Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Barokní perly hnijí. Kostelům pomohou experti, snad i norské fondy

  8:00aktualizováno  8:00
Unikátní broumovská skupina kostelů má naději na záchranu. Jen nejnutnější opravy tří skvostů mají stát až 25 milionů, farnost proto žádá o dotaci. Pokud uspěje, v Heřmánkovicích, Ruprechticích a Vižňově bude hotovo do roku 2016.

Chátrající kostel sv. Markéty v Šonově na Broumovsku. | foto: Jan ZálišMF DNES

Zatéká do nich, jejich krovy buď hnijí, anebo se do nich pustil dřevokazný hmyz, není poznat, jakou barvu měly jejich fasády původně, a pořádnou ránu jim uštědřily také socialistické "opravy". Na rozdíl od severních Čech ale barokní skvosty na Broumovsku stále ještě stojí.

Návštěvníci letního hudebního festivalu "Za poklady Broumovska" jim na dobrovolném vstupném přispěli 163 tisíc korun, další peníze vynesla sbírka či sponzoři.

Fotogalerie

Teď trojici barokních kostelů svitla další naděje. Pokud na ně farnost získá dotaci z norských fondů, může za ně napravit nejhorší havárie – hlavně vyspraví střechy a odvodní je. Farnost už oslovila špičkový ateliér architekta Václava Girsy, který v posledních letech posbíral řadu evropských cen.

Ten už prozkoumal stav kostelů v Heřmánkovicích, Ruprechticích a Vižňově od Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů. Architekt nyní představil své závěry, do památek chce zasahovat co nejméně.

"Jsou to objekty s vysokou uměleckou i architektonickou hodnotou. Kostely jsou celkově zchátralé, zatéká do nich a opadávají fasády, ale cenná je jejich původnost a celistvost, včetně nástěnné výzdoby. Jsou také nedotčené nevhodnými technologiemi," hodnotil kostely Václav Girsa.

Ocenil, že zůstaly stát na rozdíl třeba od severních Čech, kde desítky kostelů podlehly odstřelům nebo přišly o mobiliář.

Heřmánkovický kostel Všech svatých z let 1722 až 1723 má sice opravenou střechu, ale zchátralé omítky. Odborníci v něm nalezli celou řadu původních detailů – kamenná ostění, okenní vitráže, dveře i kruhová okénka, která se zřejmě pro skupinu kostelů vyráběla ve velkém během zimního období. Každý prvek se ocitl v dokumentaci, aby stavební firma jednou dostala přesné podklady.

K opravám trámů poslouží protézy

I když heřmánkovický kostel kdysi možná měl barevnou fasádu, jak pod mikroskopem naznačily řezy omítkou, dostane tlumené barvy. Architekt upozornil, že některým památkám uškodil příklon k přílišné barevnosti. "Je složité vrátit stavbě barevnost, nemáme totiž jistotu, jak vypadaly celé plochy," řekl architekt Girsa.

Všechny tři kostely mají poškozené krovy se složitou konstrukcí a zatéká do nich. Němečtí obyvatelé vesnic kdysi vyměnili dožívající šindelovou krytinu za břidlici a krovy museli zesílit.

Bohužel kvůli zatékání trpí krovy dřevokazným hmyzem a hnilobou, ale poškodily je i nekvalitní opravy. Třeba v osmdesátých letech se nastavovaly shnilé trámy traverzami, což je ohrožuje dalším hnitím, ale nesprávné postupy se objevily i v novější době. Nově by měli tesaři opravovat trámy jen dřevěnými protézami.

Beton nade vše

Odborníci také zcela zamítli sanační omítky. Ty se už používaly v klášteře v Broumově nebo na kostele v Božanově, jenže na zdech už je patrné, jak nad ně voda vzlíná.

Sbírka Pro život kostelů Broumovska

  • farnost ji vyhlásila před rokem 
  • zatím na ni lidé poslali přes 120 tisíc korun, které jdou na přípravu oprav 
  • zájemci mohou přispět na číslo účtu 20036-1180703399/0800 u České spořitelny

"Dříve odcházela vlhkost omítkou, podlahou i terénem, stavby chránilo od vlhkosti maximum ploch. Dnes se vše zabetonuje a přes nenasákavou sanační omítku neodchází vlhkost tak rychle. Sanační omítky beru i jako tahání peněz z kapes lidí," podotkla vedoucí technologické laboratoře při Národním památkovém ústavu Dagmar Michoinová.

U ruprechtického kostela svatého Jakuba Většího, který je bez věže a vznikl v letech 1720 až 1723, jsou problémy s pronikající vodou a chatrnými omítkami. Tento kostel nejspíš na fasádu dostane také tlumené barvy.

Nápravy nejhorších havárií budou stát 20 až 25 milionů korun

Vižňovský kostel svaté Anny z let 1724 až 1728 nemá příliš vhodnou krytinu, zato se v něm dochovalo téměř kompletní vybavení. Největší potíž je i v něm s vodou, ale v budoucnu se kostely obejdou bez žlabů.

"Dřív kostely vůbec neměly žlaby, déšť volně stékal ze střechy, rovnoměrně zmáčel stavbu a důležité bylo odvést vodu od domu," vysvětlil architekt.

Nápravy nejhorších havárií tří kostelů budou stát 20 až 25 milionů korun, farnost se na nich bude podílet pětinou. Pokud uspěje se žádostmi o dotace z norských fondů, opravy by musely skončit do dubna 2016.

"Stále však mluvíme jen o opravách vnější slupky kostelů, nikoli o interiérech," připomněl Jakub Děd ze sdružení Omnium, které radí farnosti ohledně dotací.

Římskokatolická farnost v Broumově letos začala i s dalšími opravami. V kostele svaté Barbory v Otovicích šlo 250 tisíc korun na ničení škůdců a stejná částka půjde ještě na tesařské práce. Na kostele svaté Markéty v Šonově se za 2,3 milionu korun opravovala střecha, okna a dveře.





Hlavní zprávy

Chybí vám kamarádka?
Chybí vám kamarádka?

Nové kamarádky v okolí najdete na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.