Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nižší hory dostaly méně peněz na běžkařské tratě, Krkonoše si polepšily

  9:15aktualizováno  9:15
Tratě pro běžkaře v Orlických horách i v podhůřích dostanou letos od kraje méně peněz na údržbu. Hejtmanství totiž argumentuje, že v nižších polohách méně sněží. Oproti tomu si polepšily Krkonoše. Kraj zaplatí nejvíc za stopy udržované v nadmořské výšce nad 800 metrů nad mořem.

Areál ve vrchlabské části Vejsplachy je jediný v regionu s umělým zasněžováním a osvětlením. | foto: Jiří Novák

Za kilometr stop ve dvou nižších pásmech platí kraj méně. Také už požaduje po všech provozovatelích, aby osadili rolby GPS, takže budou pod ustavičnou kontrolou.

Před dvěma lety ještě Orlické hory i Krkonoše čerpaly velmi podobnou částku, teď už je to docela podstatný rozdíl. Zatímco rolbaři v Orlických horách dostanou 660 tisíc korun, tedy o 90 tisíc méně než loni, ti v Krkonoších mají letos nárok na 900 tisíc.

„Nově vycházíme z výpočtu podle nadmořské výšky. Důvodem je, že ve vyšších partiích více sněží a udržování tratí je tam náročnější,“ řekl mluvčí kraje Michal Friček.

V celých Orlických horách, které přesahují do sousedního Pardubického kraje, se upravuje kolem 250 kilometrů tratí a lyžaři mohou využít i stopy v sousedním Polsku. Běžecké tratě jsou však ztrátovým podnikem, podílejí se na nich skiareály, obce i tělovýchovné jednoty.

„My bychom vůbec přivítali, kdyby dotace na údržbu běžeckých tratí byla vyšší, protože nepokrývá náklady. Pokud v zimě víc chumelí, musí se trasy projíždět dvakrát v týdnu a někdy i víckrát,“ poznamenala předsedkyně dobrovolného svazku obcí Region Orlické hory a starostka Deštného Alena Křížová.

Podle starostů je potíž vyúčtovat peníze

Po minulé sezoně obce tlačily na kraj, aby dotaci zvedl. Zástupci hejtmanství však oponovali, že některé obce peníze ani nevyčerpaly. Pak přišli se změnou kritérií.

„Když je pořádná zima a musíme tratě častěji projíždět, dotace pokrývá skutečné náklady jen z jedné třetiny. Doufám ale, že letošní zima bude dobrá. Naše rolba se právě chystá vyjet, už teď jsme projížděli 88 kilometrů po našem území a dvanáct v Polsku v oblasti Královského lesa. Jsme ale rádi za každý příspěvek, některé kraje ho vůbec nemají. Také GPS beru jako dobrou věc, je to zároveň služba lyžařům, kteří vidí projeté úseky na webu, a je to i kontrola pro kraj a příjemce dotací,“ mínil starosta Orlického Záhoří Vojtěch Špinler. Zdejší obec patří k nejvýš položeným, ale příspěvek se i jí snížil.

Obce garantují úpravu tratí, o kterou se starají provozovatelé vleků nebo místní firmy. Podle starostů je však potíž vůbec vyúčtovat peníze, protože rolbařům se platí za takzvané motohodiny, zatímco pro kraj se částka převádí na kilometry.

Dotace kraje na údržbu běžeckých tratí

  • Obec Olešnice v O.h. - tratě v západní části hor - 98 tis. (110 tis.)
  • Ski Skuhrov nad Bělou - areál -30 tis. (60 tis.)
  • Sport Profi Deštné - centrální část Orlických hor - 145 tis. (156 tis.)
  • S. O. M. - tratě v okolí Orlického Záhoří - 225 tis. (253 tis.)
  • Město Rokytnice v O.h. - tratě v okolí - 163 tis. (174 tis.)
  • Město Trutnov - běžecké tratě v okolí - 35 tis. (75 tis.)
  • Obec Malá Úpa - běžecké tratě v okolí - 65 tis. (68 tis.)
  • Svazek obcí Horní Labe - pod Černou horou - 170 tis. (105 tis.)
  • Krkonoše - svazek měst a obcí, královéhradecká část hor - 630 tis. (514 tis.)
  • TJ Jiskra Dolní Brusnice - tratě v okolí Zvičiny - 38 tis (27 tis.)
  • Branka o.p.s. - tratě Kladským pomezím - 192 tis. (257 tis.) Celkem: 1,79 mil. (1,8 mil. Kč)

Pozn.: první číslo platí pro rok 2016, v závorce porovnání s rokem 2015.

„My vidíme, jak udržovatelé stop vykazují náklady, a říkáme, že by se to mělo počítat podle najetých motohodin. Terén je jiný v tisíci metrech nad mořem a jiný v 600 metrech. Kraj trvá na kilometrech, ale podle nás to neodpovídá skutečnosti. Když napadne sníh, rolba se věnuje jednomu úseku třeba deset motohodin, ale na udržování jí stačí například šest motohodin,“ uvedl starosta Rokytnice v Orlických horách Petr Hudousek.

„Tady je to v jiném gardu, než jsou Krkonoše“

Ještě víc rozčarovaní jsou na Náchodsku a v Jestřebích horách.

„Nadmořská výška je jeden z ukazatelů, ale jakmile napadne sníh i tady, my se s tratěmi mazlíme, aby sem lidé přijeli. Dostali jsme je do širokého povědomí a peníze pak jdou ve větší míře jinam. U nás je to přitom často na bázi dobrovolnosti, skútry a rolby patří soukromým majitelům a ti jsou rádi, že jim něco přispějeme. Vše soustřeďujeme na víkendy a pro širokou veřejnost, ne na závodní lyžaře. Tady je to v jiném gardu, než jsou Krkonoše,“ řekl starosta Rtyně v Podkrkonoší Zdeněk Špringr, který koordinuje úpravu běžeckých tratí v Jestřebích horách a v Kladském pomezí.

Běžecké tratě v Krkonoších jsou však mnohem rozsáhlejší, upravuje se tam na 570 kilometrů stop. Tamní střediska a obce vyčíslují, že za to platí v souhrnu přes čtyři miliony korun, zatímco v Orlických horách jsou to jen necelé dva miliony.

Krkonošské obce by chtěly dosáhnout dlouhodobé podpory od ministerstva školství a dožadují se také zákona o cestovním ruchu. Velké krkonošské skiareály totiž nechtějí doplácet na běžecké tratě, které jsou vlastně veřejnou službou. Sami běžkaři by také k úpravě tratí v Orlických horách mohli přispět, pokud si koupí takzvanou běžkolepku.

Samolepky jsou v částce 50, 100 a 200 korun, jejich nákupem lidé vyjadřují spokojenost. Podle samosprávy je však zatím výtěžek ze samolepek spíš symbolický. Začátek sezony si však běžkaři rozhodně chválí.

„Excelentní podmínky, jaké snad za poslední tři zimy ani nebyly. Z Haničky Pod Homoli jsou bunkrovky projeté rolbou, dále směrem Pod Jelenku jen od lyžařů. Říčkováci se vytáhli, díky!“ podělil se jeden z běžkařů na webu Kam za sněhem.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.