Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Umělý sníh horám škodí, varuje expert. Extremismus, oponují vlekaři

  9:37aktualizováno  9:37
Umělé zasněžování sjezdovek škodí. Tvrdí to aspoň Josef Fuksa z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka v Praze. Skiareály vsadily na umělý sníh vzhledem k mizerným zimám a ročně tak odsají z potoků a řek miliony litrů vody. Vlekaři kritiku odmítají.

Například v Krkonoších se uměle zasněžuje tolik sjezdovek, že se roční spotřeba vody na výrobu umělého sněhu rovná roční spotřebě třináctitisícového města, třeba Vrchlabí.

S oteplováním a se stále suššími roky to může brzy vyvolat problémy, a dokonce konflikty. Na jedné straně stojí byznys kolem zimních sportů a rekreace, který táhne ekonomiky většiny krkonošských středisek, a na druhé křehký ekosystém hor.

Fotogalerie

„V Krkonoších je registrováno 672 hektarů sjezdových tratí a velmi hrubým odhadem jsou zasněžovány asi tři čtvrtiny z nich. Samozřejmě, že nás to znepokojuje. Snažíme se alespoň v mezích možností apelovat na provozovatele, aby si budovali retenční nádrže, které si napustí v létě, když jsou přívalové deště a vody je přebytek. Po naší intervenci je zbudovali třeba v Pasekách a na Černé hoře,“ říká mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný.

Správa není tím, kdo odběry vody pro umělé zasněžování povoluje. Stanovuje však podmínky k žádostem, jako jsou minimální průtoky v tocích nebo nepoužívání příměsí při výrobě sněhu.

„Připadá mi, že lidem přestává být jedno, jaký to může mít vliv na přírodu,“ podotýká k umělému zasněžování Josef Fuksa z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka v Praze.

Podle odborníků nemá umělé zasněžování nežádoucí vliv zdaleka jen na hydrologii.

Umělé zasněžování

První systematické zasněžování je známo z roku 1952 v USA, šlo o prosté sprejování čistou vodou. Časem se vyvinuly různé typy vodních děl, které snižují teplotu emitované vody či mlhy a umožňují výrobu sněhu i při teplotách blízko pod nulou a při vyšší vlhkosti vzduchu.

Zásadní zlom přineslo použití aditiv do sprejované vody. V poslední době jsou zprávy o úspěšném zavádění strojů firmy IDE na principu vakuového vymrzání vody. Ohlašuje revoluční výrobu za jakékoliv vnější teploty, bez příměsí a s minimální spotřebou energie.

Na rozdíl od sněhové vločky, která krystalizuje od středu, tvoří umělý sníh spíše kuličky, které mrznou od povrchu dovnitř.

Zdroj: Josef K. Fuksa: Umělé zasněžování - vliv na vodní toky a ekosystémy

„Dopady na krajinu spočívají v prodloužení zimní sezony a změně teplotních poměrů na povrchu přezimujících porostů, což představuje v horských ekosystémech významné ovlivnění zasažených ploch, které vede k nedostatečné regeneraci porostu nebo změnám druhového složení,“ popisuje Fuksa v analýze Umělé zasněžování - vliv na vodní toky a ekosystémy, kterou koncem ledna zveřejnil na klimatické konferenci v Liberci.

„Dopady na vodní režim toků začínají u vysokých odběrů vody a projevují se i na hydrologické bilanci velkých řek. Další problém je znečištění při výrobě umělého sněhu a provozu tratí, které na konci sezony také přichází do vodních toků,“ píše ve své analýze Fuksa.

Upozorňuje i na vliv provozu sjezdovek na zvěř, která kvůli reprodukované hudbě a nočnímu lyžování pod silnými světly ztrácí klid.

Podle provozovatelů to jsou extremistické názory

Proti podobným názorům ostře vystupuje většina majitelů a provozovatelů sjezdovek.

„Jsou to extrémistické názory. Co se týče vlivu na přírodu, nemyslím si, že by se v této oblasti dělo něco zvláštního,“ oponuje ředitel Asociace horských středisek v České republice Libor Knot.

Je přesvědčen, že umělé zasněžování přináší více pozitiv. „Vezměte si cestovní ruch v pohraničních regionech, kde je většina středisek a kde se nic jiného dělat nedá. I vyhlášená střediska typu Pece pod Sněžkou si mimo sezonu nežijí nějak zvlášť dobře, většinou se vylidňují, není tam práce,“ pokračuje Knot.

Areály získávají vodu potřebnou k výrobě umělého sněhu pouze z potoků a řek, nic za ni neplatí a odběry podléhají konkrétním pravidlům. Musí mít povolení k čerpání vody nebo musí dodržovat limity spotřeby. Proto vlekaři odmítají, že by krajinu o vodu připravovali.

„Bereme povrchovou vodu a odběr máme přesně regulovaný podle vodohospodářského úřadu, který na každé odběrné místo musí vydat rozhodnutí a stanovit zbytkový průtok. My vodu nespotřebováváme, ale zadržujeme ji v krajině. Na jaře odteče zpět, nejde o nic kontroverzního,“ tvrdí Knot.

Spotřeba se těžko kontroluje

Fuksa upozorňuje, že kontrola není ideální. Skutečná spotřeba totiž podle něho závisí na počasí a ve většině případů je nekontrolovatelná.

„Povolené celkové limity spotřeby pro jednotlivé sjezdovky se pohybují do výše jednoho ročního srážkového úhrnu, který však dopadne na zasněžovanou plochu od prosince do března či dubna. A tady začíná problém. Voda se odebírá z místních vodotečí, které tím přicházejí o podstatnou část průtoku, což musí mít zničující následky pro ekosystém. V zimě, zejména beze srážek, je totiž sucho, takže přezimující organizmy v potoce vymrznou,“ popisuje Fuksa.

Zásoba se má dělat na dobu sucha, ne tání, říká Fuksa

Jedním z největších hráčů v rekreačních zimních sportech v Krkonoších je společnost Mega Plus, která se ve SkiResortu Černá hora - Pec stará o 41 kilometrů sjezdovek, z toho má zasněžováním vybaveno 30 kilometrů. Díky tomu se třeba na sjezdovce Anděl lyžuje už od 27. listopadu.

„K zasněžování využíváme vodu povrchovou, z horských potoků či řek. Vodu tedy nespotřebováváme, naopak po určitou dobu ji zadržujeme v krajině v podobě sněhu a díky postupnému odtávání částečně napomáháme k obnově podzemních vod,“ říká mluvčí společnosti Mega Plus Zina Plchová.

Společnost začala využívat jako zdroj vody pro zasněžování i retenční nádrže, což vítá hlavně KRNAP.

„Nádrže se plní na podzim a v zimním období, kdy je vody přebytek. Navíc jsou i zásobárnou vody pro hasiče či pro rybolov pstruhů,“ dodává Plchová.

V příštích osmi letech chce společnost Mega Plus za využití lesních cest, svážnic a několika nových vleků propojit pět areálů v jedno superstředisko se 70 kilometry sjezdovek a lyžařských cest. Do projektu chce nalít miliardu korun, hlavně do modernizace (více čtěte zde).

„Podobně velké projekty jsou za současného stavu velikým podnikatelským rizikem. Existuje studie OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj - pozn. red.), která nedoporučuje v Evropě půjčovat peníze na lyžařské areály pod šestnáct set metrů nad mořem,“ říká k tomu Fuksa.

Sám není ochotný přistoupit ani na argument, že umělým zasněžováním se vytváří zásoba vody pro období sucha.

„Zásoba je něco, co můžeme použít, když potřebujeme. Tady odebereme vodu, která již jednou skončila ve vodním toku, vyčerpáme ji do výšky a znovu rozprášíme po krajině. Část se vypaří a zbytek se skutečně vrátí do toku, ale jen o něco později - při prodlouženém tání sněhu, tedy ne v dobách sucha. Pokud se k přípravě umělého sněhu používají příměsi, lze je klasifikovat jen jako znečištění,“ dodává Fuksa.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jednaosmdesátiletá Doris Krausse z Trutnova se narodila v lednu 1936 v Liberci...
Příděl potravin? Jen když jsme šli na sovětský film, vzpomíná pamětnice

Jednaosmdesátiletá Doris Krausse z Trutnova se narodila v lednu 1936 v Liberci do rodiny válečného veterána, k její smůle s německým příjmením. Do pokojného...  celý článek

Jan Kučera se synem Matějem z Miletína na Jičínsku.
Zvládneme to, říká otec fotbalisty s leukémií. Hledají dárce kostní dřeně

Jsme dva chlapi, a ti se nevzdávají, říká otec mladého fotbalisty, jemuž loni diagnostikovali leukémii. Hledání vhodného dárce kostní dřeně pro svého nemocného...  celý článek

Unikátní výrobna řas v Mostku na Trutnovsku.
Světově unikátní továrna v Podkrkonoší pěstuje řasy v bioreaktorech

V areálu bývalé podkrkonošské textilky v Mostku funguje unikátní hi-tech závod, kde pěstují sladkovodní řasy. Mikroorganismy 24 hodin denně cirkulují v...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.