Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Těžaři granátu se chtějí vrátit do Podkrkonoší pro 41 tun drahokamů

  18:31aktualizováno  18:31
Turnovský výrobce šperků chce v podkrkonošské Dolní Olešnici obnovit těžbu českých granátů, která tam skončila před sedmi lety. Povrchové lomy pro cenné minerály však potřebují povolení úřadů.

Známá sada ze zlata a českých granátů, která patřila Ulrice von Lewetzow. | foto: Repro Mostecké muzeum

Turnovské družstvo Granát plánuje návrat do Dolní Olešnice u Hostinného, kde už v minulosti cenné minerály pro výrobu šperků získávalo. Vyplývá to z dokumentů, které podnik zaslal úřadům kvůli posouzení vlivu záměru na životní prostředí. Zda a kdy se těžba znovu rozběhne, zatím není jasné.

Český granát

* je průhledný až průsvitný minerál krásné sytě červené barvy náležící do skupiny pyropů. Pro toto barevné podání je oblíben na celém světě. Je to drahokam drobných rozměrů (od 0,2 do 0,8 cm), ohnivé až krvavě červené barvy (zbarvený příměsí chrómu).

* Jeho název je odvozen z řeckého pyropos, pyr = oheň, ops = oko, nebo z latinského carbunculus = oharek uhlí, granatus = zrnkovitý, anglicky Bohemian garnet, německy böhmisches Granat, staročesky podle Klareta zrnakoč.

* Český granát má dle Mohsovy stupnice stupeň tvrdosti 7 až 7,5. Je výjimečně barevně stálý, odolává žáru i kyselinám.

Dobývání granátů v Dolní Olešnici skončilo v roce 2007, v následujících letech probíhala rekultivace povrchových lomů. Oficiálně byl dobývací prostor zrušen v roce 2012.

„Podkrkonoší je pro nás zajímavá lokalita, protože máme potvrzené, že se tu granáty nacházejí a lze je těžit,“ říká předseda představenstva družstva Miloslav Šorejs.

Podle geologického průzkumu, který si firma nechala zpracovat, v údolní nivě Kalenského potoka se nachází 41 tun šperkových pyropů. Vytěžit se dá zhruba polovina zásob v osmi lokalitách na celkové ploše devět hektarů.

„Jsme teprve na začátku. Netroufám si odhadnout, kdy v této lokalitě začneme těžit. Máme před sebou celou řadu administrativních záležitostí, které musíme splnit,“ dodává Šorejs.

Kromě kladného posudku EIA o vlivu záměru na životní prostředí družstvo mimo jiné potřebuje získat povolení k těžbě a v další fázi také odkoupit vytipované pozemky. Parcely vlastní zčásti soukromí majitelé, zčásti obec. Důležitou roli proto budou mít také zastupitelé.

„Nebudu se k tomu vyjadřovat. Není to záležitost letošního roku, bude o ní rozhodovat nové zastupitelstvo,“ nechtěla věc komentovat olešnická starostka Radoslava Cermanová.

Z dokumentů, které družstvo zaslalo úřadům, vyplývá, že by plánovaná těžba v Dolní Olešnici měla trvat do roku 2030. Ložisko budou vytěžovat povrchovým lomem do maximální hloubky 3,5 metru od povrchu stávajícího terénu. Odtěžené plochy se průběžně budou rekultivovat. Okolo by měly vzniknout protihlukové stěny.

Družstvo umělecké výroby Granát dodává originální české šperky už více než šedesát let. Nejvíce minerálů získává z dolů v Podsedicích na Litoměřicku. V Podkrkonoší podnik prováděl hornickou činnost mezi lety 1994 až 2007.

„V České republice je sedmapadesát míst, kde se české granáty vyskytují. Ne všude se však dají těžit a ne všude je zpracován průzkum,“ upozorňuje Miloslav Šorejs.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.