Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

U silnic v Hradeckém kraji ubylo tisíce stromů, ekologům to vadí

  • 0
Skoro sedm tisíc stromů ubylo za pět let kolem silnic druhé a třetí třídy v Královéhradeckém kraji. Poměr kácení a výsadby je v něm z celé republiky vůbec nejhorší. Odborníci tvrdí, že stromy k silnicím patří, třeba v zimě brání před sněhovými jazyky. V jiných krajích řeší výsadbu lépe.

V období let 2009 až 2013 za 7 501 pokácených stromů kolem cest kraj vysadil jen 510 nových. Vyplývá to z údajů, které silničáři poskytli ekologické organizaci Arnika, jež zkoumala období až od roku 2003. Krajská Správa a údržba silnic (SÚS) však disponuje jen daty od roku 2009.

Další stromy pravděpodobně padly podél silnic první třídy, jež jsou ve správě Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), těch se však přehled netýkal.

Více než desetinásobná převaha pokácených stromů je pozoruhodná, vždyť například ve Středočeském a Moravskoslezském kraji naopak převažuje výsadba.

„Jsem přesvědčen, že stromy k silnicím patří, musí se však udržovat v řádném stavu. Pokud je tomu naopak, opravdu nezbývá nic jiného, než je z bezpečnostních důvodů vykácet, musí se však za ně vysazovat nové. Bohužel s výjimkou regenerace lipové aleje mezi Opočnem a Dobruškou neznám jiný příklad, kde by došlo k nápravě,“ kritizuje silničáře Adam Záruba, hradecký zastupitel a předseda organizace Orlice při Českém svazu ochránců přírody.

Na silnicích, u kterých nejsou stromy, jsou v zimě problémy

„Stromy by se daly vysazovat dál od silnice, tam už ale narážíme na majetkové problémy. Pozemky jsou často v soukromém vlastnictví nebo ve vlastnictví státu a vyjednávání o takové výsadbě by bylo pro správu a údržbu silnic problematické,“ namítá mluvčí hejtmanství Martina Götzová.

Podle Arniky by byla ideální výsadba na místech původních stromů, ale pokud tomu brání bezpečnostní předpisy, je možné hledat vhodné pozemky i mimo komunikací.

„Nelze samozřejmě jen tak vysázet stromy na soukromém majetku, s vlastníky je možné vyjednat souhlas, případně najít plochy na pozemcích obce, okolních obcí, kraje nebo státu,“ nabízí řešení mluvčí Arniky Vratislav Vozník a upozorňuje, že za deset let jen podél silnic druhé a třetí třídy v Česku zmizelo 166 tisíc stromů, zatímco vysazeno jich bylo necelých sto tisíc.

Vykácené a vysazené stromy v letech 2003–13

kraj:  vykácené / vysazené

Středočeský: 32 594 / 33 877
Moravskoslezský. 5 470 / 5 984
Jihomoravský: 15 490 / 14 574
Pardubický: 14 462 / 11 246
Vysočina: 10 806 / 7 124
Zlínský: 11 768 / 8 174
Olomoucký: 8 870 / 3 991
Ústecký: 5 872 / 2 547
Jihočeský: 23 319 / 7 192
Plzeňský: 20 123 / 2 897
Karlovarský: 7 600 / 984
Liberecký: 2 296 / 170
Hradecký: 7 501 / 510
Celkem: 166 171 / 98 267

Pozn.: Královéhradecký, Liberecký kraj a Vysočina dodaly nekompletní údaje. V Královéhradeckém kraji jsou z let 2009–2013. 

Přehled se týká jen stromů u krajských silnic druhé a třetí třídy, silnice rychlostní, první třídy a dálnice spravuje ŘSD. Jestliže SÚS uvedly náhradní výsadbu, neznamená to, že vždy byla podél silnic.

„Všech 166 tisíc stromů, které byly v letech 2003 až 2013 vykáceny, by mohlo oboustranně lemovat cestu z Prahy do Istanbulu.“

Úřad v Hradci by si měl vzít příklad z Vysočiny

Je prokázáno, že na silnicích, u kterých nejsou stromy, dělají v zimě problémy sněhové jazyky, řidiči se potýkají s bočním větrem a v nepříznivých podmínkách jen s obtížemi předvídají směr cesty.

Za pozitivní protipól Královéhradeckého kraje považuje Arnika Vysočinu, kde tamní správa a údržba silnic úspěšně žádá o evropské dotace a díky nim ošetřuje historické aleje. Stejným způsobem se prý daří vracet stromy k silnicím rovněž v Pardubickém a Moravskoslezském kraji.

„Já si však nevybavuji, že by v okolí Hradce Králové došlo k nové výsadbě. Někdy stačí i málo, například zapěstovat náletovou zeleň, což se však také nedělá. Je to spíš naopak: takzvané prořezy jsou leckdy naprosto neodborné,“ dodává ekolog Záruba.