Tak vypadá cyklostezka na česko-polské hranici u Nowého Siodła. Poláci mají asfaltku, dál do Vižňova se jede po štěrku. Asfaltový povrch vznikne až během roku 2015. | foto: Štěpánka Tůmová

Cyklostezka u hranic se rozpadla, unie dá druhou dotaci. Místní nechápou

  • 10
Neznalec by myslel, že je to obyčejná polní cesta s šotolinou. Jenže cesta mezi loukami a poli u Vižňova nedaleko Meziměstí na Náchodsku se stavěla přímo jako cyklostezka za víc než pět milionů korun. Její povrch z minerálního betonu se však do dvou let rozpadl, proto ho letos překryjí asfaltem. Místním nejde na rozum, proč se asfaltka nemohla zrodit hned.

„Připadá mi to jako dvojí práce a bude to stát i kupu peněz navíc. Možná někdo nedostal úplatek,“ myslí si Zdeněk Mach z Vižňova. Jezdí na horském kole, takže mu stezka s horším povrchem nijak nevadí, jako modelář ji využíval i jako startovací plochu.

Asfaltovou cyklostezku si vystavěli hned za hranicí Poláci, na české straně však vzniklo 1 200 metrů cyklostezky s mechanicky zpevněným kamenivem neboli minerálním betonem.

Až navazujících 300 metrů se stavělo s asfaltem, a to kvůli majitelům zemědělských pozemků. Loni otevřený úsek od Vižňova do Starostína vznikl rovnou jako asfaltka.

Město sáhlo po minerálním betonu, protože ochranáři na počátku žádali jiný povrch než asfaltový. „Byť se nám to nelíbilo, respektovali jsme to,“ tvrdí místostarosta Meziměstí Pavel Hečko.

Asfalt kvůli inlinerům? To tedy ne

Podle ochranářů asfaltky negativně ovlivňují krajinu. „Není nutné penetrovat asfaltem všechny účelové zemědělské cesty v krajině, protože to ovlivňuje průtok vody a fragmentuje krajinu. Snažíme se, aby k tomu docházelo jen na páteřních cestách, které zatěžuje zemědělská technika,“ vysvětluje vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko Hana Heinzelová. 

Podle ní má asfalt smysl i tam, kde cyklostezka slouží k odvedení cyklistů z frekventovaných silnic a je potřeba ji udržovat i v nepříznivých ročních obdobích. Jenže to není případ Vižňova, kam lidé vyrazí na vyjížďku mezi poli. Přitom postupně vzniká asfaltový okruh po polské a české straně, na jeho hotové úseky se už sjíždějí bruslaři na inlinech i cyklisté. 

„Nikdo mě nepřesvědčí, že by rekreační stezky měly být asfaltové kvůli tomu, aby na nich mohli jezdit inlineři. Cyklostezky jsou záminkou k získávání dotací, jinak by totiž komunikaci sloužící zemědělské prvovýrobě musel udržovat sám vlastník. Buď tedy jde o zemědělskou účelovou komunikaci, a ta stačí štěrková s penetrací zatáček a nájezdů, nebo o rekreační cyklostezku, která stačí z minerálního betonu, protože ji nemá co rozjezdit,“ namítá vedoucí ochranářů. 

Vedení meziměstské radnice tvrdí, že původní cyklostezka vylepšila historické polní cesty, které byly rozježděné od zemědělců.

„Nikomu nevadilo, dokud na cestě byly půlmetrové koleje a nedalo se tam jezdit ani chodit. Rozhodli jsme se jít moderní cestou cyklostezek. Když jsme cestu dali do určitého stavu, zvedla se vlna nevole hlavně od občanů Vižňova, že to takto nechtějí. Nikde není řečeno, že cyklostezka musí být asfaltová, existují i ty s jiným povrchem, ale v povědomí obyvatel převážilo, že cyklostezka má být z asfaltu,“ říká místostarosta. 

Cyklostezka má být z asfaltu

Protože cestu využívají k přístupu na pozemky zemědělci, konstrukční i povrchová vrstva se musela dělat na vyšší zátěž. Mechanicky zpevněné kamenivo se však ve vižňovských podmínkách kvůli klimatu neosvědčilo.

Cyklostezka u Meziměstí

  • Koncem roku 2011 Meziměstí dokončilo 1,5kilometrový úsek cyklostezky od hraničního přechodu Nowe Siodło ke kostelu svaté Anny ve Vižňově, z toho 300 metrů je asfaltových, zbytek je z minerálního betonu, stavba přišla s dotací na 5,8 milionu korun. Za další dotaci 2,5 milionu město během roku 2015 pořídí asfaltový povrch. 
  • Na konci roku 2014 Meziměstí otevřelo navazujících 1,7 kilometru asfaltové cyklostezky mezi Vižňovem a Starostínem, dílo vyšlo s dotací na víc než 9,5 milionu korun.

Místostarosta připouští, že bylo dost těžké získat další dotaci pro nový povrch již hotové stezky. 

„Cesta se dá používat, jezdí se po ní, jen nemá hladký povrch pro cyklisty. Nejde o předělávku, jde o další povrch. My jsme řešili přeshraniční spolupráci s Mieroszówem ve čtyřech etapách, úsek mezi Vižňovem a hranicí byl druhou etapou a čtvrtá etapa je doplněním projektu o kvalitnější povrch, tedy o asfaltový,“ vysvětluje Pavel Hečko přísun další dotace 2,5 milionu korun, na níž se 85 procenty podílí Evropská unie, pěti procenty stát a deseti obec.

Cyklostezka mezi Vižňovem a polským Nowým Siodłem má však i další dopad. Automobilisté si ji vyhlédli jako zkratku.

„Jezdí tu Poláci, ale i místní. Nevím, proč by na hranici nemohla být zábrana,“ diví se obyvatel Zdeněk Mach. Červenobílé sloupky leží na cestě sklopené, podle místostarosty tam bývají utržené kladky. Je na policii, aby řidiče ohlídala.

Na asfaltku se Vižňovští těší. „Bydlíme tu teprve od října a cyklostezka pomůže vesnici i nám jako hospodským. Přes zimu k nám chodilo jen pár místních, ale v sezoně to snad bude lepší. Jsme na konci cyklostezky, hned vedle najdou turisté kostel a geopark,“ říká Valerie Jágrová, která opustila Hradec Králové, dává s rodinou dohromady starý statek ve Vižňově a pronajala si tam hospodu.