Hlavní rozdíl je v tom, že supermaketové rajče bylo většinou ještě zazelena utrženo před několika dny na druhém konci Evropy.
"Zelenina, která k nám putuje přes půl světa, většinou dozrává ve skladech a tam už nezíská ty správné chuťové vlastnosti," říká Kristián Burda, který se zabývá dodávkou zeleniny přímo od místních zemědělců.
Oblíbený hradecký trh se kvůli stavbě obchodního centra Atrium musel z místa před bývalým obchodním domem Prior, kde stával léta, uklidit stranou na náměstí 28. října. Soukromí pěstitelé ale o klientelu nepřišli. Lidé se pro čerstvé pochoutky rychle naučili chodit i na nové místo.
Zelenina z marketů v polévce tak nechutná
Především starší lidé často jedou do města jen kvůli nákupu čerstvé zeleniny a ovoce. "V těch marketech se nedá sehnat kloudná zelenina na polévku, proto musím sem. A třeba české meruňky jsou sice menší a ne tak hezké jako ty cizí, jsou ale mnohem sladší," říká asi osmdesátiletá žena, která na trhu nakupuje skoro denně.
Většina pěstitelů se shoduje, že mají stálou klientelu, která chodí pravidelně. Že by ale trh byl jen přežitkem starší generace, není pravda.
"Chodí k nám pořád ti samí lidé, mladí i staří, hodně i maminky s dětmi," říká Martin Fof, který zeleninu na hradeckém trhu prodává už 14 let a má pořád plno.
|
Královéhradecké tržiště najdou zájemci na náměstí 28. října. |
Každý večer zeleninu sklidí a naloží a brzy ráno ji odveze do Hradce Králové. "Než se zelenina dostane na pult v supermarketech, trvá to minimálně týden," vysvětluje Fof jeden z hlavních rozdílů mezi zeleninou jeho a tou dováženou.
Dalším kladem nákupu ovoce a zeleniny přímo od pěstitelů je podle Burdy fakt, že plodiny nejsou anonymní. "Když něco není ono, můžete to přímo tomu člověku na trhu říct. Na obale salátu ze supermarketu si ale jen přečtete, že je ze Španělska, maximálně název družstva," říká.
Plodiny od soukromníků v sobě mají také méně chemie, protože se ke konzumentům dostanou mnohem dříve a není nutné je "udržovat naživu" tak dlouho jako ty, které k nám putují z jižní Evropy nebo Afriky.
Na biokvalitu ale Fof nevěří: "Samozřejmě v naší zelenině není tolik chemikálií, ale bio je blbost. Stačí se jen podívat, co všechno je v ovzduší a padá nám na zem," směje se pěstitel.
Najdou se i šejdíři se zbožím z velkoobchodu
Avšak i na trhu, kde by každý očekával jen plodiny soukromých zemědělců nebo přebytky malých zahrádkářů, se najdou prodejci, kteří jen prodávají to, co nakoupili ve velkoobchodech.
"Je tady pár lidí, co opravdu přinesou zeleninu, kterou sami vypěstují, ale jsou tady i překupníci a ti by se měli stydět. Těm lidem, kteří sem vozí poctivou zeleninu a ovoce, by měli ruce líbat a udělat jim lepší podmínky," říká Jaroslava Trávníčková, jež chodí nakupovat skoro denně.
Václav Komárek, který spolu s dcerou prodává brambory, cibuli a česnek, jí přitakává. "Prodáváme jenom to, co vypěstujeme. Takže i vím, co prodávám," říká soukromník, jehož svázaný česnek se s tím supermarketovým nedá srovnat po estetické ani chuťové stránce.
Trávníčková v supermarketech skoro nenakupuje. "Někdy tam mají slušné brambory, ale jak to mají strojově sbírané, je to pomlácené a přepráškované," říká žena, která chodí brambory nakupovat jenom ke Komárkovi.
Kromě zemědělců lidé vyhledávají i prodejce okrasných květin. "Když chci koupit muškát na hřbitov, vždycky nějaký slušný seženu," říká jedna z nakupujících.
