaměřit na země Blízkého východu.

Veba vsadila na exotiku: západoafrický trh

Dobře se vede i broumovské textilce Veba. "Příští rok plánujeme mírný růst o sedm až osm procent. Brzy otevřeme nový tkalcovský sál, rozjíždíme novou technologii digitálního tisku a máme vykročeno na nové trhy," pochvaluje si generální ředitel Josef Novák.

Veba zaměstnává více než 1 200 lidí. V oděvním programu se orientuje na specifický produkt - takzvaný žakárský bavlněný brokát pro západoafrické trhy, další výrobní linií jsou tkaniny voálového typu a žakárské košiloviny.

Její konkurent ze Dvora dosáhl významného růstu i u umělých trávníků, které vyrábí od roku 2009. Jejich prodej se meziročně zvýšil o 40 procent hlavně díky exportu. "Prodejní tým v západní Evropě jsme posílili o čtyři zkušené manažery od konkurence. Úspěch měla nová kolekce trávníků pro fotbal," chlubí se Hlavatý. Vedle výrobků pro stavebnictví jsou nosnými programy Juty výrobky pro zemědělství a různé technické tkaniny a materiály.

Před krizí varuje i Škodovka

Jutě a Vebě mohou jiné firmy v kraji jen závidět. Hlavně společnosti závislé na situaci v automobilovém průmyslu mají hodně práce s tím, aby zvládly ustát celoevropský trend poklesu prodeje i výroby aut. "Ekonomika totiž není v dobré kondici. Firmy orientované na export jsou na zahraniční poptávce závislé, a pokud klesá, mají problémy," vysvětluje ředitel Krajského úřadu práce v Hradci Králové Martin Horák.

Vždyť třeba automobilka Škoda v Kvasinách dokonce varuje, že možná bude muset snížit výrobu. "Je možné, že v nejhorším případě stojíme před dlouhodobou recesí," řekl předseda představenstva Škoda Auto Winfried Vahland. A jsou tu i další, třeba náchodské družstvo Sněžka - dodavatel šitých dílů pro automobilový průmysl a koženou galanterii - propustí do tří měsíců 150 lidí.

Textilka Juta naopak investuje. Do nových výrobků letos dala asi 280 milionů korun, tedy zhruba o desetinu více než bylo v plánu. Největší investicí za 110 milionů korun byl stroj pro výrobu obalů ocelových svitků či membrán do stěn budov, další významné peníze dal podnik do nových skladů v závodech v Úpici a Adamově a do výroby trávníků. Aktuálně Juta zaměstnává dva tisíce lidí, což je meziročně o 50 více.

"Od 1. listopadu se plat u dělnických profesí zvýšil o tři procenta," uvádí ekonomická ředitelka Marie Čermáková. Loňský průměrný výdělek v Jutě činil 21 356 korun. Celkem má společnost 14 závodů, z nichž hned šest je ve Dvoře Králové.