Královéhradecký kraj od roku 2008 vyplácí prospěchová stipendia snaživým žákům v dvaadvaceti oborech, o které dlouhodobě není zájem. Zachraňuje tím stavební a technické obory, příspěvky však už pobírají i budoucí zahradníci, řezníci či lesníci.
Kraj učňům každoročně vyplatí něco málo přes pět milionů korun, koncem loňského roku si proto radní zadali vypracování studie, která měla zjistit, zdali šlo o dobře vynaložené peníze. Výsledky podle radní pro školství Táni Šormové ukázaly, že zavedení stipendií pomohlo zastavit drtivý pokles zájemců o učební obory.
„Nebylo vůbec jednoduché se dopracovat k relevantním závěrům, protože nemáme zpětnou vazbu, jak děti po absolvování pokračují v kariéře. Ale z mého pohledu díky stipendiím není pokles žáků, který je kvůli demografické křivce všeobecný, tak razantní. Věřím, že kdybychom neměli stipendia, byl by pokles žáků v těchto oborech mnohem vyšší,“ říká Šormová.
Byť počet žáků v učebních oborech už od roku 2008 klesá, neboť dorůstají slabší ročníky, na některých oborech se školám daří počet zájemců dokonce zvedat.
„Některé díky stipendiím i narůstají, například strojní mechanik. Lehký nárůst je u obráběčů kovů či elektrikářů,“ vyjmenovává radní.
Rada schválila stipendijní podporu v roce 2008 a tehdy stipendium dostali úspěšní učni oborů strojních, elektrotechnických a stavebních. Samozřejmě pouze, když splní podmínky dobré docházky a prospěchu.
„V těchto třech oborech se už před osmi lety ukázalo, že na povrch vyplouvá problém s nedostatkem žáků a následně i s nedostatkem zaměstnanců v těchto odvětvích,“ říká Šormová.
Stipendium bude dobrou motivací
Z původních jedenácti oborů jich nyní kraj podporuje 22, postupně však přibyly i obory zemědělské či potravinářský obor řezník-uzenář, jehož absolventi začínají na trhu práce citelně chybět.
Od letošního září pak budou krajskou podporu dostávat i učni oboru lesní mechanizátor na trutnovské lesnické akademii.
„Našim žákům určitě pomohou, protože někteří z nich jsou ze sociálně slabších rodin, stipendium tak pro ně bude dobrou motivací,“ uvedl již na konci loňského roku ředitel České lesnické akademie Jan Korbelář.
Finanční podporu svých žáků, kteří mají snahu být při studiu dobří, si však pochvalují i jiné školy. A to nejen proto, že stipendia zvyšují zájem deváťáků o vybrané obory.
„Zájem o zahradnické obory mezi dětmi všeobecně opadá, takže si myslím, že stipendia mohou trochu pomoci. U nás však mají ještě jeden viditelný efekt, že se nám snížila absence žáků. Tady efekt stipendií určitě vidíme,“ říká Ludmila Šulcová, zástupkyně ředitelky Střední školy zahradnické v Kopidlně.
Na krajskou finanční podporu totiž nemá právo každý učeň. Pro její získání musí mít dobrou školní docházku a roli hraje také prospěch. Učeň v prvním ročníku si přijde na tři sta korun měsíčně. Každým rokem studia odměna roste, ve třetím ročníku škola učni vyplatí pět set korun měsíčně.
Lze si přilepšit i dobrou známkou z odborného výcviku. Prvákovi jednička vydělá tisícovku, třeťák dostane tři tisíce. Za dvojku dostanou polovinu. Do budoucna je možné, že k nyní podporovaným oborům přibudou další, a to zejména textilní.
„Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu nás vyzvala k přemýšlení o zařazení textilních oborů,“ říká Šormová.
Kraj pro letošní rok na příspěvky učňům vyčlenil 7,5 milionů korun. Běžně však na stipendiích za rok rozdá zhruba o dva miliony méně.
Někteří učni si však mohou přilepšit i příspěvky od jednotlivých firem, které krajská učiliště podporují.
„Mám informace, že řada škol má stipendijní podporu od firem. Další zaměstnavatelé jim pak nabízejí praxe na svých pracovištích, což je významný počin, který pomůže nejen učni, ale ve výsledku i zaměstnavateli, který může do budoucna získat dobrého zaměstnance,“ pochvaluje si radní.
Často se stává, že student, který ve firmě absolvuje praxi, si tam vytvoří vazby, ví, na čem pracuje a jaká může být jeho budoucnost.
